Článek
Do stresových situací se podle průzkumů dostáváme až padesátkrát za den. Nemusí se vždy jednat o velké věci, ale i ty malinké, hezky dávkované jedna za druhou, nám dají někdy pěkně zabrat. Bolesti zad dnes trápí až 80 % lidí a třetina z nich je podle odborníků způsobená vlivem stresu. To znamená, že v dalších dvou třetinách je třeba se podívat i po dalších možných příčinách bolestí. Nyní se však pojďme podívat na ty psychosomatické. Odráží se v nich náš životní styl a zejména míra emoční zátěže, které jsme vystaveni. Pokud nás tedy bolí záda, neřešme jen léčbu následků, ale také prozkoumejte, proč bolest vzniká, jaké duševní prožitky s ní podle psychosomatiky souvisí:
Krční páteř – Bolestivě zatuhlé svaly krku, šíje a ramen podle psychosomatiky ukazují na frustraci z našich nenaplněných ambicí, tužeb a potřeb. Dále také o prožívaném smutku nebo potlačovaném hněvu. Blokace krční páteře vypovídají o podráždění a zklamaní z toho, že jsme si nabrali příliš povinností, které nestíháme nebo nezvládáme plnit tak, jak jsme si představovali.
Hrudní páteř – Stažené svaly kolem hrudní páteře podle psychosomatiky volají po pozornosti druhých. Značí, že nám chybí jejich podpora, cit a ocenění. Ztuhlá místo kolem hrudní páteře ale mohou mluvit také o tom, že se bojíme projevit, nemáme dost vysoké sebevědomí.
Bederní páteř – v bedrech se hromadí následky dlouhodobého stresu. Podle psychosomatiky se tady skrývá také strach ze stárnutí, že nebudeme nadále zvládat věci jako doposud, ať už fyzicky, psychicky nebo třeba finančně. Bolestí v této oblasti se projevuje také perfekcionismus a skrytý strach ze selhání.
Stres a negativní emoce vedou k zatuhnutí svalů a bolesti. Zamyslete se na chvíli, jak reagujeme, když se něčeho lekneme nebo se cítíme pod tlakem. Svaly kolem krční páteře se stáhnou, hlava poklesne a stáhne se dolů mezi ramena, která vyjedou k hlavě, trapézy ztuhnou, stejně jako čelisti, které zatneme a přetížíme tak žvýkací svaly. Naše bránice nemá dost prostoru a tak se mnohdy vysune na jednu stranu, což má za následek, že začneme dýchat asymetricky a jen povrchově. K tomu se často může přidat problém v další problematické oblasti zad, kterou je bederní oblast. Právě ta – spolu s hýžděmi a svaly kolem kyčlí – v případě stresu také nepříjemně tuhne. Při dlouhodobém chronickém stresu pak zjistíme, že jsme celí schoulení, jako byste se chtěli před něčím chránit. V horším případě je zatuhnutí tak velké, že nejsme schopni se narovnat.
Prozkoumejte svůj životní styl a tzv. spouštěče stresu. Naše záda jsou pomyslnou skládkou nechtěných emocí – odsouváme na ně vše, co nechceme řešit, čeho se bojíme.
Vyhřezlá ploténka jako důsledek přetížení. Naši páteř tvoří 33 obratlů a mezi nimi je 23 meziobratlových plotének. Podle psychosomatiky je každá z nich pomyslnou rozbuškou, protože jejich výhřez způsobuje bolestivý útlak nervů. Ploténka zpravidla vyhřezne při velké fyzické nebo psychické zátěži, kdy se nám změní nastavení těla, které postupem času problém přivodí. K výhřezu tedy dojde, pokud si nosíme něco dlouho na zádech, nějaké velké břemeno, trápení (klidně i z dětství), dlouhodobě jsme s něčím nespokojení a neřešíme to, nakládáme si víc a víc, až to nemůžeme unést.
Stres mění držení našeho těla a náš dech. Při každé stresové situaci se mění držení našeho těla. S rostoucí psychickou zátěží se začneme hroutit. Hlava jde do předsunu, ramena začnou padat dopředu a svažovat se k sobě, hrudník nám propadne, záda se vyhrbí, svaly kolem krku a šíje se křečovitě stáhnou. Prsní svaly se začnou bolestivě zkracovat a trapézové svaly, kterým se přezdívá stresové svaly, začínají tuhnout. S takovým nastavením těla se ovšem mění i náš dech. Jakmile jsme ve stresu, zrychlí se, zkrátí, začneme dýchat ústy, mělce a převážně do hrudníku. Bránice, hlavní dechový sval, se tak začne deaktivovat a dech, který je tím nejlepším trenérem i pro naše záda, se nemá kam rozběhnout. A aby toho nebylo málo, při stresu se bezděky lehce začnou napínat svaly kolem zad a postupně v nich roste napětí. Bolest se brzy projeví v místech, která máme přetížená. V případě dlouhodobého stresu si navíc neodpočineme ani v noci. Naše tělo se se stresem vyrovnává tím, že napíná určité svaly. Ty si tedy neuleví a pak máme neklidný spánek. Ráno se mnohdy probouzíme více rozbolavělí, než když jsme šli spát.
Samostatnou kapitolou pak jsou tzv. trigger pointy – bolestivé svalové uzlíky, které vznikají jako následek tuhnutí svalů. Tyto body jsou pak spouštěči pro řetězení bolestí do dalších částí těla a umí notně potrápit.
Jak se postupně zbavit bolesti zad:
1. Zpomalte, relaxujte a dělejte si malé radosti. Uvědomte si, že si nemusíte nabírat na sebe tolik věcí a můžete omezit ty současné. Začněte se věnovat víc sami sobě, dovolit si zklidnit, zvolnit, nebýt tak výkonní a nepostradatelní.
2. Žijte v přítomném okamžiku. Tady a teď. Když se naučíte vnímat sebe v „tady a teď“, začnou mizet vaše strachy. Obavy a úzkosti existují jen v myšlenkách o naší budoucnosti nebo minulosti. Nejsme-li přítomni, jsme pořád nějak nesví, nějak nespokojení. Je to dáno tím, že se naše myšlenky toulají v budoucnosti nebo v minulosti a tím si způsobujeme stavy úzkosti – ať už z toho, co se stalo, nebo z toho, co by se teprve mohlo stát. Naše mysl je jako magnet přitahována k negativním věcem. Ráda se soustředí na to, co není v pořádku a bez našeho vědomí se začne zbarvovat negativně. Pozitivní věci nám totiž nemohou ublížit, zato ty negativní ano, a proto se jimi naše mysl neustále zaobírá a připravuje se na ně.
3. Brániční dýchání. Brániční dýchání uleví nejen zádům, ale i naší psychice. Když máme nějaký zdravotní problém, nejčastěji se zády, často začneme dýchat špatně, zapojujeme špatné svaly a vzniká svalová nerovnováha, která ovlivňuje držení páteře. Čím déle pak například bolest zad trvá, tím víc se špatný způsob dýchání a problémy s ním spojené fixují a zhoršují. Brániční dýchání je skvělé pro břišní svaly, které bráničním dýcháním skvěle posilujeme. Masíruje břišní orgány a napomáhá jejich fungování a dobrému trávení. Dělá dobře našemu srdci. Pomáhá nám ve snižování krevního tlaku a jsme hned klidnější.
Jak správně dýchat vleže?
Lehněte si na záda. V této pozici je totiž osa našeho těla ve správném postavení od kyčlí, přes páteř a ramena až po hlavu. A to je nesmírně důležité. S nádechem nafoukněte břicho vzduchem. Zpevníte hluboké svaly v břiše. Potom do bříška napumpujete ještě trochu vzduchu. Zadržte dech na dvě, tři sekundy a vydechněte…
Jak správně dýchat ve stoje?
Ve stoje je to malinko náročnější, protože si musíte hlídat, aby bylo celé tělo v jedné ose od kyčlí, přes páteř, ramena až po hlavu. Důležité je hrudník malinko spustit dolů a trochu ho uvolnit (zkrátka nestát s vypnutou hrudí). Zatáhněte trošku ramena dozadu, lopatky k sobě. Zkuste poslat nádech jakoby po zádech dolů do břicha. Dýchejte do bočních břišních svalů a neustále mějte v bříšku malinko podtlak (představte si, že nádechem naplňujete celou pánev).
Jak si zkontrolovat, že dýcháte správně?
Stačí, když si položíte ruce na břicho a při nádechu ucítíte, že se nadzvedává pěkně do stran. Trénujte si to klidně před zrcadlem.
4. Zvažte ale další aspekty ovlivňující bolesti zad. Máte kvalitní matraci na spaní? Nepřetěžujete se fyzicky? Pokud se necítíte dobře, proberte své potíže také s lékařem.
Meditační chvilka pro uvolnění
Lehněte si na záda a zhluboka se nadechněte nosem a vydechněte ústy. S výdechem zavřete oči a nadechujte a vydechujte vzduch jen nosem. Zhluboka a pomalu se nadechněte a ještě pomaleji vydechněte. Představte si, jak se vaše tělo uvolňuje a jak se vaše mysl stává klidnou. Vdechněte „světlo a energii“ a vydechněte „bolest a napětí“. Pokračujte v dýchání a představujte si, jak se vaše tělo uzdravuje. Zopakujte 5× – 10×. A pak nechte dech plynout volně, přirozeně, tak jak je vám to příjemné. Stres a napětí budou odplouvat a vy se začnete cítit lépe.
www.harmoniemind.cz
