Článek
Pozoruju travnaté plochy ve městech a říkám si, jak moc se změnil náš pohled na trávník za sto či dvě stě let. Vlastnictví půdy v historii znamenalo, že se na ní hospodařilo. A pokud se někde nechala růst tráva, tak to nebylo pro okrasu, ale jako krmení pro zvířata. Tráva byla cenná, protože díky ní lidé získávali jídlo.
Dnes už se tohle spojení mezi trávou a jídlem vytratilo. Místo abychom pěstovali jedlé rostliny nebo chovali užitková zvířata, chodíme si pro jídlo do obchodů. Přestáváme vnímat vztah mezi přírodou a našim jídlem a tráva se stává spíš okrasným prvkem, který ale rozhodně není zadarmo. Stojí nás hodně času, energie i peněz udržet travnaté plochy v zeleném stavu.
Tráva tvoří hustou spleť kořenů, které pokryjí plochu a potlačí ostatní rostliny. Zároveň ale koření dost mělce, takže vyžaduje časté zavlažování a hnojení, protože si neumí svými kořeny sáhnout do větších hloubek pro vodu a výživu. Když se v létě podíváte na vyschlý žlutý trávník, zjistíte, že tam přece jen něco zeleného je. Může to být jitrocel, pampeliška, jetel nebo cokoliv dalšího, co dokáže zakořenit hluboko a snáz získávat potřebnou vodu a živiny.
K čemu je vlastně dobrý takový trávník? Zelená je příjemná na pohled i pro hry dětí nebo pejsků. Ve městech míváme těch krátce střižených trávníkových ploch spoustu a je to určitě lepší než asfalt nebo beton. Kromě pečlivě udržovaných krátkých trávníků se tu najdou i ty zanedbanější, které jsou ale pro přírodu mnohem cennější než sterilní zelená plocha.
Při sekání trávníků získáváme velké množství zelené hmoty, kterou je sice možné zkompostovat, ale musíme ji promíchat s něčím sušším. Tráva sama o sobě spíš hnije a páchne. Což je sice také přírodní proces, který vrací živiny do koloběhu, ale my ho v blízkosti našich obydlí mít nechceme.
Takže co s tím trávníkem?
1. Zmenšit ho. Opravdu potřebujeme tak velký trávník? Nešlo by ho aspoň zčásti nahradit nízkými keři nebo trvalkami? Ty budou vyžadovat méně péče, pomohou proti vysychání půdy a poskytnou prostor hmyzu, kterého v posledních letech ubývá.
2. Sekat méně často. Jsou místa, kde dává krátký trávník smysl, třeba na fotbalovém hřišti nebo okolo bazénu. Pak jsou ale místa méně frekventovaná, kde bychom klidně mohli nechat trávu vyšší. Nebo ji sekat mozaikovitě tak, aby alespoň na části plochy vždycky něco kvetlo. Ostatně takhle nějak to dělali naši předkové, když posekali vždycky jen kousek, aby měli pro králíky, a zbytek mohl klidně růst dál.
3. Víc stromů. Stromy zastíní a pomohou tomu, aby trávníky tolik nevysychaly. Nakonec to všichni víme, že ve stínu stromu je v létě mnohem příjemněji než pod nějakým slunečníkem. Je ovšem pravda, že se stromy se pojí další problém: padající listí. Mohli bychom ho považovat za cenný zdroj živin, který se dá velmi dobře zkompostovat, ale pokud bydlíte ve městě v paneláku, tak žádný kopost nepotřebujete.
V zásadě nejsem proti trávníku, v některých místech má svůj význam. Jen mi vadí, když se používá bezmyšlenkovitě bez toho, že bychom uvažovali nad nějakými alternativami, které poskytnou větší užitek s méně náklady.
