Článek
Každé ráno stejný obrázek.
Někdo to ještě „stihne“ na oranžovou. Jiný projede na červenou. Každý den aspoň jeden.
Proč ten spěch? Kam vlastně tak nutně musíme dojet?
Kolikrát denně riskujeme, jako by se nám nemohlo nic stát. Jako bychom měli zásobu životů ? Chováme se, jako bychom byli nesmrtelní. Jenže nejsme.
Stačí vteřina. Jedno přehlédnutí, jeden nešťastný okamžik, a všechno může skončit.
Nejen pro toho, kdo zrovna drží volant. Ale i pro ty, kteří s ním jeli. Nebo pro někoho úplně cizího, kdo měl jen tu smůlu být ve špatný čas na špatném místě.
A pak už se nevrátí domů. A osud jeho blízkých nabere jiný směr.
Možná žádná druhá šance nebude. Možná se znovu nenarodíme, abychom to tentokrát udělali jinak.
Nestojí za to zpomalit?
Sundat nohu z plynu? Počkat na zelenou?
Někdy stačí jen chvíli počkat – a život běží dál.
Zpomalit můžeme nejen na silnici.
Ale i v životě.
Nechvátat za každou cenu. Neztrácet to nejcennější – čas, který nám byl dán. Protože život máme jen jeden. A stojí za to ho neprojet.
A co vy? Kdy jste naposledy zpomalili – nejen autem, ale i v životě?
Vzpomenete si na okamžik, kdy jste si řekli: „Tohle nestojí za riziko“?
