Článek
Duel europoslanců v pořadu na CNN Prima News se vyostřil, když Markéta Gregorová (Piráti) emotivním výkřikem nazvala Ondřeje Dostála (Stačilo!) za proruskou špínu: „Chtěla bych se jasně vymezit vůči tomu, co tu pan Dostál tak nenápadně naznačil, že Ukrajinci, kteří prchali před dvěma lety před válkou, byli neonacisté. Ukrajinci byli napadená země Ruskem, vy proruská špíno! Vůbec nechápu, co si dovolujete říkat ve vysílání.“ Ačkoli se v přímém přenosu střetly protichůdné názory, je na místě argumentovat tímto způsobem?
Tristní byl rovněž výstup mezi předsedou poslaneckého klubu Top 09 Janem Jakobem a europoslanci Janem Farským (STAN) a vládě „nepohodlným“ Filipem Turkem (Přísaha a Motoristé). Tato debata byla ukázkou, jak politické strany nechtějí vést dialog s nikým jiným než se členy své vlády. Skákání do řeči ze strany Farského se střídalo s chytáním za každé slovo, které Turek pronesl.
V podobném duchu se nesl také duel komentátora Martina Schmarcze a předsedy Přísahy Roberta Šlachty. Konfliktu předcházelo téma o zásahu policie na Filozofické fakultě UK. Schmarcz se dopustil argumentačního faulu, když řekl, že Šlachta haní policisty za jejich zásah. Ze záznamu je však jasné, že Šlachta policisty neobvinil, pouze podotkl, že policie dostala příkaz pátrat po vrahovi, a to podle něj nekorespondovalo s intenzitou zákroku.
Jediné, co si lze ze záznamu vyvodit, tak je pouze to, že Šlachta kritizoval předávání příkazů, ale nikoli samotný zásah policistů. Schmarcz byl tak spíše soustředěn na samotného předsedu strany než na probírané téma. Ostrá hádka vyvrcholila, když Šlachta označil Schmarcze za politického komentátora Marka Bendy a ODS.
Za měsíc červen a červenec jsou toto jen náhodně vybrané ukázky debat z pořadu na CNN Prima News. Ačkoli se bijeme do prsou, že jsme demokratická země, která akceptuje pluralitu názorů, uvedenými příklady lze poukázat, že právě ten názor, který se vymyká, se trestá hysterickým křikem a arogancí. Místo toho, aby poslanci logicky užívali argumenty, a jimi tak přesvědčili televizního diváka o své pravdě, nedělá jim problém vypálit několik vulgarismů.
Místo jednotného řešení konfliktů se česká politika překlápí do politiky, jejíž součástí jsou nepřiměřené emoční výlevy, neschopnost vyslechnout si druhou stranu a rovněž neschopnost vést politický dialog bez jakéhokoli nálepkování. Zdá se, že se u nás začínají opět uplatňovat techniky, které padly po roce 1989.
