Článek
Doutnající magnetické pole Slunce každou chvíli vyvrhne kolosální oblaka plazmy do prostoru za nimi. Tyto se nazývají výrony koronální hmoty (CME), píše server Space. Pokud například jeden CME zasáhne Zemi, výsledkem mohou být velkolepé polární záře, a stejně tak velkolepé narušení elektrických sítí a satelitů.
Nyní Parker Solar NASA vůbec poprvé nahlédla do CME, když vybuchla ze Slunce. A to, co se skrývá uvnitř, se zdá být pokladem pro sluneční fyziky. Wide-field Imager sondy pro detekci viditelného světla pro přístroj Parker Solar Probe (WISPR) zachytil jasné, turbulentní víry v CME.
Víry jsou tím, co fyzici nazývají Kelvin-Helmholtzovy nestability (KHI). Fyzici se domnívají, že události KHI nastávají vždy, když jedna skvrna rychle se pohybující tekutiny interaguje s jinou. Na Zemi se KHI vyskytuje v oblacích, když je rychlost větru na jednom konci oblaku odlišná od rychlosti na druhém konci.
Sluneční fyzici vyvodili, že KHI existuje v CME, protože plazma v CME se pohybuje v rozporu se slunečním větrem na pozadí. Ale nikdy neměli správné vybavení na správném místě, aby mohli tyto jevy pozorovat.
„Turbulence, které způsobují KHI, hrají zásadní roli v regulaci dynamiky CME proudících okolním slunečním větrem,“ uvedl v prohlášení Evangelos Paouris, sluneční fyzik z univerzity George Masona. „Proto je pochopení turbulence klíčem k dosažení hlubšího porozumění evoluci CME a kinematice.“
Sluneční sonda odstartovala 12. srpna 2018. Od té doby jí eliptická dráha umožnila vstoupit do sluneční koróny blíže než kdy předtím. V podstatě se stala prvním objektem vyrobeným člověkem, který vstoupil do vnější atmosféry 11,5 slunečních poloměrů od povrchu Slunce.
VIDEO: Pozorování viditelného světla výronu koronální hmoty (CME) získané teleskopy Wide Field Imager for Solar Probe (WISPR) na palubě mise Parker Solar Probe (PSP) ve dnech 19. až 20. listopadu 2021. PSP a CME se nacházejí právě 10 milionů km od slunečního povrchu a PSP se zespodu blíží k CME. Kelvin-Helmholtzovy nestability (KHI) se objevují jako víry na rozhraní mezi CME a okolním slunečním větrem. Šipky na vložených snímcích označují KHI. Konečný snímek ukazuje tenkou čáru sluneční plazmy, která zůstane po deformaci vírů KH. Jde o první pozorování tohoto unikátního jevu ve sluneční koroně svého druhu. (Poděkování: NASA/Johns Hopkins APL/NRL/Guillermo Stenborg a Evangelos Paouris)
A ani nyní sonda WISPR nevstoupila na svou konečnou oběžnou dráhu. Sonda opakovaně prolétla kolem Venuše, aby využila gravitace planety ke zvýšení její rychlosti a zpřísnění její oběžné dráhy kolem Slunce. V listopadu tohoto roku sonda proletí kolem Venuše posedmé a opět utáhne svou smyčku kolem Slunce, což jí umožní proletět ve vzdálenosti pouhých 9,5 slunečních poloměrů od Slunce v roce 2025 a dále.
