Článek
Den poté se totiž může změnit mnohem víc než jen váš pracovní kalendář.
Představa je to bezesporu lákavá. Ráno nevstanete s myšlenkou na práci někoho jiného, ale na tu svoji. Konečně bude čas dodělat web, oslovit klienty, věnovat se propagaci, vytvořit nový produkt nebo rozjet službu, která už vám několik měsíců leží v hlavě. Žádné večerní dohánění práce, když už celá rodina spí, žádné rozhodování, jestli sobotní dopoledne věnovat dětem, nebo svému podnikatelskému snu. Bohužel, spolu s výpovědí zmizí také pravidelná výplata. Najednou nepotřebujete podnikáním vydělat pár tisíc korun navíc, ale potřebujete, aby začalo platit účty. A právě tady bych s rozhodnutím hodit šéfovi na stůl výpověď vůbec nespěchala.
Zaměstnání vás možná brzdí, ale zároveň vám kupuje čas.
Na zaměstnání při rozjezdu vlastního podnikání se snadno začneme dívat jako na překážku. Bere nám čas a energii a máme pocit, že kdybychom se mohli svému nápadu věnovat naplno, všechno by šlo rychleji. Možná ano. Pravidelná výplata ale zároveň vytváří poměrně bezpečné prostředí, ve kterém můžete zjistit, zda váš podnikatelský nápad skutečně funguje.
A tím nemyslím, jestli se líbí kamarádkám, jestli máte pěkné logo nebo zda jste získala jednoho prvního zákazníka. Mnohem důležitější je zjistit, zda existují lidé, kteří jsou ochotni za váš výrobek nebo službu platit opakovaně. První klient může přijít přes známou, druhého vám někdo doporučí a třetího získáte díky příspěvku na sociální síti. Teprve postupně ale začnete vidět, jestli dokážete zákazníky získávat znovu a znovu, nebo zda několik prvních zakázek bylo spíš šťastnou náhodou.
A právě na to vám zaměstnání může dát čas.
Podnikání při práci není žádné „podnikání napůl“
Někdy máme pocit, že pokud se vlastnímu projektu nevěnujeme osm hodin denně, neděláme to pořádně. Ve skutečnosti může být právě podnikání při zaměstnání jedním z nejbezpečnějších způsobů, jak svůj nápad otestovat.
Během několika měsíců můžete zjistit, kolik času vám jednotlivé zakázky opravdu zabírají, jakou cenu jsou zákazníci ochotni přijmout, kde klienty získáváte a co z vaší nabídky lidi skutečně zajímá. Možná také zjistíte něco úplně jiného, než jste čekala. Služba, na kterou jste nejvíc sázela, se téměř neprodává, zatímco o jinou je mnohem větší zájem. Nebo vám začne docházet, že nepotřebujete dvacet malých zákazníků měsíčně, ale stačili by vám čtyři větší a pravidelní. Tohle všechno jsou cenné zkušenosti, které se velmi dobře sbírají ve chvíli, kdy na podnikání ještě není existenčně závislý celý váš příjem.
A pak je tu ještě jedna věc: odvody.
Rozhodnutí odejít ze zaměstnání není jen otázkou času a peněz. Může změnit také režim, ve kterém jako OSVČ fungujete.
Pokud máte zaměstnání a splňujete zákonné podmínky, může být vaše samostatná výdělečná činnost pro účely sociálního pojištění považována za vedlejší. U zdravotního pojištění zase při splnění podmínek souběhu se zaměstnáním nemusíte jako OSVČ dodržovat minimální vyměřovací základ ani během roku platit měsíční zálohy. Pojistné se následně vypočítá podle skutečně dosaženého výsledku.
Ve chvíli, kdy zaměstnání skončí, se ale situace může změnit. Pokud se na vás začne vztahovat minimální vyměřovací základ, činí v roce 2026 minimální záloha na zdravotní pojištění OSVČ 3 306 Kč měsíčně. Také u sociálního pojištění je rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou činností. U hlavní činnosti činí od července 2026 standardní minimální záloha 5 005 Kč měsíčně.
U nově zahájeného podnikání ovšem existují zvláštní pravidla a například některé OSVČ, které v předchozích pěti letech samostatnou výdělečnou činnost nevykonávaly, mohou být v prvních dvou kalendářních letech zproštěny povinnosti platit sociální zálohy během roku. To ale neznamená, že se samotné pojistné automaticky odpouští. Případná povinnost se vypořádá po podání přehledu. A právě tady se už vyplatí počítat podle vlastní konkrétní situace, protože jednoduché pravidlo „dám výpověď a budu platit tolik a tolik“ nemusí platit pro každého.
Samotná živnost bývá ta jednodušší část.
Pokud podnikání teprve plánujete, samotné získání živnostenského oprávnění bývá ve většině běžných případů poměrně jednoduchý krok. Při prvním vstupu do živnostenského podnikání činí správní poplatek za ohlášení živnosti 1 000 Kč. Prostřednictvím Jednotného registračního formuláře lze zároveň řešit oznámení zahájení samostatné výdělečné činnosti vůči správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně.
A právě tady se někdy ukáže zajímavý paradox. Samotnou živnost můžete vyřídit poměrně rychle. Mnohem důležitější je ale vědět, co bude následovat potom. Jaké budete platit odvody, jak povedete svoje příjmy a výdaje, co budete potřebovat pro daňové přiznání a kolik si vlastně musíte účtovat, aby vám po zaplacení nákladů a povinných odvodů zůstala částka, se kterou jste počítala.
Právě proto bych výpověď nepovažovala za první krok k podnikání. V mnoha případech by měla přijít až později.
Patnáct tisíc navíc není totéž jako patnáct tisíc místo výplaty.
Představme si, že už několik měsíců vyděláváte vlastním podnikáním 15 000 korun měsíčně. Vedle zaměstnání je to krásná částka a možná vás napadne, že pokud podnikání věnujete dvojnásobek času, mohla byste vydělávat dvojnásobek.
Tak jednoduché to ale být nemusí. Dvojnásobek volného času automaticky nepřinese dvojnásobek zákazníků. A patnáct tisíc, které dnes přijdou jako příjem navíc k výplatě, vypadá úplně jinak ve chvíli, kdy je to váš jediný příjem.
Z podnikání pak potřebujete zaplatit běžný život, ale také zdravotní a sociální pojištění, případné daně a samotný provoz podnikání. Někdo platí reklamu, někdo účetní program, telefon, dopravu, materiál, web, pronájem nebo další služby. A především je potřeba počítat s tím, že ne každý měsíc bude stejně dobrý.
Kolik tedy potřebuji vydělávat, abych mohla odejít?
Na tuto otázku neexistuje jedna univerzální částka. Jinou situaci má žena, která žije sama a platí hypotéku. Jinou maminka, jejíž domácnost má ještě druhý stabilní příjem. Jiný rozpočet bude potřebovat člověk, který podniká z domova s notebookem, a úplně jiný ten, kdo potřebuje provozovnu, sklad nebo drahé vybavení.
Proto bych nezačínala otázkou, kolik dnes podnikáním vydělávám. Zajímavější je jiná: Kolik musí moje podnikání vydělávat, aby dlouhodobě financovalo můj skutečný život?
Do této částky už patří běžné výdaje domácnosti, náklady podnikání, odvody, daně, ale také dovolená, nemoc nebo slabší měsíce. A samozřejmě rezerva.
Finanční rezerva vám neslibuje jen bezpečí. Zajišťuje vám i čas.
Možná ji nikdy nebudete potřebovat a to by bylo samozřejmě nejlepší. Finanční rezerva ale není užitečná pouze pro případ, že se podnikání nějaký měsíc nedaří. Dává vám také mnohem větší svobodu při rozhodování.
Nemusíte přijmout první zakázku, která přijde, přestože je špatně zaplacená. Nemusíte srazit cenu jen proto, že tento měsíc potřebujete za každou cenu vystavit fakturu. A pokud zjistíte, že původní nabídka nefunguje podle vašich představ, máte čas ji změnit.
Člověk bez rezervy může mít úplně stejný podnikatelský nápad jako člověk, který několik měsíců finanční polštář má. Jejich možnosti rozhodovat se ale budou velmi rozdílné. Proto bych rezervu považovala za jednu z věcí, které stojí za to promyslet ještě před podáním výpovědi.
Víte, odkud přijde další zákazník?
Před odchodem ze zaměstnání bych si položila ještě jednu poměrně jednoduchou otázku: Kdyby mi zítra přestala chodit výplata, vím alespoň přibližně, odkud přijdou moji další zákazníci?
Nemusíte znát jejich jména, ale měla byste začínat vědět, co vám funguje. Přicházejí lidé přes doporučení? Nacházejí vás ve vyhledávači? Fungují vám sociální sítě? Vrací se stávající klienti? Nebo zatím pokaždé čekáte, jestli se náhodou někdo ozve?
Jeden mimořádně povedený měsíc ještě nemusí znamenat stabilní podnikání. Pokud jste jednou vydělala 40 000 korun a další dva měsíce téměř nic, je to jiná situace, než když už půl roku přichází podobný počet zakázek a některé začínáte odmítat, protože je vedle zaměstnání nestíháte.
A právě to už může být jeden ze signálů, že nastal čas přemýšlet o změně.
Nemusíte skočit. Můžete přejít postupně.
Často si celou situaci postavíme jako rozhodnutí mezi dvěma možnostmi. Buď budu zaměstnanec, nebo podnikatel. Ve skutečnosti je mezi těmito dvěma světy docela široký prostor.
Můžete několik měsíců podnikat vedle zaměstnání, ověřit si nápad, vytvořit si první klientelu, zjistit skutečné náklady a vytvořit finanční rezervu. Pokud vám to zaměstnání dovoluje, může pro někoho dávat smysl také postupné snížení pracovního úvazku a pomalejší přechod k podnikání.
Teprve ve chvíli, kdy vás zaměstnání nezačne chránit, ale začne vám naopak bránit přijmout práci, která už skutečně přichází, může být čas uvažovat o dalším kroku. Výpověď pak nemusí být začátkem podnikání, ale může být až jeho přirozeným důsledkem.
Výpověď není podnikatelský plán.
Začít podnikat neznamená, že musíte jednoho dne zabouchnout dveře kanceláře a druhý den se probudit jako podnikatelka na plný úvazek. Někomu takový skok vyhovuje a má dostatečnou rezervu i odvahu ho udělat. Pro jiného je mnohem bezpečnější začít pomalu, ověřit si nápad, získat první zákazníky, naučit se počítat svoje náklady a zjistit, kolik práce skutečně zvládne a kolik za ni potřebuje dostat zaplaceno.
Pokud jste zatím úplně na začátku a potřebujete si nejdřív udělat základní představu o tom, co podnikání obnáší, může vám pomoci i krátký přehled nebo jednoduchý průvodce prvními otázkami. Snad není hanbou říct, že mám takový e-book zdarma připravený na svém webu právě pro ty, kteří si chtějí nejdřív udělat jasno, než začnou řešit konkrétní kroky. Někdy totiž stačí na chvíli zpomalit, otevřít si jednoduchého průvodce a ujasnit si, co vlastně chcete a jaký by měl být váš další krok.
Protože možná největší chyba není zůstat v zaměstnání o několik měsíců déle.
Možná je mnohem větší chyba odejít příliš brzy jen proto, že máme pocit, že opravdové podnikání musí začít výpovědí. Nemusí. Někdy může začít úplně nenápadně, třeba jedním klientem, několika hodinami týdně a rozhodnutím dát svému nápadu čas ukázat, jestli opravdu funguje.
Poznámka: Údaje o odvodech, zálohách a dalších povinnostech uvedené v článku jsou platné k datu jeho zveřejnění. Pravidla a částky se mohou v čase měnit, proto je vždy vhodné ověřit aktuální informace na oficiálních informačních portálech.
Zdroje:
https://rzp.gov.cz/pruvodce-podnikanim/cs/164%2C260.html
https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/platby-zdravotniho-pojisteni-v-roce-2026
https://mpo.gov.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/jednotny-registracni-formular-crm/jednotny-registracni-formular---234081/
