Článek
Jak první po vás mám tip na knížku, která osloví zejména městské zahradníky, protože ti obvykle bojují s nedostatkem místa. Jedním řešením můžou být vyvýšené záhony, které jsou sice náročné na práci, ale dokáže na nich vyrůst hodně velké množství zeleniny. Knížka se jmenuje Vyvýšené záhony krok za krokem a její autorkou je Anja Kleinová.
Autorka se k budování těchto záhonů dostala před řadou let, kdy získala pozemek, kde byla mizerná půda, většinou trávník, navíc pse nějak potřebovala zbavit spousty ořezů ze stromů a keřů. Vyvýšený záhon se totiž dá postavit přímo na trávník, nemusíte pracně vyrývat trávník nebo řešit, jako máte půdu. Takový záhon taky „spolkne“ velké množství biomateriálu, takže do něj můžete použít veškerý zahradní „odpad“, ale i bioodpad z kuchyně, štěpku, a do vysokých záhonů klidně i špalky dřeva.
Autorka také popisuje jednu zajímavost, a to je fenologický kalendář. Ten se neřídí daty v běženém kalendáři, ale děním v přírodě. Takže např. když rozkvete zlatý déšť, můžete vysévat chladnomilnou zeleninu. Takže všechny práce, které jsou v knize popsané se řídí tímto kalendářem a jeho fázemi. U podobných knížek se vždycky zajímám o to, z jaké země, tedy hlavně z jakého klimatu ten autor pochází a jestli jsou jeho postupy použitelné i u nás. Ale pokud se řídíte fenologickým kalendářem, tak vlastně tento problém do značné míry odpadá.
Další pozoruhodná kniha se jmenuje Hlavně všechno přežít a napsal ji skotský autor Ewan Morrison. Příběh začíná útěkem otce se dvěma dětmi z města na usedlost na samotě. Několik let po pandemii covidu se obává další, ničivější pandemie a těch komplikací, násilí, rabování a dalších jevů, ke kterým by v takové situaci mohlo dojít. Popisuje život v odloučení od civilizace, občas se v textu objeví i nějaká ta rada, jak se v takové chvíli chovat. Román je psán z pohledu patnáctileté dívky. Podrobnosti prozrazovat nebudu, snad jen to, že občas to trochu připomíná příručku pro přežití.
Třetím dnešním tipem je Léčivá síla stromů od Pably Apostolaki, která pojednává o tom, jak je možné využít stromů nejen kvůli ovoci. Takové mladé jarní jehličí nebo pupeny ze stromů, to má taky léčivé účinky. Našla jsem tam i recept na jablečný ocet, který je do salátu zdravější a chutnější než ten kupovaný. Naopak jsem nenašla doporučení zkusit mladé lístky lípy do salátu. Jsou totiž měkké, bez výrazné chuti. Lípa roste hojně všude a ve městech má tu výhodu, že na ni nedosáhnout čůrající pejskové. Tuhle knížku jsem koupila ve slevě v Praze ve Spálené ulici hned naproti obchodnímu domu Máj, ale netuším, jestli ji ještě mají.
