Týden nula - Vaxjo

Hallå,

shodou okolností a sérií svých rozhodnutí jsem byl nominován na výměnný pobyt ve Švédsku. Konkrétně ve městě Växjö. V těchto pěti písmenkách se schovává celkem hodně, první je výslovnost. Existují dva způsoby výslovnosti, a to podle dialektu. Více „švédský“ je razantnější a tvrdší naopak ten „severský“ (alespoň tak mi to bylo vysvětleno) je více pro Čecha příjemnější. Druhou zajímavostí je význam jména, jelikož väg („cesta“) a sjö („jezero“) znamená cesta přes jezera. V zimě jezera zamrzla a farmáři si tak mohli zkracovat cestu. Samotné město je dodnes obklopeno jezery, jak vidíte níže.

Nejlépe se do města dá z České republiky dostat pomocí letadla a vlaku. Letadlem do Kodaně, kde člověk přímo na letišti nasedne do vlaku a ten ho po skoro třech hodinách dopraví přímo do centra města. Mně osobně cesta zabrala půl dne. Letadlem jsem letěl v 6:15 z Prahy v Kodani jsem byl lehce po půl osmé a na nádraží jsem se dostal okolo půl deváté (kvůli odbavenému zavazadlu, jinak je vlak 15 minut chůze od vystoupení z letadla) následně jsem před půl desátou nastoupil do správného vlaku a před 12. hodinou jsem vystupoval v cílové destinaci.

Teď bych se chtěl trošku vrátit k tomu, kde vlastně studuji. Byl jsem nominován a následně přijat na Linnaeus University (LNU). Velkou výhodou je, že celý kampus je na jednom místě a tvoří takové město ve městě (prý se tomu říká americký styl). Jednoduše jsou na jednom místě budovy univerzity, sportoviště, obchod i ubytování pro studenty. Kampus je na jižní periferii města necelé 4 km od města. Pro všechny je to kousek, jelikož zde každý jezdí na kole. Tahle investice mě ještě čeká.

Nějaký čas před příjezdem mi škola (LNU) poslala nabídku, že mě můžou po příjezdu do města vyzvednout a pomoci mi se dopravit do kampusu. Odpověď na email a vyplnění formuláře bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem mohl udělat.

Zmaten jsem vystoupil na nádraží v centru města, dvě slečny (dobrovolnice z univerzity) mě hned nasměrovali k autu (taková větší dodávka pro šest pasažérů). Vlakem jsem nepřijel jen já, ale i dva Němci a skupina Japonců. Slečny nás odvezly do kampusu, kde jsme dostali welcome pack a nějaké malé občerstvení.

Pak jsem musel vyřešit bydlení - to jsem měl už nějaký čas zařízené od jedné soukromé společnosti. Většina studentů bydlí v kampusu. Tyto pokoje pronajímají tři subjekty - univerzita a dvě soukromé společnosti. Jelikož jsem nebydlel v ubytování od univerzity, tak jsem si musel vyzvednout klíče u nich v kanceláři v centru (ten stejný problém měl i kamarád z Německa). Opět se nás ujaly dobrovolnice, které nás autem odvezly tam, cestou ukázaly věci v centru a odvezly nás přímo do ubytování. Zážitek 10 z  10!

Hodně věcí tady funguje jinak, než je člověk zvyklý z Česka. Sdílení věcí je toho hezkým příkladem - někdo něco nechce, tak to nechá ve společenské místnosti, tak by ten, komu se to hodí si to mohl vzít. Tak jsem si obstaral své první nádobí, a to včetně pánvičky, struhadla a cedníku. Hodně tu jede secondhand market. Ve městě i v kampusu jsou místa nebo obchody, které tím žijí.

Slogan města je „Nejzelenější město v Evropě“, a zatím to tento slogan vystihuje dokonale. Moc jsem toho zatím nestihl, ale jezera jsou boží! Mimochodem až po několika dnech jsem zjistil, že barva ve sloganu odkazuje i na ekologii a udržitelnost.

Mým prvním výletem bylo obejití jezera, které sousedí přímo s kampusem. Krásná pětikilometrová procházka po nádherné cyklostezce. Okolí jezera krásně upravené, posekáno, dřevěná odpočívadla, hřiště (disk golf, fotbal) a celkově to na člověka působí strašně dobře.

Další den jsem si střihnul procházku z centra do kampusu, jak jinak než okolo jezera. Upřímně závidím lidem, kteří bydlí v bytech přímo na břehu jejich výhledy. Každých pár set metrů člověk najde krásné dřevěné molo nebo posezení.

Když už člověka nebaví jezera, tak může vyrazit na druhou stranu z kampusu a rázem je v lese.

Opět musím pochválit univerzitu za organizování akcí, kde se potkávají mezinárodní studenti, kteří sem přijeli letos studovat. První takováto akce se konala v koncertní hale v centru, začala společnou snídaní a to je přesně to místo, kde se můžete seznámit. Všichni zde mají skoro stejnou startovní čáru. Jasně někdo, přijel s někým koho zná nebo se připojí ke skupince z jeho země. Ale většina lidí, je tu pro to aby si rozšířila obzory a myslím, že tohle není ta cesta.

Protokol, jak se s někým seznámit je velmi jednoduchý. Prostě přijdete ke stolku, kde jsou lidé a řeknete „Hi, how are you?“, a pak už to jde samo. Jak říkám všichni jsou na stejné lodi. Pochopil jsem, že hlavní je nestát sám někde v koutě. Rozhodně je dobré si na nové lidi hned vzít kontakt, některé národnosti jedou více na Instagramu a jiné na FB nebo WhatsUpu. Tohle je celkem zajímavé zjištění.

Po dopoledním programu následoval oběd a tam je situace podobná, jen se slučují menší skupinky do větších (alespoň, tak jsem to pozoroval). Takový hezký detail - na oběd bylo jídlo bez laktózy, bez lepku a vegetariánské. Vzali rozumnou množinu podmínek a udělali mezi nimi logický AND (IT joke).

Odpoledne následovala Fika, což byla odpolední káva a sladký zákusek a opět možnost se seznámit nebo se přihlásit na různé programy, které byly odpoledne prezentovány.

Další den byl deštivý a začal opět snídaní, takže stejný protokol. Poznávání lidí je taková sázka do loterie, ale čím více jich poznáte tím se šance zvyšuje. :D Ono se to pak začne nabalovat, poznáte někoho, ten už z dřívějška zná někoho a takhle se rychle seznámíte s hodně lidmi. Pro tip, je psát si jejich jména (alespoň foneticky), protože jinak je zapomenete (ano, hodně jsem jich zapomněl).

Ať se to může zdát jakkoliv jednoduché, tak pro mě je seznamování s lidmi strašně mentálně náročné. Ta introvertní dušička v nitru křičí, že se jí to nelíbí a já to stejně dělám dál a dál.

Není velkým překvapením, že obchody tu fungují stejně jako u nás doma. Prostě si vyberete a následně zaplatíte, žádná věda. I tak je tu jeden velký rozdíl oproti Česku a tím je alkohol. Ve švédském supermarketu si nekoupíte žádný alkohol. Jedinou výjimkou je pivo do 3,5%, vše ostatní se musí kupovat ve specializovaném obchodě, který vlastní stát.

Ceny jsou dalším velkým tématem. V aktuální době (podzim 2023) odpovídá jeden SEK (švédská koruna) cca dvou korunám. Co je příjemné, že číslovky na cenovkách potravin jsou velice podobné jako v Čechách. Jen s tím rozdílem, že je člověk musí vynásobit dvěma. Jasně ceny se liší potravina od potraviny, ale obecně to tak odpovídá. Pár příkladů: citrón = 8.95 SEK, olivový olej = 79.95 SEK, mazací sýr na chleba = 19.95 SEK.

Další důležitou a velice příjemnou změnou je, že všechno je cash-free. Dokonce řada obchodů vůbec nebere cash. Poslední drobností je úsměv na pokladně, všichni se usmívají. To člověku zvedne náladu a zlepší den.

Ve městě se dá pohybovat i veřejnou dopravou. Myslím, že se jedná výhradně o autobusy. Člověk si musí koupit lístek a to lze v jejich appce nebo přímo v buse. Já měl s appkou trošku problém, protože se mi nechtěla spouštět. Zjistil jsem, že se to děje jen, když nejsem na wifi a používám mobilní data. Následně se mi podařilo rozběhat aplikaci i přes data a to tím, že jsem použil VPNku. Očividně aplikace má nějaké omezení na lokaci a z nějakého důvodu, se moje připojení přes data směruje do ČR (přes data mám českou IP).

Když už má člověk lístek, tak nastupuje do autobusu předními dveřmi. Přiloží QR kód z lístku na čtečku a je hotovo. Platnost lístku je 2 hodiny a dokud vám platí můžete jezdit.

Toť vše z tohoto týdne!