Článek
Tyto jihočeské lázně již nemají léčivé prameny, ale kdysi tu byly dva. Dostaly jména „Karlův“ a „Mariánský“ a léčily až 22 různých nemocí! Dřevěný dům s několika dřevěnými vanami v přízemí a pokojem pro hosty tu prý stál již v roce 1647 přibližně v místech, kde nyní stojí LD Šárka.
Ale víte, jak to chodí – prameny postupem času zeslábly a byly zasypány (někdy ve 20. letech minulého století). Na scénu přichází slatina. Ta pochází z Komárovských blat a je to jakási zázračná hmotnost, kterou byste měli vyzkoušet na vlastní kůži.
Já to udělala a slatinné koupele byly má oblíbená procedura. Sice si ve vaně plné černé hmoty připadáte jako nějaká bahenní příšera, ale vylezete krásně prohřátí, a tak nějak uvolnění a příjemně unavení. Upozornění pro dámy (i pro pány) s dlouhými vlasy: pečlivě si je sepněte, protože vypláchnout kousíčky rašeliny z vlasů, je téměř nadlidský úkol.
A pro ty z vás, kteří nemohou z jakéhokoli důvodu skočit do vany plné teplé vody, nezoufejte! V Bechyňských lázních mají připravené slatinné obklady a zábaly, stejně jako cvičení ve slatině. Ano, ano, budete se „hňácat“ rukama v míse teplého, černého bahýnka. Věřte mi, vaše klouby vám za to budou vděčné!
Dnes se lázeňský areál pyšní nejen léčebnými procedurami, ale také nádhernou atmosférou. Hlavní budova, která se jmenuje Olga, je místem, kde se to všechno odehrává. Kousek od ní stojí Jana – lázeňská restaurace. Další lázeňské budovy jsou rozesety v blízkém okolí.
Tak procedury máme za sebou a co teď? Dá se v Bechyni dělat i něco jiného než se máchat ve slatině? Samozřejmě že ano!
Bechyňské schody
Pokud vám klouby dovolí, rozhodně doporučuji procházku po Bechyňských schodech. Čeká vás 226 schodů, které spojují Zářečí a Klášterní ulici. Z jejich vrcholu se naskytne nádherný pohled na řeku. Já jsem šla vlastním tempem a užívala si každého kroku, ale pro zdatnější sportovce se tu na jaře pořádají závody – běh do schodů. Takže se nebojte vyzvat své přátele na malou soutěž!
Františkánský klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie
Na skále nad řekou Lužnicí se tyčí majestátní stavba – kostel Nanebevzetí P. Marie s přilehlým Františkánským klášterem. Pokud si chcete prohlídku užít naplno, neváhejte a objednejte si ji v turistickém informačním centru. Měla jsem báječnou zkušenost! Pan průvodce je opravdový profesionál s velkým „P“, jehož práce je zároveň jeho koníčkem. Prohlídka byla velmi srozumitelná a zajímavá, a on zasvěceně odpovídal i na zvídavé dotazy ohledně historických poměrů a architektonických zvláštností. A nakonec jsem se dozvěděla i o zázracích, které se k bechyňskému klášteru vážou. Říkám vám, rozhodně to stálo za to!
visutá lávka v Bechyni
Pokud toužíte po klidné procházce podél řeky Lužnice, vydejte se do Zářečí! Můžete se tam dostat po již zmíněných Bechyňských schodech nebo po silnici kolem zámku. Cestou minete věž Kohoutek, která se majestátně tyčí na vykousnutém kousku skály přímo nad řekou. U Zářečského mostu se dejte doprava a po necelých dvou kilometrech dorazíte k visuté lávce.
Tato lávka, postavená ve třicátých letech minulého století, se vine kolem skalního masivu a nabízí nádherný výhled na řeku. Já jsem si tam užívala poklidné chvíle a pozorovala dva lezce, kteří se snažili zdolat bechyňskou ferratu na protějším břehu. (Mimochodem, ferrata je obtížnosti D/E, takže opravdu náročná na ruce!) Takže pokud hledáte trochu dobrodružství, neváhejte a vyrazte na tuto krásnou trasu!
vodopád Pod Libuší
Další nenáročná procházka mě zavedla proti proudu Lužnice až k vodopádu Pod Libuší. Okolo lázeňského domu Šárka se vydáte dolů k řece, kde se projdete pod vyhlášeným mostem Duha a pokračujete dál podél řeky. Cesta je rovná a měří necelé dva kilometry, takže ji zvládne opravdu každý! Zatímco se budete kochat krásnou přírodou a zvuky tekoucí vody, užijte si klid a pohodu, které vám tento malebný úsek nabízí.
Moje oblíbená procházka vedla po Bechyňských vyhlídkách. Z lázeňského parku jsem se vydala směrem k mostu Duha – tam se nachází první vyhlídka, a musím říct, na mě trochu vysoko, ale ta krása za to rozhodně stojí!
Za mostem jsem zahnula doprava a držela se zelené značky, která mě postupně zavedla na Náprstkovu vyhlídku. Odtud jsem pokračovala lesem k další vyhlídce, pojmenované po architektovi Vratislavu Pasovském. A nakonec jsem se dostala na vyhlídku Gutha – Jarkovského, ze které jsou nádherně vidět Bechyňské schody.
Poté mě zelená značka dovedla k Zářečskému mostu, a za chvíli jsem měla náměstí na dosah ruky. A když si pak na náměstí dáte šálek kávy nebo třeba sklenku prosecca, procházka nemá chybu.
Vodojem na Šibeničním vrchu
Bechyně měla své vlastní popravčí místo se šibenicí, a kde jinde než na Šibeničním vrchu. Prý v době, kdy Bechyni vlastnil Petr Vok, si ve městě kata nedrželi a povolávali ho ze Soběslavi. Petr Vok byl údajně vladař velice prchlivý, a tímto předcházel neuváženým rozsudkům. Než kat ze Soběslavi dorazil, stačil mnohdy panovník vychladnout a ortel změnil.
Dnes se na Šibeničním vrchu nachází vodojem. Pokud byste čekali nějakou ponurou stavbu, musím vás zklamat. Domeček vypadá spíš jako letní sídlo, které Barbie vyhrála u rozvodového soudu. Je to novobarokní železobetonová stavba nápadné růžové barvy, která rozhodně nepůsobí děsivě. Takováto kombinace historie a současnosti je zábavná a možná i trochu úsměvná, co říkáte?
A to je vše? Zdaleka ne! Ještě tu mám pár rychlých tipů na zajímavosti, které stojí za to navštívit v Bechyni:
- Bechyňský zámek – Otevřeno od června do září, takže pokud plánujete letní výlet, nezapomeňte se zastavit!
- Městské muzeum – Otevřeno celoročně, ideální pro všechny, kdo se chtějí dozvědět více o historii města.
- Vyhlídková věž kostela sv. Matěje – Otevřena od dubna do října, v sobotu a v neděli, a během letních prázdnin dokonce každý den! Z vyhlídky se naskýtá úžasný pohled na okolí.
- Kostel sv. Michaela – Raně barokní hřbitovní kostelík ze 17. století spolu se starým městským hřbitovem. Opodál leží i starý židovský hřbitov, kde se dochovalo kolem 250 náhrobků s hebrejskými, německými i českými nápisy. Opravdový kousek historie!
- Naučná stezka Středověké opevnění města Bechyně – Tato stezka měří asi pět kilometrů a nabídne vám spoustu zajímavostí o středověkém opevnění města.
A závěrem? „Jako procedury dobrý, ale co po zbytek dne? Nic tu není!“ slýchávala jsem od některých brblajících klientů lázní. Já jen pokrčila rameny a šla si po svých. Rozhodně jsem se nenudila. Bechyně nabízí spoustu zajímavých a krásných míst, jen je člověk musí chtít vidět. Stačí se projít, prozkoumat okolí a užít si atmosféru tohoto malebného města. Každý kousek má svou historii a kouzlo, tak proč to neobjevit?
Zdroje: vyzkoušeno na vlastní kůži, detaily doladěny z těchto stránek
