Vědci zrekonstruovali skutečnou tvář starověkého čínského císaře

Jednou z nejvíce frustrujících věcí na studiu historie je její tvrdohlavá neprůhlednost. Zatímco učenci událostí 20. století mají podle Popular mechanics, (přinejmenším) černobílé fotografie a filmy, které pomáhají osvětlit minulost, zosobnění jména dávných vládců bylo dlouhou dobu jedinou oblastí řemeslníků. Schopnosti sochařů a malířů byly kdysi jediným způsobem, jak zachytit velké postavy dějin.

Ale v 21. století mají podle The Guardian, historici nové nástroje, jak dějiny konkretizovat. V posledních letech vědci rekonstruovali vizáž Bonnie Prince Charlie, Roberta Bruce (jednoho z nejlegendárnějších skotských králů), a dokonce i Ježíše Krista, kterého pravděpodobně není třeba představovat. Vědci z univerzity Fudan v Šanghaji nyní pomocí dat DNA a pečlivé analýzy téměř kompletní lebky vytvořili digitální podobu čínského císaře Wua, který vládl severní dynastii Zhou v 6. století. Výsledky byly zveřejněny v časopise Current Biology.

„Naše práce oživila historické postavy,“ uvedl v tiskovém prohlášení spoluautor článku Pianpian Wei z Fudan University. „Dříve se lidé museli spoléhat na historické záznamy nebo nástěnné malby, aby si představili, jak starověcí lidé vypadali. Jsme schopni odhalit vzhled kočovníků Xianbei přímo.“

K dokončení této historické rekonstrukce Weiův tým po objevení Wuovy hrobky v roce 1996, obnovil více než 1 milion jednonukleotidových polymorfismů (SNP) z DNA. To znamená, že každý člověk obsahuje mezi čtyřmi až pěti miliony těchto SNP a zatímco některé z těchto variací nemají žádný vliv na lidské zdraví, jiné mohou výrazně ovlivnit predispozici člověka k určitým nemocem nebo reakci na léky. Rozhodující je, že některé z těchto SNP obsahovaly údaje související s tónem pleti a barvou vlasů císaře Wua, který etnicky patřil k lidem Xianbei — skupině kočovných lidí, která obývala východní eurasijské stepi (dnešní Mongolsko a severní/severovýchodní Čína).

Weiův tým poté zkombinoval tato data s digitální rekonstrukcí téměř kompletní lebky císaře Wua a vytvořil snímek, který odhaloval rysy podobné lidem ze současné severní a východní Asie – fyzický popis, který je v rozporu s některými vědeckými zprávami o lidu Xianbei.

„Někteří učenci uvedli, že Xianbeiové měli ‚exotický‘ vzhled, jako je hustý vous, vysoký nos a žluté vlasy,“ uvedl v tiskovém prohlášení Shaoqing Wen z univerzity Fudan, který se také podílel na studii. „Naše analýza ukazuje, že císař Wu měl typické obličejové rysy východní nebo severovýchodní Asie.“

Spolu s Wuovým zjevem tým také odhalil nové podrobnosti o císařově smrti. Zemřel mladý ve věku 36 let pod jistými úvahami o možné otravě. Nicméně v souladu s historickými zprávami, které popisují císaře jako „s afázií, pokleslými víčky a abnormální chůzí“, analýza DNA odhaluje, že císař byl vystaven zvýšenému riziku mrtvice, což by vysvětlovalo uvedené příznaky.

Zatímco před nějakými 1500 lety ho mohla postihnout mozková mrtvice, díky moderní technologii DNA další dávno mrtvý vůdce žije dál.