Článek
Mezi permakulturníky, ekology a aktivisty najdete poměrně dost vegetariánů, ale i veganů, kteří odmítají všechny živočišné produkty. Proč to tak je? Proč je maso takovým ekologickým hříchem?
Když jíte maso, potřebujete k vyprodukování potřebného množství jídla mnohem větší plochu, než když budete jíst rostlinnou stravu. Na jednom hektaru můžete udržitelně pást asi tak jednu krávu, která řekněme že váží 500 kilo. Této hmotnosti dosáhne až za několik let. A z těch 500 kilogramů bude samozřejmě velká část toho, co nejíme - kůže, kosti apod.
Když budete pěstovat obilí, získáte několik tun za jednu sezónu. A pokud zasadíte brambory, tak to může klidně i několik desítek tun jídla.
To dává smysl. Když krmíte zvíře rostlinami, značná část přijaté energie se spotřebuje na růst zvířete, pohyb a teplo.
Kdybychom se tedy stali vegany a přestali chovat zvířata na jídlo, potřebovali bychom několikanásobně menší plochu na produkci potravin. Zbytek by mohla být divoká příroda. Nemuseli bychom ji tak usilovně chránit, stačilo by jí jen nechat prostor. To by byla docela výhra, co myslíte?
Ale je čistě rostlinná strava plnohodnotná? Stačí nám nebo nějaké ty živočišné produty potřebujeme? Existuje spousta dlouholetých vegetariánů nebo dokonce veganů, kteří nejedí nic ze zvířat, tedy ani mléko nebo vajíčka. Několikrát jsem to zkusila, vždycky jen krátkodobě, maximálně na měsíc. Hlady jsem netrpěla, ani mě netrápily žádné neodolatelné chutě. Musela jsem ovšem hlídat, co jím, udělat si čas na vaření a rozhodně si netroufnu tvrdit, že je to strava vhodná pro každého.
Ta spousta masa, kterou obyčejný Čech sní, to je zase opačný extrém. Prý jsme na špičce, pokud jde o výskyt rakoviny tlustého střeva. Tomu se moc nedivím, když si uvědomím, jak žijeme: sníme masové jídlo, které se pomalu posouvá trávicím traktem o teplotě kolem 37 stupňů a díky sedavému způsobu života a nedostatku vlákniny se nám hůř chodí na velkou. Představte si, jak by vypadalo (a vonělo!) maso, kdybyste ho nechali den nebo dva ve vedru. Tak to je asi tak to, co v tom těle máme.
To ohromné množství masa, které sníme, bychom jen těžko vyprodukovali bez velkochovů. Spokojená kravička, která se v pohodě pase na zelené travičce? Krásný reklamní obrázek, ale většina zvířat žije v podstatně horších podmínkách, na malém prostoru a z té přírody nevidí prakticky nic.
Co kdybychom maso jenom omezili? Co kdybychom si místo něj alespoň občas dali třeba luštěniny? Nejspíš bychom pomohli nejen planetě, ale i svému zdraví a nepochybně i vlastní peněžence, protože mezi cenou za kilo masa a kilo fazolí je dost velký rozdíl. A to už nemluvím o tom, že maso se při pečení „scvrkává“, zatímco luštěniny naopak nabývají až na trojnásobek.
Proč tak obhajuju luštěniny? Protože jsou dobrou náhradou masa. Obsahují „ty správné“ bílkoviny a jsou levné. Jen je musíte umět připravit. Fazole, cizrna nebo čočka samy o sobě výraznou chuť nemají, takže je potřeba trochu čarovat s kořením. Inspirací může být třeba indická kuchyně, ve které najdeme výborná bezmasá jídla ze směsi luštěnin, zeleniny a koření. Takže pokud chcete něco udělat pro planetu, můžete klidně začít ve vlastní kuchyni. Stačí jednou nebo dvakrát týdně uvařit bez masa nebo dokonce čistě rostlinné jídlo.
Odkazy:
https://www.ciwf.cz/media/7454522/kdyz-trpi-zvirata-trpime-vsichni.pdf
https://www.enviweb.cz/125643
