Článek
Bavlna je nejrozšířenějším přírodním textilním materiálem. Pochází z plodů jednoletého bavlníku, což zahrnuje několik druhů rostoucích v tropech nebo subtropech.
OSN ustanovila sedmý říjen jako světový den bavlny, rozhodnutí padlo 30. srpna 2021 na návrh několika zemí: Benin, Burkina Faso, Chad, Pobřeží slonoviny a Mali. Tento rok má jako téma „Making cotton fair and sustainable for all: from farm to fashion“ (Udělat bavlnu férovou a udržitelnou pro všechny: z farmy k módě). To zahrnuje jak životní prostředí, tak sociální aspekty pěstování a zpracování bavlny.
Bavlna je oblíbená díky své měkkosti, z jiných přírodních materiálů prostě neuděláte tričko, které by mělo stejné vlastnosti jako bavlněné. Len, vlna nebo konopí jsou úžasné materiály, jen mají jiné vlastnosti, len a konopí jsou tužší, ale taky pevnější a trvanlivější.
Bavlna je ale taky ekologické téma. Pěstuje se v teplých a suchých oblastech, což znamená, že vyžaduje hodně zavlažování. To jednak znamená spotřebovávat vodu tam, kde už jí i tak je málo. Také to často vede k zasolování půdy. Voda se vsákne do země, ale pak vyvzlíná nahoru, odpaří se a nechá po sobě minerální látky, které se v ní byly rozpuštěné. Koncentrace solí ve vrchní vrstvě půdy roste až do míry, že další pěstování není možné.
Při konvenčním pěstování bavlníku se také užívá velkého množství hnojiv a dalších chemických látek. Existuje sice organická bavlna, ale je jí málo a je pochopitelně dražší. Naše kůže dokáže absorbovat látky z okolí, tedy i případné chemické látky, které se do vlákna dostaly při pěstování nebo zpracování. Proto bych biobavlnu doporučila hlavně po miminka a batolata, protože ta chceme zejména chránit před nežádoucí chemií.
Likvidace bavlněného odpadu je další otázka. Teoreticky by bavlna šla zkompostovat, je to biologicky rozložitelný materiál. V praxi je to složitější, protože bavlněné oblečení obsahuje dost chemikálií a také se často míchá s určitým podílem umělých vláken, tedy nerozložitelného plastu.
Další otázkou je kdo a za jakých podmínek bavlnu pěstuje a zpracovává. Největšími pěsitele jsou země chudé, kde bývají horší pracovní podmínky. Dost známé jsou šicí dílny v Bangladéši, kde šičky za ubohou mzdu šijí ty levné módní hadříky, které my kupujeme, protože proč ne, když je to za pár korun.
Bavlna si svůj den určitě zaslouží. Vyrábí se z ní nejen oblečení, ale i povlečení, ubrusy nebo třeba obvazy. Těžko bychom za ni hledali náhradu.
https://www.un.org/en/observances/cotton-day
https://www.enviweb.cz/122630
