Článek
Nikdy by mě nenapadlo, že obyčejný prodej pár kousků z šatníku se může zvrtnout v noční můru. Jmenuju se Zuzana, je mi 32 a jako spousta jiných žen jsem začala prodávat oblečení na Vinted. Ne proto, abych si vydělala milion – spíš jsem chtěla uvolnit skříň a dát nošeným věcem druhou šanci. A za těch pár utržených stovek jsem často našla mezi obnošenými kousky poklad pro sebe. Fotky jsem pořizovala sama na sobě, ať mají kupující lepší představu. Nešlo o nic odvážného, prostě normální obrázky, jaké vidíte v katalogu.
Jenže pak se začaly objevovat zvláštní zprávy. Nejdřív to byly podivné otázky, jestli mám i „spodní prádlo, co je na fotce“. Myslela jsem, že si někdo spletl platformu, a tak jsem odpověděla slušně a poslala odkaz na jiné inzeráty. Ale místo aby to přestalo, začalo to nabírat obrátky. Každý den několik zpráv – často nevybíravých, někdy i v cizích jazycích.
Jednou mi napsal muž, jestli „dělám i soukromá setkání“. Jindy se někdo ptal, jaká na sobě mám tanga. Bylo to často nechutné a děsivé, začínala jsem se bát. Nechápala jsem, kde se ti lidé berou a proč si vybrali zrovna mě. Nenabízela jsem přece nošené prádlo na erotických inzertních serverech. Prodala jsem pár kusů všedního oblečení v aplikaci, kde mamky na mateřšké prodávají oblečení pro děti, nebo se snaží ušetřit na nějakém kousku pro sebe.
Až když mě kontaktovala novinářka, pochopila jsem, co se děje. Moje fotky – i s odkazem na profil – se objevily v uzavřeném kanálu na Telegramu. Byly tam desítky žen, některé v plavkách nebo sportovním oblečení, jiné úplně obyčejně oblečené jako já. A k tomu komentáře, které bych nejradši nikdy nečetla. Někdo prostě stáhl naše snímky z Vinted a umístil je do prostoru, kde se staly sexuálním materiálem pro stovky lidí.
Ten pocit bezmoci byl nejhorší. Najednou jsem nevěděla, co všechno o mně tihle lidé mají – viděli můj obličej, věděli, odkud jsem, a mohli si vymýšlet cokoliv. Začala jsem se bát fotit cokoliv sama na sobě, pořídila jsem si figurínu a staré inzeráty smazala. Ale co je jednou na internetu, to tam zůstane.
Manžel mě uklidňoval, že jsem nic špatného neudělala. Jenže já jsem cítila hanbu, ačkoliv mi rozum říká, že by ji měli cítit ti, co to udělali. Přemýšlela jsem, jestli mám podat trestní oznámení, ale všichni mě odrazovali, že najít pachatele je téměř nemožné.
Dnes už vím, že nejsem sama. Mluvila jsem s dalšími ženami, kterým se stalo totéž. A tak se snažím o tom mluvit nahlas – aby si ostatní uvědomily, že i „nevinná“ fotka může být zneužita. Protože mlčet jen nahrává těm, kteří z nás dělají něco, čím nejsme.
---
Obtěžování je skutečné, stejně jako případ, kterým je tento příběh inspirovaný. A děje se i na zdánlivě neškodných sítích, jako je Vinted. Chraňte si své soukromí, zveřejněné fotky nenajdou jen lidé shánějící svetr. Zveřejňujte jen to, co vám nemůže vadit zveřejněné ani za deset let. Zvažte zda na fotce musí být obličej, tetování, nebo pohled na půl bytu.
Investigativní článek o zneužívání a sdílení fotek z inzerátů s oblečením najdete v německém originále na Süddeutsche Zeitung.
Zdroj: https://www.sueddeutsche.de/projekte/artikel/panorama/vinted-sexuelle-belaestigung-fotos-telegram-secondhand-onlyfans-e696846/
