Studentem ve Švédsku - čtvrtý a pátý týden

Hallå,

trošku neobvykle, bych zde chtěl shrnout místo jednoho týdne hned dva. Důvodem je, že jsem neměl úplně hodně času a pracoval hlavně na věcech do školy. Každopádně mám za sebou už více jak měsíc svého pobytu zde. Což mimo jiné znamená i čtvrtinu semestru. V kontrastu toho, že v Čechách teprve semestr začal je to celkem zajímavé.

Obecně mi přijde, že už skončily slunečné a teplé dny a v plné síle se ozývá podzim. Začalo foukat a pršet. Naštěstí jsem využil poslední teplé dny k výletům a bylo to skvělé. Mimo jiné jsem zavítal i do několika restaurací a kaváren.

Nádherné místo severně od města, kam se lze dostat autobusem z centra asi za 20 minut. Následuje procházka po nové cyklostezce mezi zemědělskými usedlostmi až k jezeru. Po příchodu se z lesa vynoří obrovské jezero. Po okrajích jezera jsou malá mola u kterých kotví menší čluny a lodě. Na jednom cípu je malá hospůdka, od které vede dřevěný most na ostrov. Bohužel je už po sezóně, takže nebyla otevřena. Dřevěný most je už starší, ale stále v dobrém stavu. Vede na ostrov, která je kompletně porostlý svítivě zelenou trávou. Další zajímavostí je, že polovina jeho obvodu je tvořena několika metrovým valem.

Z ostrova vede krátký most do hradu, teda do zříceniny. Bohužel konstrukce je v tak špatném stavu, že je zakázáno chodit dovnitř. To ale nevadí :D. Předpokládám, že zmíněný val tvořil jakousi obranou linii. Nebo chránil vstupní bránu před větrem.

Každopádně u vstupu byla informační cedule, kde se člověk mohl dočíst hromadu zajímavostí. Není úplně zvykem aby zde cedule byly v angličtině, ale to už jsem psal dříve. Abyste pochopili, tak Vaxjo bylo v minulosti na obranné linii mezi Dánskem a Švédskem. A proto zde i v okolí stojí podobných pevností více. Mimochodem tyto dvě země byly velkými nepřáteli a to několik století.

Teď něco z historie, pevnost byla postavena na konci patnáctého století. Následně byl zkonfiskován králem Gustavem I. a v 16. století obsazen rebely. Obecně výhodnou byla jeho poloha blízko hranice a jeho strategická poloha. Hrad několikrát vyhořel a změnil majitele. Význam této stavby skončil v 17. století, kdy byla posunuta hranice mezi Švédskem a Dánskem. Tím začalo jeho chátrání a bohužel pokračuje do dnešního dne.

Přístavní město u moře, které se nachází asi hodinu vlakem z Vaxjo. Nádraží je umístěno jen několik metrů od přístavu a také moře. Já jsem se tam vydal dvakrát, jelikož jsem chtěl vidět více věcí. Můj první výlet byl více za přírodou. Hlavně jsem si užíval pobřeží, to mě hodně uchvátilo. Druhý výlet směřoval spíše do centra a do jiných částí města.

Oba mé výlety začali na nádraží a to před desátou hodinou. To je doba, kdy jede první vlak směr Kalmar. On je to totiž ten stejný spoj, kterým jsem přijel z Kodaně první den. Člověk by si na místní železnici velice rychle zvykl. Krásné čisté vagóny a tichá jízda. Něco o čem se nám může jen zdát. V Kalmaru se také nachází druhá část univerzity, kde studuji. Já osobně mám kurzy jen v jednom městě. Areál univerzity se nachází hned u vody. Na jedné straně je moře a na druhé průmyslový přístav. Rozhodně je zajímavé vidět tento kontrast. Člověk se prochází mezi budovami po dřevěném molem u kterého kotví jachty a na druhé straně přijíždějí nákladní lodě.

Na obou mých výletech foukalo, ale na tom druhém o poznání více. Mé první kroky směřovaly na cíp, kde byl nádherný výhled na moře i na hrad. Ten je místní dominantou, která vystupuje ze břehu do moře. Hradu se říká Kalmar slott.

Hrad opět hrál klíčovou roli při obraně města a celého okolí. Počátkem byla obranná věž ve dvanáctém století. Následně byl objekt rozšířen a to až do dnešní podoby. Hrad je tvořen velkou masivní zdí, která spíše připomíná val. Ten je pochozí a byly zde umístěna děla. Hrad hrál i zásadní roli ve Švédské historii, když na konci 14. století zde byla založena Kalmarská unie. V pozdější době opět pomohl ubránit město proti nájezdům z Dánska. Po nějaké době ztratil na významu a byl odsouzen k zániku. Naštěstí se práce ujali architekti a celý ho zrekonstruovali. Dnes se jedná o jeden z nejlépe dochovaných renesančních hradů ve Švédsku a je přístupný veřejnosti.

Osobně jsem nešel na prohlídku vnitřních částí, ale zůstal jsem jen u těch přístupných částí. Každopádně je to impozantní stavba. Hradba, se dá projít na prostranství před hradem směrem k moři, kde je zřízené posezení a nádherný výhled. Člověka švihá do obličeje vítr, ale i tak si to dokáže užít. Ty výhledy jsou prostě skvělé.

Ve svém putování jsem následoval pobřeží a musel jsem se několikrát zastavovat a kochat se. Takovou přírodu neznám, moře ale na okraji jak jihočeský rybník. A tím myslím přírodu. Vždy jsem byl u moře jen na jihu, kde je příroda značně jiná. Dále jsem si všimnul toho, že břehy jsou značně kamenité a nelze se do vody jednoduše dostat z pláže. Proto je na několika místech několika set metrové molo, které vede do moře. Po cca 50 metrech jsou z mola schody do vody, tak aby si člověk mohl zaplavat. Musím říci, že koupání je asi pro odvážné (nebo jsem tam byl ve špatnou dobu). Každopádně i když byl konec září někteří lidé se koupali, asi jiný kraj.

Po asi šesti kilometrech podél pobřeží jsem se dostal na ostrov, která připomínal park. Zde jsem si na pláži dal oběd a kochal jsem se pohledem na marýnu, která byla nedaleko. Hodně lidí využívalo celkem teplý den k práci na lodích nebo opravě mol. Celkově to bylo takové klidné místo, kde se toho ale hodně dělo.

Centrum města je tvořeno zbytky hradeb, které ho celé obklopovaly. Na některých místech zůstalo dodnes, na jiných ustoupilo silnici. V centru je množství kaváren a restaurací, které žijí. Kavárny mají svůj styl a musím uznat, že Švédský vkus se mi moc líbí. V centru se také nachází pár nízkých původních domků, které sousedí s hranicí města. Hned za nimi se nachází pláž a moře. Dnes s výhledem na nejdelší most ve Švédsku, který spojuje pevninu a ostrov Öland. Na pláži za domky se nachází dřevěný domek na vodě, který sloužil pro praní prádla. I dnes se používá a to na praní koberců.

Další položkou v bucket listu bylo se podívat do některé z kaváren a restaurací v centru. Obecně musím říct, že ceny v restauracích jsou vyšší než v Čechách. Ale naštěstí to ten není nijak dramatické a dodržuje to pravidlo asi dvojnásobku.

Navštívil jsem několik kavárniček, které mají často jednu společnou věc. Když si člověk objedná čaj nebo černou kávu, tak mu je podán hrnek. S tím následně putuje k místu, kde si sám vybere čaj a zalije horkou vodou. Černé kafe je již připraveno a stačí si ho jen nalít. Další společnou věcí je dostupnost pitné vody zdarma, často podobou karafy. Největším překvapením pro mě byly jednotlivé kombinace. Například jsem si objednal bagel, ve kterém byla hromada zeleniny a žlutý meloun. Musím říci, že to tomu dodalo šťávu.

Z místní kuchyně jsem ochutnal burger z místního mletého masa a dýňové knedlíky. Já jsem masožravec, takže burger byl pro mě uspokojivý. Krásně vyvážený, lehký a příjemně zauzený, prostě dobrota. Naopak dýňové knedlíky byly něco co jsem neznal. Trošku sladké, ale zároveň slané. Opečená cibulka a brusinky. Kombinace, kterou bych si asi nedal, ale dal jsem na doporučení číšníka.