Článek
Nepatřím ani do kategorie těch, co by dění kolem bratrů Mašínů bezmezně obdivovali, ani do té skupiny, co je zavrhuje. Sám jsem si chtěl na celou věc udělat nezávislý názor, proto jsem začal shánět a studovat veškeré materiály, které jsou kolem činnosti skupiny dostupné. Bohužel ani teď nedokáži s jistotou říci:"Jo, byli to hrdinové a zaslouží si naší úctu". Myslím však, že u hodně věcí už snad dokážu pochopit, proč se tak děly.
Stejně jako každý, kdo se postavil na odpor ať už Hitlerovi, nebo Gottwaldovi, tak to odskákala jeho rodina. General Mašín zanechal po sobě ženu a tři děti. Nebýt jejich babičky, tak všechny děti dopadly zle. Nikoho z rodiny ani nenapadlo, aby to jejich tátovi a manželovi vyčítal. Takhle bych mohl psát o rodinách našich letců, co utekli do Anglie a o všech ostatních z odboje, co se nebáli.
Kluci Mašínové se zapojili do odboje už během války, kdy schovávali uprchlého sovětského vojáka nebo nařezávali hadice Messerschmitů, které byly naložené na železničních vagónech. Tohle by asi zbabělci nedokázali, nebo snad ano?
Jak by se asi život kluků odvíjel, kdyby nepřišel bolševický puč, který bez milosti likvidoval opravdové hrdiny naší společnosti? Asi by šli oba ve šlépějích svého táty a stali by se z nich vysocí důstojníci v naší armádě. Stalo se však to, že komunisté z jejich táty udělali zrádce, o kterém se nesmí mluvit, a rodina, která by si konečně zasloužila klid a uznání, skončila na smetišti naší společnosti. Kluci byli horkokrevní po tátovi, a tak začali konat po svém.
Určitě během útěku udělali některé zbytečné chyby, které stály život třeba pokladníka pana Rošického. Určitě se nemůžeme divit, že jeho rodina bere celou skupinu jako vrahy. Být na jejich místě, mám stejný pohled. Ale to tak bohužel v životě je, že prostě nejde všechno podle plánu a hrdinové mají kaňky.
Pokud hledáme opravdového viníka a zbabělce, tak je to tehdejší bolševický režim, který bez jakékoli lítosti ničil opravdové elity včetně jejich rodin. Zoufalí lidé potom mnohdy dělali zoufalé skutky.
