Článek
Včerejší obraz: generál ve výslužbě stojí u pultu, oči sjíždějí po papíru, hlas se pokouší o dramatické aranžmá a slzy na krajíčku. Kamera bere detail. V tu chvíli není důležité, co je v SMS, ale jaké je celkové vyznění.
Andrej Babiš udělal jednu věc, kterou jeho odpůrci neumí: zmizel z obrazu přesně ve chvíli, kdy se všichni chtěli chytit jeho kotníku. Jediný status, jedno zklidňující vyjádření po telefonu, které všichni papouškují.
Nechal ostatní, ať si mezi sebou rozšlapou koberec, a on si mezitím nasadil bobříka mlčení. V politice je ticho luxusní zbraň: nevyrábí se z něj titulky, nedá se z něj sestříhat trapný klip.
Mediální bouře běžela podle příručky. Skoro hodinová tiskovka ministra Macinky, kde si novináře vychutnal jako studenou kávu – pomalu, s úsměvem, s drobnými šťouchanci, aby bylo co stříhat do večerních zpráv. Diktafony na stole, cvakání foťáků, otázky, které už v sobě mají odpověď, a on je jen otáčí v prstech, aby se publikum bavilo. V tu chvíli se z kauzy stala show: kdo vydrží déle u mikrofonu, kdo komu přebije větu.
A dnes ráno premiér udělal čisté finále: začátek jednání Sněmovny, pár vět, přesně načasovaných na první záběry a první push notifikace. Žádná debata, žádné rozebírání – jen tečka, aby se to uzavřelo „oficiálně“.
Opozice potom tradičně předvedla bezduché tlachání v režimu vyděšených slepic: hodně zvuku, málo obsahu, výrazné obličeje do kamer, ruce do stran, aby bylo vidět rozhořčení.
A teď přijdou týdny, kdy už to nebude řešit politika, ale „novináři“. Ti samí, co obvolají úplně každého, kdo má kompulzivní potřebu mluvit a touží po třiceti vteřinách poréznosti televizních kamer.
Vláda i opozice jim ty obličeje dodají stejně ochotně: jedni, aby hasili, druzí, aby přikládali. Jen Babiš si mezitím sedí mimo záběr, nechává je štěkat do prázdna a sbírá body za jedinou disciplínu, kterou tu nikdo jiný nezvládá: nevypadat u toho směšně.
Vítěz mediální přestřelky je proto jednoznačný. Ne ten, kdo měl tiskovku delší, ani ten, kdo měl tvrdší slova. Ten, kdo nechal ostatní, aby se na očích veřejnosti uvařili ve vlastní pěně, a sám zůstal suchý.
