Článek
Na jaro se po zimě těšíme asi všichni, ale zahradníci navíc ještě plánují, co a jak budou letos na svém pozemku dělat.
Každý rok koncem zimy a začátkem jara si říkám, jak budu letos o tu zahradu hezky pečovat, jak ji nenechám zarůstat plevelem, jak toho vypěstuju ještě víc a vůbec mám spoustu dobrých předsevzetí.
S tím plevelem je složité. Na jaře, když to teprve začíná rašit, se mi do pletí moc nechce, to se člověk raduje z každého zeleného lístečku. Tedy z úplně každého ne. Takový pýr, to je docela zákeřná rostlina, protože ve chvíli, kdy nad zemí vykukuje malinký zelený výhonek, tak pod zemí už se masivně šíří oddenky do všech stran. Když už se plevel rozroste, je s ním obtížnější práce.
U plevele mám ještě jedno dilema: nelíbí se mi, když je půda na zahradě holá. A letos, když poslouchám ty předpovědi o dlouhém a horkém létě, si myslím, že jakákoliv pokrývka půdy, i ten plevel, pomůže zamezit vypařování a vysychání.
Plevel je vůbec docela relativní pojem. Třeba takový měsíček lékařský, to je moc hezká kytka, je léčivá, dělá se z ní čaj nebo mastičky. Ale taky tvoří hromadu semen, které v záhoně přezimují a na jaře začnou ve velkém klíčit. Opravdu ve velkém. Chová se fakt jako agresivní plevel a trochu ho omezit je nutné, pokud nechceme mít ze zahrady měsíčkovou plantáž.
Podobně rozpínavě se u nás chová divoké rajče. To je speciální druh, s dlouhými šlahouny a drobnými, sladkými plody. Netrpí plísní, nemusí se vyvazovat ani vyštipovat a může růst jako nízká houština. Což mimo jiné znamená, že nesklidíte všechno, spousta plodů se semeny spadne na zem a další rok začne růst. Pokud je nebudete omezovat, tak vytvoří několikametrové šlahouny, na kterých sem tam budou malá sladká rajčátka. A také úspěšně porostou docela velkou plochu záhonu.
Dalším tématem je zalévání. Pokud se vyplní předpovědi o horkém létě, pak zalévání bude o kus náročnější. Naštěstí máme zdroj vody, za který nemusíme zvlášť platit, ale tam, kde používají k zalévání pitnou vodu, tam se to zahradničení může prodražit. Možná bude dávat smysl i rostliny nějak zastiňovat, aby je pálící sluníčko nepoškodilo. A určitě je dobré zastiňovat půdu, třeba mulčem, aby tolik nevysychala.
Horké léto má ale tu výhodu, že nevyhovuje slimákům. Slimáci jsou potvory, které dokážou dost rychle sežrat zejména malé rostlinky nebo sazeničky. Slimáci milují vlhko a stín, letní vedra jim nedělají dobře.
Každý rok si také říkám, že budu psát zahradní deník, abych se za pár let mohla podívat, co a kdy jsme na zahradě dělali. Že se z toho budeme moct poučit. Dokonce už na to mám vyhrazený velký sešit. Za pět let je v něm popsáno možná tak osm stránek. Nic moc. Toto předsevzetí se mi zrovna moc nedaří.
Ale mým hlavním předsevzetím každý rok je vypěstovat co nejvíc jídla. No jo, jsem spíš na to jídlo než na kytičky, i když i těch máme docela hodně. A nejraději mám ty rostliny, které umí obojí - zdobit i krmit. Třeba takový topinambur. Je to taková vysoká slunečnice s malými květy, která přes léto a na podzim zdobí, přes zimu pak můžete ze země vyrývat jedlé hlízy. Těmi hlízami se také dost úspěšně množí, takže se dokáže chovat dost invazivně.
Zahrada je radost. Tedy pokud není příliš velká. Pak je to spíš k vzteku, protože kdykoliv tam přijdete, tak vidíte jen tu spoustu práce, kterou je třeba udělat a o které víte, že nestíháte. Naštěstí my máme zahrádku přiměřeně malou, a navíc na ni nejsem sama.
