Článek
Dětství a počítačová hra Mario
Můj syn si v životě prošel peklem. A to je mu teprve krásných 30 let. Jako malý kluk miloval hry na počítači „Mario“. Pamětníci jistě vzpomenou na malé bedýnky, kterým se říkalo monitor. A jediná hra, která byla „in“. Mario. Skákající panáček si hopsal přes kostičky, pochodující želvičky, houbičky, vyhýbal se létajícím střelám. Dnešní mládež, kdyby měla hodnotit, pak by ohrnula nos. Ani se nedivím. Dnešní moderní počítačové hry mají skvěle vypracovanou grafiku a jsou tak reálné, že si kluci idealizují svět i v realitě.
Ideály a sny - život hodil do všeho vidle
Ten můj malý kluk byl blázen do leteckých knih, stíhačky a film Top Gun byly pro něj ideální svět. Studoval veškerou dostupnou literaturu o letectví a zvláště vojenském. V dospělosti se viděl jako pilot stíhačky v Americe. Hlavu na to měl. Chytrý, inteligentní, zdravý kluk. Bohužel život měl s mým synem jiné plány. Kdoví proč.
Rakovina
V deváté třídě ZŠ dostal rakovinu. Hodgkinův lymfom. Rok na onkologii. Chemoterapie, kdy se střídaly hadičky do těla s infuzemi, transfuze krve, protože mu odcházely červené krvinky, kdy vlasy pokrývaly zprvu polštář na posteli a oblečení a pak už si syn řekl, že by je chtěl úplně ostříhat, protože chuchvalce vlasů se povalovaly všude. Slzy neukazoval. Plakal ve chvílích, kdy ho nikdo neviděl. Byl statečný a učil se do školy v nemocnici na lůžku. Základní školu dodělal. Přijali ho na střední školu. Tu také úspěšně dokončil. Rakovinu sice úplně nezdolal, musí pravidelně docházet na kontroly, ale smířil se s ní a naučil se s ní žít. Přijal ji za svou. Součástí náročné chemoterapie bylo i zamražení jeho spermií. Léčba zničila veškerou naději na budoucí pokolení.
První lásky byly tvrdý citový pád na ústa
Syn je velmi hodný člověk. Se srdíčkem na dlani a s notnou dávkou černého humoru. Pomůže komukoli, kdykoli, s čímkoli. Naivně věří, že všichni lidé na světě jsou dobří a zlo neexistuje. První lásky během jeho období dospělosti až do třiceti let? Průser za průserem. I když - jak se to vezme. Zamiloval se do dívky, nastěhovali se spolu k jejím rodičům do velkého domu, syn pomáhal s rekonstrukcí, se zahradou, opravoval jim auto, nakupoval, chodil do práce. Dívka ? Z té se po několika letech vyklubala lesba. Holt lásce neporučíš. Syn to vzal docela dobře. Našel si vlasní bydlení a žil chvíli sám. Pak se zamiloval do další dívky. Neuvěříte, co se stalo. Opakoval se úplně ten stejný scénář. Jen s tím rozdílem, že dívka bydlela u syna. Vztah skončil. Syn to nechal osudu. Nezanevřel na lásku.
Výpověď z bytu a konec dalšího vztahu ?
Pak přišla třetí dívka. Jsou spolu už čtyři roky. Představil ji i rodině. Nikomu se nelíbí. Je falešná, lže. Práci si nikdy neudrží. Je velmi, jak to říci slušně - prostě více rozprostřelá objemově. Líná jak vepř. Syn se o ni stará jako o malé dítě. Ona se chová jak mistr světa amoleta, ale nikdy nic v životě ještě nedokázala. Jen jediné. Střídat pracovní místa. Nikde nevydrží, prý má navíc - to jsou její slova. Každá slušná práce jí smrdí. Je jí teprve dvacetčtyři let. Syn ji však miluje. Koupil jí ojeté auto, aby mohla pohodlně cestovat. V MHD se jí nechce jezdit. Nabourala ho, auto bylo na odpis. Syn jí koupil jiné. Ta samá situace. Syn jí plní, co jí na očích vidí. Finančně to řeší už úvěrem, aby jeho láska byla šťastná. Vzdal se dokonce svého bytu a nastěhoval se do bytu, který dívce věnovala její babička po smrti. Syn je vlastně jako ve vězení. Rekonstruoval celý starý byt za své peníze. Dívka konečně našla práci.V bance. A od té doby jí nosánek trčí vzhůru, syna sekýruje, povyšuje se nad ním, dokonce ho i uhodila, když se jí něco nelíbilo. Syn si nestěžuje, jen občas zavolá a povídá co je u něj nového. Nedávno mi volal, že večer se krásně milovali a druhý den ráno přišel nečekaně otec dívky a předložil synovi výpověď z tohoto bytu. Dívka ? Prý chce mít volnost. A našla si jiného. Synovi se zhroutil na chvíli svět. Ale je silný a zvládne to. Má slušně placenou práci, jistě si najde vlastní bydlení. Jen citově je zraněný. Vztah, kdy jeden jen dával a druhý jen bral. Čas vše zahojí. Jistě ho čeká něco pěkného a potká ženu, která ho bude mít ráda. Která ho nebude jen manipulovat a zneužívat jeho dobroty. Kolikrát si však říkám, proč tohle vše musel syn prožít během tak krátké doby, co je na světě ? Vše zlé je pro něco dobré. Říká se. Tak snad ano.
Jako milující máma synovi do života nemluvím. Jen mu řeknu vlastní názor, ale hlavně, ať žije podle vlastních představ. Je to jeho životní cesta. Respektuji ji. Srdce mi však puká, když vidím, jak statečně vše bere. Nedává na sobě znát bolest srdce. Chce být chlap se vším všudy. Pevný, zodpovědný, starostlivý a žena je pro něj křehké stvoření, které chce na rukou nosit. Příběh z jednoho klučičího života. Kolik takových příběhů asi na celém širém světě je. Kniha života je plná příběhů lásky. Mezi mužem a ženou. Mezi ženami. Mezi muži. Důležité je, vzít si ponaučení a být vděčný za chvíle, kdy jsme šťastní.
https://www.hodgkin.cz/
https://www.mojezdravi.cz/nemoci/hodgkinuv-lymfom-1937.html
https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/najit-v-cesku-lesbu-tezky-ukol-poznaji-se-podle-hodinek-a-drzeni-tela.A100707_120109_vztahy-sex_lf
https://www.prozeny.cz/clanek/slavne-lesby-tyhle-krasne-a-uspesne-zeny-o-muze-nestoji-55730
https://www.terapie.cz/blog/jak-na-spravny-rozchod#
