Hlavní obsah
Příroda a ekologie

O bioodpadu ve městě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Ivana M.

O bioodpadu ve městě, jak ho využít, aby nemusel končit v domovním odpadu.

Článek

Nedávno jsem strávila pár dní v Praze a opět mě překvapilo, že se tu netřídí bioodpad. Na našem malém městě se třídí už řadu let a popelnice na bioodpad máme max. 50 metrů daleko. A to přesto, že spousta lidí tu má dům se zahrádkou a prostorem na kompost a město je obklopeno zahradními koloniemi.

Bioodpadu vyprodukujeme obrovské množství. Patří sem všechno, co je nějakým způsobem biologicky rozložitelné, takže je to vlastně výchozí surovina pro kompost. Kompost je pro každého pěstitele pokladem, protože díky němu dokáže vypěstovat květiny, jídlo, sazenice, prostě jakékoliv rostliny. Uvědomělí majitelé zahrádek také poctivě bioodpad sbírají, protože jsou si jeho hodnoty vědomi. Z hlediska přírody to vlastně ani odpad není, je to vstupní surovina pro nějaké další přírodní cykly. To, co je pro přírodu cenným materiálem, to je pro člověka z města odpadem. A čím větší město, tím větší problém.

Kolik bioodpadu vyprodukujeme? Prý je to cca jedna čtvrtina komunálního odpadu, kterého jsme např. v roce 2019 vyprodukovali 551 Kg na člověka. Takže zhruba 137 kg bioodpadu na člověka a rok. Více než sto kilo suroviny, která nemusí zabírat místo v popelnicích a skládkách, kterou házíme bezmyšlenkovitě do popelnice, místo abychom ji využili.

Rozklad biologického materiálu je v zásadě velmi jednoduchý, stačí nechat ho na hromadě a počkat pár měsíců. Pokud nebude úplně suchý, tak se rozloží. Ale zabírá to místo a taky to nevyhovuje našemu estetickému cítění, takže obvykle volíme různé druhy kompostérů. Ale i ty zabírají místo a pokud nemáte zahradu, tak je těžko někam umístíte. I když různé ty vnitrobloky a dvorky by se využít daly. Správně udělaný kompost nesmrdí, takže ani tato námitka neobstojí.

Když bydlíte v bytě, máte málo prostoru, tak je celkem pochopitelné, že kompostér nebude tím prvním, co si pořídíte. I tak ale jsou možnosti, jak být aspoň trochu eko a třídit aspoň část svého bioodpadu.

Jednou volbou je vermikompostér, tedy kompostování pomocí žížal. Vlastně je to několik nádob s otvory ve dně a hlavně s násadou speciálních kalifornských žížal, které nemají rády hlínu, ale zato dokážou velmi rychle zpracovat odpad od ovoce a zeleniny, čaj, kávu, zbytky pokojových květin. Získáte pak výborné hnojivo na květiny. Nevýhoda je, že jsou to živé organizmy, takže vyžadují jistou péči. Hlavní je pravidelné dodávání krmiva - bioodpadu. A pak také udržování přiměřené vlhkosti a teploty, protože nesnáší ani mráz, ani letní vedra.

Bokashi kompost je další bytovou variantou vhodnou do bytu. Na rozdíl od běžného kompostu je anaerobní, tedy funguje za nepřístupu vzduchu. Potřebujete k tomu uzavíratelnou nádobu a speciální bokashi mikroorganizmy. Bioodpad vrstvíte do nádoby, zasypete jemnou vrstvou bokashi mikroorganizmů a dobře upěchujete. Pokud máte nádobu s kohoutkem u dna, můžete vypouštět tekutinu, která v průběhu procesu vzniká, a použít ji jako tekuté hnojivo na květiny. Když nádobu zaplníte, je třeba ji uzavřít a nechat 2-4 týdny pracovat. Pak získáte hmotu, která sice ještě nevypadá jako kompost, ale můžete ji zahrabat do půdy a do měsíce se zcela rozloží. V praxi se hodí mít takové nádoby dvě, jednu plnit, jednu nechat uležet. Bylo by skvělé, kdybychom získanou polorozloženou hmotu mohli použít k pěstování nebo hnojení pokojových květin, ale to moc nejde, potřebuje ještě projít procesem „dokompostování“ v normální zemině.

Některé „bioodpady“ je možné využít, není nutné je hend vyhazovat. Např. kávová sedlina, „lógr“ se hodí ke květinám nebo si z nich můžete udělat peelingovou pleťovou masku. Natě a listy od mrkve, kořenové zeleniny, květáku nebo řepy jsou také jedlé, můžete je nasušit a používat do polévky nebo do dušených jídel.

A taky si můžete zjistit, kde ve vašem okolí už kontejner na bioodpad je. Kompost dokonce mívají některé komunitní zahrady, kterých už je v Praze pár desítek. Uznávám, že nosit bioodpad někam daleko, zvlášť teď v těch letních vedrech. Ale házet bio do směsného odpadu, to je opravdu zbytečné plýtvání.

https://www.samosebou.cz/2021/07/30/bioodpad-pod-lupou/

https://www.mzp.cz/cz/news_20201124-odpadova-data-2019-Kazdy-Cech-vyprodukoval-551-kilogramu-komunalu#:~:text=Komun%C3%A1ln%C3%AD%20odpady,vyprodukuje%20551%20kg%20komun%C3%A1ln%C3%ADho%20odpadu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz