Týden první - Vaxjo

Hallå,

tento týden oficiálně začal můj semestr ve Švédsku! Už jsem se trošku zabydlel a poznal okolí. Vím, kam si dojít na jídlo nebo kam zajít nakoupit.

Dochází mi, že jsem minule vůbec nezmínil, co zde budu vlastně studovat. Výběrem předmětů, které zde plánuji studovat, jsem se snažil navázat na své dosavadní vzdělání. Minulý rok jsem dokončil bakaláře v oboru Computer Science na FEL ČVUT. Na stejné fakultě nyní pokračuji v magisterském studiu oboru Data Science. Pro neznalé – jedná se o programování. :D

Tak teď ty zapsané předměty - Data Mining, Code transformation and interpretation, System modeling and simulation, Adaptive and Semantic Web, Ethics and Profession in Information Technology. Většina z toho jsou takové obecné názvy, které nic moc neříkají. Doufám, že se k bližšímu popisu jednotlivých kurzů dostanu později. Diskuze nad tím, proč jsem se rozhodl zrovna pro tuhle pětici, by byla na delší povídání. Základní myšlenkou bylo najít předměty, které budou souviset s mým zaměřením a navíc mi rozšíří obzory.

Ani nevím kde začít, jelikož těch rozdílů je strašně moc. Prvním velkým rozdílem je, že všichni studenti VŠ ve Švédsku si vybírají předměty přes centralizovaný systém zvaný University Admission. Já jsem na stejném portále musel nahrávat i všechny dokumenty (jelikož jsem exchange student).

Dále je semestr rozdělen na několik period. Pokud jsem dobře pochopil, tak celkem na čtyři. S tím, že většina kurzů běží buď přes dvě periody, nebo přes všechny čtyři. V mém případě mám v prvních dvou zapsané 3 předměty (první tři v seznamu nahoře) a v posledních dvou mám zapsané 2 předměty (poslední dva v seznamu).

S periodami souvisí i studijní zátěž jednotlivých předmětů, ta je u každého z nich vyjádřena v procentech. Očekává se, že v každé periodě budete mít zapsáno přesně 100 %. Univerzita vyžaduje, aby student odstudoval 30 kreditů za semestr. Z toho vychází jednoduchá implikace, že v každé periodě by měl člověk studovat 7,5 kreditu. Jak už jsem říkal, tak většina kurzů má spojené dvě periody, takže dvě periody = 15 kreditů. Při 30 kreditech se očekává, že studenti tráví se školou 40 hodin týdně. Je to fulltime job. :) Počítají se do toho přednášky, cvičení, úkoly, domácí studium atd. Hodiny by měly vycházet z ECTS kreditů, kde jeden kredit odpovídá 25-30 hodinám práce, což by za semestr by mělo zabrat něco mezi 750 až 900 hodinami.

Můj studijní plán:

Další velkou novinkou pro mě byl rozvrh. Na ČVUT jsem zvyklý, že si jej studující sestavují i několik měsíců dopředu sami (vybírají si čas cvičení atd.). Tady to tak není, student dostane přidělený rozvrh a děj se vůle boží. Já jsem ten svůj obdržel opravdu těsně před svým příjezdem a ke svojí hrůze zjistil, že se mi kryjí přednášky ze dvou předmětů. Ale nakonec vypadá, že to nebude problém, a to jen díky nesmírně milým přednášejícím (dostal jsem přístup k záznamům). Což je mimochodem i dobrá praxe z ČVUT, jelikož kurzy z roku na rok prochází jen malými změnami (asi kvůli akreditaci). Zjistil jsem, že rozvrh je rozvrhován automaticky, a to hlavně pro to, aby studenti běžných programů neměli konflikty. Všichni výměnní studenti, pak do této skupiny nepatří a tím vznikají časové konflikty. Svému starému já bych doporučil si zapsat více předmětů a ty, u kterých by se případně vyskytl konflikt vyškrtnout (možnost odepsat si předmět tu je). Druhou alternativou by bylo si zapsat předměty, které odpovídají nějakému exstujícímu studijnímu programu.

Číslování týdnů je tu také jinačí než u nás na ČVUTu. Já jsem zvyklý, že se týdny počítají v rámci semestru od jedné do X. Na LNU se bere číslo týdne podle kalendáře. Je to drobnost, ale pro mě zajímavá.

Jak už jsem psal, tak semestr je rozdělen do period. Na to navazují i zkoušky, které fungují jinak než u nás. Na LNU se zkouška koná poslední týden, kdy se daný kurz vyučuje. To platí i mezi semestry. Jeden týden je zimní semestr a hned další je letní. Bez jakékoliv přestávky či měsíc dlouhého zkouškového.

Obecně mi přijde, že se tu vyžaduje daleko větší individuální práce. Často to znamená přečíst si nějaký vědecký článek nebo kapitolu z knihy. Jejich znalost je následně vyžadována na přednášce, většinou kvůli diskuzi. Úkoly jsou dalším tématem – je jich na můj vkus celkem dost. Většinou mívám stejné množství práce na semestr (ale zase těch předmětů máme současně více). První týden jsem večery často trávil nad úkoly, protože jsme jich dostali hned několik a nechci to honit na poslední chvíli.

Cvičení jsou pro mě zatím největší překvapení, jelikož jsou dobrovolná a ve většině případů vedená formou konzultace. Na ČVUTu se většinou vede docházka a je povolen určitý počet absencí (většinou dvě). Také se často vyžaduje aktivní zapojení, jako je chození k tabuli nebo domácí příprava a následná diskuze. Zde tomu tak není.

Dalším faktorem je, že všechny mé zapsané předměty jsou značně komorní (ve skupině do 20 lidí). Jen podotýkám, že všechny kurzy jsou pro nějaký studijní program povinné. Na ČVUT jsou přednášky i cvičení většinou rozvrhovány na 90 minut. Na LNU mají přednášky i cvičení celkem 105 minut, akorát je v průběhu cca 10 minut dlouhá přestávka. Osobně mi tento systém vyhovuje více, jelikož si člověk v půlce může trošku odpočinout a pak se opět plně soustředit.

Ke komorním kurzům se váže pro mě vcelku nová zkušenost. Byl jsem trošku zaskočen, když v průběhu přestávky ke mně přišel přednášející a začal se mě vyptávat na různé otázky. Takový small talk, ve kterém nejsem moc dobrý . :D Pak přešel k dalšímu studentovi, se kterým taky prohodil pár slov. Bylo to pro mě zajímavé a zároveň příjemné zpestření.

Začínám si okolo sebe všímat věcí, které nejsou jako u nás. Často jsou to drobnosti, které mi občas hlava nebere. :D

Jako první bych se rád zmínil o odpadu. Ano, čtete správně… Jelikož bydlím ve studenském ubytování a máme sdílené některé prostory, tak je také jednou za čas musí někdo uklidit. Máme na to takový systém, na který se zaměřím třeba jindy. Ale jednou z položek úklidu je vynést smetí. To by se mohlo zdát jako jednoduchý úkol, ale chyba lávky. Jeden celý den jsem chodil po okolí a hledal, kam se ten pytel dá vyhodit. Výsledek je, že jsem žádné místo nenašel. Naštěstí mi potom poradil spolubydlící na patře, kde mám hledat. A ono ejhle, všechny popelnice, i ty na tříděný odpad, jsou zamčené pod přístřeškem (takový zahradní domek). Dal jsem si tu práci a zjistil, že jsou i všude jinde ve městě. Většinou jsou to popelnice zamčené v nějakém nenápadném domečku. Budu se muset zeptat někoho, proč to tak tady mají zrovna takhle.

Už jsem psal o číslování týdnů a zjistil jsem, že tím zvláštnosti ohledně číslování nekončí. Z Česka jsem zvyklý, že máme v budovách přízemí, an které navazuje první patro a tak dále… Švédové si řekli, že tohle je moc fancy, a tak začínají číslovat od jedničky. Já například bydlím ve třetím patře, ale reálně je to druhé. Abyste si nemysleli, že nula se nepoužívá, tak většinou jsem ji viděl v tom nejnižším podlaží, jako je sklep nebo suterén.

Dalším překvapením je angličtina. Zatím jsem potkal Švédy, kteří uměli dobře anglicky, ale je dobré zmínit, že Vaxjo má velkou komunitu mezinárodních studentů. To tomu asi také pomáhá. Každopádně velký špatný jsou jakékoliv švédské webovky. Skoro žádné nemají nativní anglickou verzi a spoléhají se pouze na Google Translator. O mobilních verzích webů ani nemluvím, protože ty se přepnutím do automatického překladu rozbijí a jsou nepoužitelné. Tohle je pro mě zatím asi největší zklamání. Čekal jsem víc, když zde všichni platí kartou a většina věcí se dělá přes telefon nebo počítač.

A teď ta poslední věc a tou je Swish, což je nástroj na placení. Taková aplikace do telefonu, kterou se dají instantně převádět peníze a hromada jiných věcí (dá se tím platit například jídlo ve stánku nebo v restauraci). Vypadá to jako super věc, ale je v tom háček… tahle appka je napojená na švédské osobní číslo (něco jako rodné číslo). Takže já mám smůlu. Přišel jsem na to ve středu, kdy jsem si nemohl koupit jídlo v menze, protože tam byla cedule, že dnes lze platit pouze přes Swish. Doufám, že normální terminál byl jenom rozbitý a příště už to nebude problém.

Rád bych to zakončil menší vsuvkou o počasí. Ve Švédsku na konci léta dost prší, ale očividně to nikomu vůbec nevadí. Dneska jsem potkal venku hned několik lidí, co v dešti šli na procházku jen v tričku. Podotýkám, že je zde okolo 13 až 15 stupňů. O jízdě na kolech se nemusíme vůbec bavit, lidi tady jsou šílenci. Těším se na zimu, nepochybuji že budou jezdit i na sněhu.

Toť vše z prvního týdne! Příští týden mě čeká hromada zajímavých věcí, máte se tedy na co těšit. 😉