Hlavní obsah
Jídlo a pití

Kvasící království chutí: Poznejte sílu živé fermentace

Foto: pixabay

Fermentace neboli kvašení je takový malý zázrak přírody. Mikroorganismy jako bakterie, plísně nebo kvasinky se pustí do cukrů a přemění je na alkoholy a kyseliny.

Článek

V historii šlo především o šikovný způsob, jak jídlu prodloužit životnost – mikrobi totiž zabraňují tomu, aby se do potravin pustily ty špatné bakterie a plísně.

Hlavní typy fermentace

Fermentaci rozlišujeme podle toho, jaký mikroorganismus ji způsobuje, a jaký produkt vzniká.

  • Mléčné kvašení: Jogurt, kefír a spol. vznikají za pomoci laktobacilů a bifidobakterií, které vytvářejí kyselinu mléčnou. Tuhle kyselinku známe a milujeme!
  • Alkoholové kvašení: Kvasinky rozjedou party a přemění cukr na ethanol a oxid uhličitý. Bez toho by nebylo pivo, víno ani chlebová střídka.
  • Octové kvašení: Octové bakterie, třeba rodu Acetobacter, přetvářejí alkohol na kyselinu octovou. Kombucha, ocet a spol. děkují.
  • Smíšené kvašení: Kombinace kvasinek a bakterií výsledně tvoří různorodé produkty – ideální pro asijské chutě, miso nebo sojovku.

Fermentace může být:

  • Homofermentační – vzniká jen jeden produkt (např. kyselina mléčná)
  • Heterofermentační – vzniká více různorodých produktů najednou

Důležitou roli hraje i to, zda probíhá v přítomnosti kyslíku, nebo bez něho. A někdy fermentujeme pro chuť, jindy zas pro zdraví nebo výrobu léčiv.

Jak probíhá fermentace?

Bez cukru to nejde. Ten je palivem pro mikroorganismy, které ho přemění na jiné látky – třeba alkoholy nebo kyseliny. Ve chvíli, kdy mikroorganismy cukr začnou rozkládat, fermentace je v plném proudu.

Těmito reakcemi vznikají látky, které ovlivňují chuť, vůni i vzhled potravin. Zároveň snižují pH a brání růstu škodlivých bakterií. Fermentaci můžeme zpomalit či zastavit chlazením, pasterizací nebo úpravou pH. A jak rychle a jak intenzivně fermentace proběhne, ovlivňují faktory jako jsou teplota, délka kvašení, přítomný kyslík a v neposlední řadě množství cukrů a solí.

Maillardova reakce 🍞

Tohle je chemický koncert! Maillardova reakce vzniká, když se při vysokých teplotách (nad 140 °C) potkají cukry a aminokyseliny. A výsledek? Zlatavá barva, vůně pečeného chleba, umami chuť. Je to ta magie, která dělá chlebovou kůrku tak božskou, steak neodolatelným a kávu voňavou.

Ale pozor – tahle reakce potřebuje nejen teplo, ale i přítomnost cukrů a bílkovin. A právě tady přichází fermentace jako příprava na velké finále: Když si vezmeme například chleba – fermentace zpracuje těsto, rozloží cukry a bílkoviny, a při pečení nastupuje Maillard. Díky tomu má kůrka barvu, chuť i tu správnou kůrku. To samé platí pro miso, sojovku či kimchi na pánvičce.

Fermentace doma

Fermentace frčí! A vy můžete taky. Zkuste si udělat domácí kimchi – je to jednoduché, chutná to božsky a je to plné zdravých bakterií.

Suroviny:

  • 1 čínské zelí (napa)
  • 2–3 lžíce hrubé soli
  • 1 mrkev
  • 2 jarní cibulky
  • 4 stroužky česneku
  • 1 lžička nastrouhaného zázvoru
  • 1 lžička cukru
  • 2 lžíce rybí omáčky (nebo sojové)
  • 1–2 lžíce korejského chilli (gochugaru) – dle chuti

Poznámka k cukru: Cukr je pro mikroorganismy palivo – bez něho to prostě nekvasí. Nehodí se sladidla jako stévie nebo erythritol, protože je mikrobi neumí využít. A nebojte se, většina cukru se během fermentace spotřebuje.

Postup:

  1. Zelí nakrájej na kusy, smíchej se solí a nech 2 hodiny odpočívat.
  2. Mezitím si rozmixuj pastu z česneku, zázvoru, cukru, omáčky a chilli.
  3. Zelí opláchni, promíchej s mrkví, cibulkou a pastou.
  4. Napěchuj do sklenice, stlač, zakryj a nech 2–3 dny fermentovat.
  5. Pak už jen lednice a čas – chuť bude zrát jako víno!

Fermentace je zdravá!

Fermentované potraviny jsou nabité probiotiky a živými mikroorganismy, které dělají dobře našim střevům. A zdravé střevo? To je základ všeho! Tyhle mikrobiální šikulky totiž pomáhají rozkládat cukry, bílkoviny i tuky, takže naše trávení jede na pohodu a nadýmání se drží zpátky.

Navíc fermentace podporuje detoxikaci těla, snižuje záněty a – teď přijde to nejzajímavější – má vliv i na naši náladu. Jak to? Náš střevní mikrobiom je propojený s mozkem a ovlivňuje tvorbu hormonů jako je serotonin. Takže když se daří mikrobiomu, usmíváme se častěji i my.

Co si z toho vzít?

Fermentace a Maillardova reakce jsou jako nerozlučná dvojka: jeden tichý alchymista, druhý vášnivý šéfkuchař. Spolu tvoří chuťový vesmír, který milujeme. Fermentace jídlo zjemní, vyváží a předpřipraví. Maillardova reakce ho pak povýší na další level. A nejlepší na tom je, že si tyhle procesy můžete zkusit doma. Chleba, kimchi, pečená zelenina – všechno to může chutnat jako z bistra. Tak do toho – nechte mikroby kouzlit a chuť vystřelit na maximum!

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz