Hlavní obsah
Lidé a společnost

Metoda kosmického záření odhalila příchod Evropanů na Ukrajinu před 1,4 miliony let

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Victor Duschenko/Flickr

Historické ruiny. Archeologické vykopávky na hradě Nalyab v Korolevu.

Objev na Ukrajině přidává do příběhu Evropy novou a nečekanou vrstvu. Nalezení pravěkých nástrojů na tak sporném místě přivádí otázky lidských dějin přímo do geopolitické palebné linie.

Článek

Během teplých období v historii Země, známých jako interglaciály, se ledovce o velikosti kontinentů stáhly, aby odhalily nové krajiny. Toto byly nové světy, které mohli raní lidé prozkoumat a využít a před 1,4 miliony let to byla Evropa: Terra nullius neobsazená lidmi.

Dlouho předtím, než se Evropa objevila jako epicentrum globálního kolonialismu, byla samotná Evropa poprvé kolonizována lidmi migrujícími z východu.

Nová studie, vedená týmem z České akademie věd, publikovaná Romanem Garbou, Vitalyem Usykem a Johnem Jansenem a dalšími spoluautory v časopise Nature, uvádí nejstarší přítomnost člověka v Evropě v Korolevu na řece Tise ležícím na západě Ukrajiny. John Jansen z Geofyzikálního ústavu AV ČR je také autorem článku na stejné téma publikovaném v The Conversation.

Zakopané kamenné nástroje v Korolevu na Ukrajině

Studovali jsme vrstvu kamenných nástrojů, které na korytě řeky zanechali lidé, kteří je vyrobili. Tyto nástroje typu „core-and-flake“ byly vyrobeny v oldowanském stylu, nejprimitivnější formě výroby nástrojů, poprvé klasifikované paleoantropoložkou Mary Leakevové ve východní Africe. Podobné nástroje byly také nalezeny na nejstarších známých místech lidské okupace v Evropě, Levantě a Asii.

Nástroje v Korolevu byly pohřbeny říčním sedimentem a později prachem navátým větrem. Nakonec je odkryli dělníci v kamenolomu. Důkazy o pravěkých lidech na tomto místě byly poprvé objeveny v roce 1974 ukrajinským archeologem V. N. Gladilinem.

Počáteční snahy o datování nástrojů se ukázaly jako problematické. Měření zbytkového magnetismu v nadložních sedimentech ukázala, že nejspodnější nástroje předcházely nejnovějšímu obratu v magnetickém poli Země před 0,8 miliony let, což je událost známá jako Matuyama - Brunhesův obrat. Toto načasování je daleko za hranicemi běžně používaných datovacích metod, jako je radiokarbonové (užitečné pro datování do asi 50 tisíc let) a luminiscenční datování (obvykle omezeno na posledních zhruba 300 tisíc let).

Metoda datování založená na kosmickém záření

Abychom tento problém vyřešili, použili jsme inovativní metodu datování využívající kosmogenní nuklidy, které mohou sahat až 5 milionů let zpět, což je kritický časový rámec pro lidskou evoluci. Tato metoda již přinesla definitivní stáří na jiných klíčových místech, jako je 3,4 milionu let starý Australopithecus ve Sterkfonteinu v jižní Africe a 0,77 milionu let starý Zhoukoudian Homo erectus, známý také jako „Peking Man“.

Funguje to takto: explodující hvězdy (supernovy) mimo naši sluneční soustavu uvolňují proudy kosmického záření, které vstupuje do horní atmosféry Země, vysílají spršky sekundárních kosmických paprsků dolů na Zemi, kde reagují s minerály v horninách a půdách za vzniku radioaktivních nuklidů v malých, ale měřitelných veličinách.

Změřili jsme dva takové nuklidy, berylium-10 a hliník-26, abychom vypočítali stáří pohřbu. Datum bylo získáno pozorováním poměru těchto dvou nuklidů, který se v průběhu času mění v důsledku jejich rozdílných poločasů radioaktivního rozpadu: 1,4 milionu let pro berylium-10 a 0,7 milionu let pro hliník-26.

Foto: NASA a STSI/HZDR/volný zdroj

Levá fotografie: Supernova v galaxii NGC 2525, asi 70 milionů světelných let daleko. Země je neustále bombardována kosmickým zářením generovaným supernovami, jako je tato. Pravá fotografie: Tým fyziků (spoluautorů) z Helmholtz Zentrum Dresden-Rossendorf a jejich hmotnostní spektrometr urychlovače, stroj, který měřil berylium-10 a hliník-26 v našich vzorcích.

Použitím tohoto přístupu na vrstvu sedimentu obsahující kamenné nástroje v Korolevu jsme byli schopni vypočítat stáří pohřbu na 1,5 až 1,3 milionu let (v rozmezí 1 sigma nejistoty), což z něj činí nejstarší bezpečně datované lidské osídlení v Evropě.

Kdo žil v Korolevu?

Absence fosilií v Korolevu znamená, že nemůžeme s konečnou platností říci, kdo byli tito průkopníci. Nástroje jsou však příliš staré a příliš primitivní na to, aby mohly být dílem buď anatomicky moderních lidí (Homo sapiens), nebo neandrtálců. Výrobci nástrojů byla pravděpodobně nějaká odrůda Homo erectus, pozoruhodně úspěšný předchůdce lidí, který se objevil asi před 2 miliony let a rozšířil se v různých biotopech v Africe, Asii a Evropě.

Na své cestě z Afriky do Eurasie prošli raní lidé oblastí Levant, kde zanechali známky okupace již před 2,5 miliony let v údolí Zarqa. Dále na sever byly v Dmanisi na Kavkaze nalezeny četné zkameněliny Homo erectus z doby před 1,8 miliony let.

Evropa kolonizována z východu

Jakmile se lidé dostali do Eurasie, migrovali na východ pozoruhodným tempem a dostali se až na ostrov Jáva v jihovýchodní Asii, přibližně ve stejnou dobu, jako je najdeme na západní Ukrajině. Není známo, co způsobilo opožděnou západní invazi do Evropy, ale zdá se, že Korolevo překlenuje migrační propast mezi Kavkazem (před 1,8 miliony let) a lokalitami v jihozápadní Evropě datovanými 1,2 až 1,1 milionu let v Atapuerce a Vallonnetu. Jeden z návrhů zní, že lidé vstoupili do Evropy z východu přes údolí Dunaje a Panonskou nížinu.

To, co našli, bylo velmi odlišné od současnosti. Před 1,4 miliony let byla Evropa domovem megafauny, jako je mamut, hroši, obří druhy hyen, gepardi, bobři, šavlozublé kočky. Šavlozubá kočka a evropský jaguár – mimo jiné, šelmy, které již dávno zmizeli ze světa.

Meziledové teplo představovalo příležitosti

Korolevo je nejsevernější známým místem, o němž předpokládáme, že zde jde o Homo erectus. Meziledové doby v této oblasti byly krutě chladné, což vylučovalo jakoukoli možnost vhodného prostředí pro lidi. Domníváme se, že podnebí mělo tehdy velký vliv na lidské chování, stejně jako je tomu dnes.

Příběh původu Evropy

Náš objev na Ukrajině přidává do příběhu Evropy novou a nečekanou vrstvu. Rozdílné názory na význam těchto starověkých nástrojů nepochybně vyvstanou, v neposlední řadě proto, že jejich objev na tak sporném místě vnáší otázky lidské historie přímo do geopolitické palebné linie.

A přesto existuje i alternativní pohled. Je to ten, který žasne nad lidským podnikáním a připomíná společný základ, z něhož vzešlo celé lidstvo: Lék pro překonání těchto temných časů.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz