Článek
Všichni jistě víme, že o Vánocích se slaví narození Ježíše Krista. Přesné datum jeho narození však není známo. To, že tímto dnem bude oficiálně 25. prosinec, určil až v roce 350 papež Julius I. Toto datum bylo vybráno zřejmě proto, že se shodovalo s pohanským svátkem saturnálií, který se slavil v antickém Římě a oslavoval boha Saturna. A právě oslavy saturnálií byly podle některých názorů v křesťanské době přetransformovány do oslavy Vánoc.
Tradičními vánočními barvami jsou zelená, červená a zlatá. Zelená, zastoupená v podobě stromečku, jmelí nebo cesmíny, je symbolem života a znovuzrození. Červené bobule cesmíny představují Kristovu krev, červená jablka odkazují na Adama. A zlatá zastupuje světlo a hvězdy.
V koledách a vánočních písních se často zpívá o bílých Vánocích. Těch jsme v poslední době však moc neměli. Představa bílých Vánoc je zřejmě pozůstatkem malé doby ledové, která na zemi panovala mezi 16. a 19. stoletím a teploty byly v průměru o několik stupňů nižší.
Každý jazyk má pro tento svátek své vlastní označení. Víte ale, jak vzniklo české slovo Vánoce? Svůj původ má v německém „Weihnachten“, které v překladu znamená svatá noc.
V řadě domácností nechybí na vánočním stromečku kromě klasických ozdob i malé čokoládové figurky zabalené v alobalu. Právě k nim se váže další zajímavost, která souvisí přímo s naší zemí - čokoládové figurky jsou totiž českým „vynálezem“.
Součástí vánoční tabule je smažený kapr s bramborovým salátem. Tento pokrm ale není až tak tradiční, jak se mnozí domnívají. Kapra zavedla až v 19. století díky své kuchařce Magdalena Dobromila Rettigová a bramborový salát se k nám dostal po druhé světové válce z Ruska.
První vánoční stromeček byl podle dochovaných záznamů ozdoben v roce 1510 v lotyšské Rize. Odtud se tento zvyk dostal do německých zemí a dále pak i k nám. Dříve se také stromeček v domácnostech zavěšoval vzhůru nohama od stropu.
Jedním z vánočním zvyků je polibek pod jmelím. Už v dávných dobách lidé jmelí přisuzovali magické účinky. Keltští druidové věřili, že do domu přináší štěstí a má léčivou moc. Domácnost mělo ochraňovat před zlými silami a duchy a bylo také spojováno s plodností. Páru, který se pod ním políbí, má přinést štěstí v lásce a pomoct mu k vytouženým potomkům.
Na štědrý den všechny malé děti netrpělivě očekávají zacinkání zvonečku. Kde se tato tradice vzala? V pohanských dobách mělo zvonění zvonku odhánět zlé duchy a démony. Později se kostelní zvony používaly pro oznamování významných událostí, nejprve těch negativních jako požár nebo úmrtí, ale poté také těch šťastých, jako byla svatba nebo narození.
To, že v Americe nosí dárky Santa Claus, není žádným překvapením. Zajímavá je ale historie vzniku této postavy. Byla inspirovaná skutečnou historickou osobností svatého Mikuláše, který žil ve 4. století na území dnešního Turecka a byl známý tím, že dával dary chudým a potřebným. Po prohlášení za svatého se stal ochráncem dětí. V Holandsku získala tato postava jméno Sint Nicolaas, ve zkrácené verzi Sinter Klaas, což do Santa Claus nemá daleko. Svátek tohoto světce se zde slavil 6. prosince a děti dostávaly do bot malé dárky. Původně nosila postava svatého Mikuláše modré, zelené nebo bílé oblečení a postupně se rozšiřovala i do dalších zemí. V Americe pak získala svou současnou podobu díky společnosti Coca-Cola, která Santa Clause ve 30. letech využila ve své reklamě.
https://www.novinky.cz/clanek/vanoce-vanocni-zvyky-ktere-navodi-atmosferu-176234
https://www.maminka.cz/clanek/jake-zvyky-a-tradice-na-stedry-den-vanoce-vanocni-liti-olova-stedrovecerni-vecere
