Článek
Už na střední škole jsem se setkala s ženou, která mastektomii musela podstoupit, a to z důvodu rakoviny prsu.(Mastektomie je chirurgický zákrok, při kterém je odstraněna mléčná žláza). Byla to má profesorka na francouzštinu. Jelikož to bylo za hluboké totality a o rakovině jako takové se moc nehovořilo, nebyly počítače, mobily, nevěděla jsem o ní téměř nic. Profesorka byla velmi krásná žena. Štíhlá, elegantně se oblékala. Kdo by ji neznal, řekl by si - Francouzka na první pohled. Měla jeden zvláštní tik. Pořád si sahala na svou hruď, kde by měla mít prsa. Na první pohled byla vyvinutá tak, že na ní příroda šetřila. Skoro jako chlap. Já ji litovala, myslela jsem si, že se musí cítit méněcenná, zakomplexovaná, že nemá žádná ňadra. Sahala si na svou hruď často i při vyučování, na chodbě, kdykoliv jsem ji potkala. Teprve až po nějaké době jsme se dozvěděli, že jí prsa byla odstraněna. Mé první setkání s takovou ženou ve mně zanechalo trvalý zážitek.
Uběhla delší doba, osud mne zavál na opačný konec naší vlasti. Studovala jsem, vdala jsem se, porodila děti. A splnila si také jeden můj velký sen - stala jsem se profesionální tatérkou. Začátky byly fajn, naučila jsem se pracovat s kůží klienta, barvami, kombinací stylů tetování, tribal si volí většinou muži, ženy volí jemnější motivy - motýl, hvězdičky, kytičky a spoustu dalších i crazy motivů.
Zdálo by se na první dojem, že tetování je hračka a že to dokáže každý. Musím říct, že je to umění. Zkazit se dá i to. Setkala jsem se s tatérkou, která tetování zkazila, použila špatnou barvu, hodně tlačila do kůže strojkem, takže tetování velmi krvácelo a vypadalo, jako když vemete tlustou černou fixu a namalujete neodborný obrázek. To pak další tatér má práci, aby s tím byl schopen vůbec něco udělat, opravit to. I toto jsem zažila za svou tatérskou éru.
tribal
Jednou do mého studia přišla kamarádka a přivedla s sebou svou maminku. Kamarádka chtěla vytetovat na krk slunce. Přitom jsme si povídaly. A maminka tiše seděla na pohovce a pozorovala mou práci. Pak se osmělila a zeptala se mne. „Dokázala byste udělat něco i s tímhle?“ A k mému údivu si vyhrnula triko a já uviděla hruď bez prsou a jizvy. Nejprve jsem musela vypnout strojek, sundala jsem si rukavice a šla k ní blíže. “ A máte nějakou představu, přání, co byste chtěla?" zeptala jsem se jí a přitom jsem byla trošku v rozpacích, protože jsem ji neznala a nevěděla jsem v jakém je psychickém rozpoložení, přeci jen nemít ňadra je pro ženu frustrující. Ona mi odpověděla velmi klidným a vyrovnaným hlasem:„Nechám to na Vás.“ Postavila mne před velmi vážné dilema. Mám nebo nemám ji tetovat? Co když nebude spokojená? Bude psychicky i poté v pohodě? A spoustu dalších otázek mi proběhlo hlavou. „Dobře, popovídáme si, řeknu Vám svůj názor a představu a Vy mi řeknete, zda to tak budete chtít.“ Souhlasila. Můj přístup ke klientům je individuální. Dokážu se rychle vcítit do jeho duše. Někdo chce vytetovat motiv, protože se mu jen líbí. Další chce motiv, který by vyjadřoval jeho duši. Někdo neví co chce a nechá na mne, co vymyslím.
Diskutovaly jsme asi dvě hodiny, ale až poté, co jsem dokončila kérku její dceři, mé kamarádce. Nakonec jsme se domluvily na termínu i motivu. Přišla včas. To oceňuji, když se domluvím s klientem , kdy a v kolik hodin má přijít a dodrží nejen termín , ale i čas. Tetovala jsem ji obě místa, kde původně byla ňadra. Vytetovala jsem jí rozkvetlé květiny. Od pupenů po nádherné kvetoucí květy. Musím říct, že se mi kérka povedla, spokojená byla hlavně ona. Řekla mi, že má pocit, jako by jí na hrudi kvetla prsa a cítí se skvěle. Bylo vidět, že je šťastná. Odešla. Uběhl nějaký čas, já zrovna tetovala mladému klukovi na ruku lebku a ve dveřích se objeví ona s kytkou v ruce a jemným úsměvem na tváři. Byla jsem překvapena a čekala jsem, co mi chce říct. „Snad mi nepřišla po té době vynadat,“ pomyslela jsem si. „Dobrý den, nebudu Vás zdržovat od práce, ale přišla jsem Vám moc poděkovat. Díky Vám se cítím opět jako žena a i manželovi se líbím taková jaká jsem. Zase se spolu i milujeme,“. Já popadala dech, přeci jen v místnosti byl mladý kluk na tatérském křesle. Ale jí to evidentně bylo jedno. Sálalo z ní štěstí.„Ještě jednou Vám moc děkuji,“ řekla, dala mi kytku a odešla. Já jen poděkovala, ani jsem jí nestačila nic říct. Ale byla jsem šťastná za ni. Vidět sebevědomou ženu,která je po mastektomii- skvělý pocit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mastektomie
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/mastektomie-operace-rakovina-prsu-lecba-prs.A230210_145904_zdravi_pet
