Článek
Tímto humorným titulkem uvozuji stať o akvarijním dně, které je zároveň filtrem vody. Voda díky činnosti malého čerpadla dnem stále prosakuje.
Bývá zvykem v odborných článcích, že se vypíchne do tzv. abstraktu to nejpodstatnější, proč se vůbec článek píše.
V tomto případě jde o zvýšení roštu s vrstvou štěrku. Neviděl jsem sice všechny existující filtry dna akvárií, ale většina používaných „konzervativních“ půdních filtrů má rošt s pískem položený přímo na dno (většinou skleněné) akvária.
Zde popisovaný půdní filtr má rošt (perforovaný, s otvory po celé ploše) s pískem uložený několik cm nad skleněným dnem akvária a je stejných rozměrů jako dno akvária zevnitř… Mezi roštem a dnem akvária je tak prostor s vodou, který má výšku u větších nádrží 5-8 cm, menších 3-5 cm. V takovém akvarijním dně nedochází k hromadění organických zbytků z výkalů rybek a odumřelých částí rostlin v těsných prostorách mezi částicemi štěrku dna. V takových tzv. intersticiálních prostorách je v klasických filtrech dna při nahromadění zbytků tzv. detritu nedostatek kyslíku. Procesy rozkladu probíhají i anaerobně. Produkty takového rozkladu jsou často jedovaté pro ryby aj.
Tyto běžně dostupné půdní filtry zde nazvané „konzervativní či klasické“ je ovšem možné instalovat do akvárií přímo na dno akvária i na navrhovaný zvýšený rošt přes celé dno z perforovaného plexiskla. Menší klasické půdní filtry jsou většinou maloplošné, takže u větších akvárií je třeba použít více roštů z těchto filtrů. Potom na plexisklové rošty, na nichž přímo leží malé rošty z běžných klasických koupených půdních filtrů, zasypeme vrstvou štěrku. Trubkami a hadičkami je ovšem třeba propojiti i malé rošty s čerpadlem. Tím je do filtrace vody zapojené celá plocha dna.
Takové filtry jsem instaloval před lety v expozičních asi 400 litrových akváriích s našimi rybami v jednom muzeu. Bezchybně fungovaly asi 10 let.
Čištění akvárií probíhalo tak, že se z prostoru pod roštem se štěrkem po zvíření kalu-detritu hadicí vypustila voda, asi tak 10-20 litrů.
Detrit usazený na skleněném dně akvária pod roštem se štěrkem, jak se ukázalo, je relativně těžký, takže po zvíření velmi se rychle zase usadil na dně akvária, což ztěžovalo odkalování. Proto bylo třeba vodu pod roštem se štěrkem znova ztřviřovat.
Instaloval jsem proto pod rošt se štěrkem vrtuli z plastu ze starého stolního ventilátoru. Vrtule byla trvale „ložiskově“ upevněna v roštu. Při odkalování se do trubky vyčnívající kousek nad štěrkem dna nasadila tenká tyč a s její pomocí se otáčelo vrtulí pod roštem. Konstrukcí se nabízí celá řada. Proto je zde neuvádím. Každý akvarista je většinou i kutil.
Čištění akvárií je třeba i zde také provádět, ale mnohem méně častěji než v akváriích bez filtru. Začneme s častějšími, asi tak měsíčními termíny, které postupně prodlužujeme. Pokud se ovšem v akváriu něco nekalého děje (zákal, těžké dýchání rybek aj.) tak je třeba zasáhnout ihned.
Většinou to akvaristé, zejména ti sváteční nedělají, ale můžeme se zapracovat i do chemického rozboru vody. Reagencií je na našem akvaristickém i drogistickém trhu dostatek\a odborná literatura i v češtině je také dostupná. Jen vzít ro ruky internet nebo přímo navštívit prodejny knih a skript pro vysokoškoláky, někdy i středňáky.
Pokud se vzděláme v analýze vody potom se také v literatuře dozvíme, jaké chemické parametry (ovšem, např. teplotní nebo světelné) je pro to které akvárium, řekněme normální, když ne přímo ideální.
Místo obrázku zatím heslovitý souhrn:
1. Do rohů nádrže dáme silnostěnné sklenice nebo šálky z porcelánu. (3-5 cm vysoké, podle velikosti nádrže).
2. Na ně položíme rošt, tj. desku z plexiskla 10-20 mm, perforovanou, s otvory po celé její ploše 5 mm. V jednom rohu udělat větší dírku pro zasunutí trubky filtru od čerpadla. Štěrk je dost těžký, takže při příliš tenkém roštu se prohne až ke dnu.
3. Do tohoto otvoru v jednom rohu roštu instalujeme kolmo novodurovou trubici, spojující dno s čerpadlem, umístěným nahoře u hladiny vody v nádrže.
4. Na rošt nasypeme po celé jeho ploše 3-5 cm štěrku, podle velikosti nádrže.
A to je vše, jen napustíme vodu.
Při hustším zarybnění (zejména živorodkami) akvária dochází také k silnějšímu
znečišťování vody. V důsledku mineralizace organického odpadu na dně a ve vodě
dochází i k snižování pH vody. Zabráníme tomu vložením hrsti drcené ho vápence do štěrku na roštu. Některým rybám a rostlinám ovšem vyšší obsah vápenatých solí vadí. Detaily lze najít v akvaristické literatuře.
Pro jistotu dno trochu „pohnojíme“, protože zcela vypraný štěrk a čistá voda nemají v sobě důležité mikroorganizmy, které zavčas likvidují jedovaté látky z rozkládajících se zbytků nespotřebované potravy a výkalů rybek. Jsou známá katastrofická zklamání začátečníků nad uhynulými rybkami.. K tzv. hnojení je nejlepší použít kal z již zavedeného akvária s rybami. Jinak ještě před vpuštění rybek do akvária nasypeme trochu krmiva. Tak za týden můžeme vpustit rybky. Ale voda nádrž musí zůstat čistá a nesmí zapáchat. Pokud se tak satane, znamená to, že jsme hnojení přehnali a musíme počkat, případně vyměnit část vod. O ostatní se postará půdní filtr s mikroorganismy ve dně.
