Hlavní obsah
Lidé a společnost

Přežil, oni ne. Jak Miloš Forman celý život nesl tíhu, o které téměř nemluvil

Foto: Alinoe (wikimedia.org, koláž ChatGPT, CC BY-SA 3.0)

Miloš Forman přišel o oba rodiče v nacistických koncentračních táborech. Dlouhá léta ale netušil, co přesně se jim stalo. Právě tato ztráta – a s ní spojená touha porozumět podstatě moci a bezmoci – se hluboce otiskla do jeho největších filmů.

Článek

Miloš Forman se narodil 18. února 1932 v Čáslavi. Bylo mu devět let, když své rodiče viděl naposledy. Jeho otce Rudolfa zatklo gestapo už v roce 1940. Až o mnoho let později se Forman dozvěděl proč: kvůli pomoci lidem z odboje. Matku Anežku odvedli o tři roky později. Oba zahynuli v koncentračních táborech – otec v Buchenwaldu, matka v Osvětimi.

Malý Miloš vyrůstal u příbuzných. Dlouhá léta žil v nevědomosti o skutečném osudu svých rodičů. Věděl jen, že jsou pryč. Právě tohle prázdné místo – chybějící vysvětlení toho, co se stalo – ho pronásledovalo celý život. V rozhovorech později přiznal, že celou pravdu se dozvěděl až desítky let po válce.

Po studiích na pražské FAMU se v 60. letech zařadil mezi nejvýraznější světové tvůrce. Filmy jako Černý Petr (1963), Lásky jedné plavovlásky (1965) nebo Hoří, má panenko (1967) definovaly českou novou vlnu. Byly to laskavé a ironické sondy do života obyčejných lidí, kteří se střetávají se systémem. Bez stopy snobství.

Srpen 1968 a sovětská invaze zastihly Formana v Paříži. Už se nevrátil. Podobně jako mnoho dalších českých umělců zůstal v emigraci. Jeho odchod ale neměl žádné dramatické kulisy: prostě byl venku, když se dveře zavřely.

V Americe začínal od nuly. Anglicky se naučil poctivě, přesto začátky nebyly snadné. Zlom přišel v roce 1975 s Přeletem nad kukaččím hnízdem. Příběh psychiatrické léčebny jako metafory totalitní společnosti mu vynesl pět Oscarů, včetně těch za nejlepší film a režii. Poprvé od roku 1934 se stalo, že jediný film ovládl pět hlavních kategorií.

Druhého Oscara za režii získal v roce 1984 za Amadea, geniální portrét střetu talentu se závistivou průměrností. Pak následovaly další slavné snímky jako Lid versus Larry Flynt (1996) a Muž na Měsíci (1999) – filmy o nekonformních hrdinech na okraji společnosti, o svobodě slova a o lidech, kteří se odmítají přizpůsobit.

Teprve v rozhovorech v 90. letech a po roce 2000 začal o rodičích mluvit otevřeněji. Přiznal, že svému celoživotnímu zájmu o téma moci a bezmoci plně porozuměl, až když zjistil celou pravdu o jejich osudu. „Možná jsem celý život točil o tom, co se stalo jim,“ řekl.

Miloš Forman zemřel 13. dubna 2018 v Connecticutu, bylo mu 86 let. Poslední odpočinek našel v Čechách.

Jeho filmy tu zůstanou navždy. Ale příběh, který stál v jejich pozadí, je sám o sobě stejně silný jako ten nejlepší scénář. Příběh chlapce, kterému gestapo vzalo rodiče a který pak celý život skrze film zkoumal, jak funguje moc.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz