Hlavní obsah

Námořnictvo její válečný návrh nezavedlo. Hedy Lamarr se uznání dočkala až po půl století

Foto: Portrét podle fotografie U.S. Army, Yank, 7. 5. 1943 / Wikimedia Commons (public domain, PD-USGov). Úprava pomocí AI.

Ilustrační portrét podle archivní fotografie pro časopis Yank z roku 1943.

Diváci znali Hedy Lamarr jako hollywoodskou herečku. Za války však se skladatelem Georgem Antheilem vymyslela způsob, jak chránit rádiem řízená torpéda před rušením. Námořnictvo nápad odmítlo a uznání se dočkala až o desítky let později.

Článek

V srpnu 1942 vydal americký patentový úřad patent číslo 2 292 387 na „tajný komunikační systém“. V kolonce vynálezců u něj figurují skladatel George Antheil a Hedy Kiesler Markey. Pod tímto jménem – spojením rodného příjmení a příjmení druhého manžela Genea Markeyho – je v patentu uvedena herečka, kterou šéf studia MGM Louis B. Mayer propagoval jako nejkrásnější ženu světa. Jejich návrh měl ztížit rušení rádiového řízení torpéd.

Hedwig Kiesler se narodila roku 1914 ve Vídni. Čeští diváci ji mohou znát ze snímku Extase režiséra Gustava Machatého, který se natáčel v Československu a premiéru měl v lednu 1933. Film sice kvůli erotickým scénám vyvolal skandál, mladé herečce ale zároveň přinesl mezinárodní pozornost. Ještě v témže roce se provdala za rakouského zbrojaře Friedricha Mandla. Jejich manželství se však po čase rozpadlo a roku 1937 herečka z Rakouska odešla. Následně jí Louis B. Mayer nabídl smlouvu, přesvědčil ji ke změně jména na Hedy Lamarr a hned v roce 1938 přišel průlomový film Alžír.

Technika ji fascinovala už od dětství, kdy jí otec během společných procházek vysvětloval fungování různých strojů. Jako Mandlova manželka navíc bývala u obchodních jednání, kde se probírala vojenská technika. Mimo jiné tam zaslechla, že námořnictva hledají způsob, jak navádět torpéda. Rádiové řízení ale mělo slabinu: nepřítel mohl vysílací frekvenci zjistit a pomocí falešných signálů torpédo odklonit. V roce 1940 se Hedy na jednom z večírků seznámila s Antheilem. Skladatel později vzpomínal, jak se herečka svěřila, že je jí nepříjemné vydělávat v Hollywoodu spoustu peněz, zatímco byl svět v takovém stavu.

Řešením tohoto problému mělo být přeskakování frekvencí. Vysílač i přijímač by současně měnily komunikační kanál v přesném sledu, což by nepříteli znělo jako šum. Antheil už měl se synchronizací zkušenosti – ve své skladbě Ballet mécanique se totiž pokusil sladit hru hned několika mechanických klavírů. Samotný patent tak přímo počítal s děrovanými pásy podobnými těm z pianol. Takový pás mohl mít 88 řad otvorů, což by umožnilo střídat 88 nosných frekvencí. V prosinci 1940 odeslali svůj návrh Národní radě vynálezců, přičemž s elektrickou částí jim pomáhal profesor Samuel Mackeown z Caltechu. Přihlášku nakonec podali 10. června 1941 a 11. srpna následujícího roku jim byl patent udělen.

Námořnictvo ale vynález nezavedlo. Podle životopisných zdrojů mimo jiné namítalo, že by zařízení bylo do torpéda příliš velké. Lamarr se chtěla stát přímo členkou Národní rady vynálezců, ale podle životopisců jí její člen Charles Kettering a další představitelé naznačili, že válečnému úsilí pomůže mnohem víc, když svou proslulost využije k prodeji válečných dluhopisů. Tak se nakonec i stalo. K vynálezu se s Antheilem už nevrátila a ve filmech hrála až do roku 1958.

Na patentu nikdy nevydělali a jeho platnost mezitím vypršela. Podobná technologie se v roce 1962 používala ve vojenských komunikačních systémech na amerických lodích, tedy tři roky po skončení patentové ochrany. Hedy Lamarr a George Antheil ale přeskakování frekvencí nevymysleli jako první. Metoda existovala a využívala se už před vznikem jejich patentu. Podle české Wikipedie navíc řada vědců nepovažuje vliv jejich vynálezu na pozdější technologie za tak zásadní. Principy rozprostřeného spektra, k nimž přeskakování frekvencí patří, dnes využívá například Bluetooth nebo některé rané verze Wi-Fi.

Uznání za vynález přišlo až na sklonku jejího života. V roce 1997 ocenila organizace Electronic Frontier Foundation oba vynálezce cenou Pioneer Award. George Antheil si ji však už převzít nemohl, jelikož zemřel v roce 1959. V roce 1997 se Hedy Lamarr stala první ženou, která získala cenu BULBIE Gnass Spirit of Achievement Award od organizace Invention Convention. Herečka zemřela v lednu 2000. Čtrnáct let po její smrti byli oba uvedeni do americké Národní síně slávy vynálezců. Pokud se dnes podíváte na web síně slávy, vedle čísla patentu uvidíte právě jméno Hedy Lamarr. V samotném patentovém spisu byste jej ale hledali marně.

Dočetli jste až sem? Podpořte autora libovolnou částkou.

Zdroje

National Inventors Hall of Fame: Hedy Lamarr – https://www.invent.org/inductees/hedy-lamarr

Google Patents: US2292387A – Secret communication system – https://patents.google.com/patent/US2292387A/en

National Women's History Museum: Hedy Lamarr – https://www.womenshistory.org/education-resources/biographies/hedy-lamarr

Electronic Frontier Foundation: Pioneer Awards, dobová zpráva z roku 1998 – https://w2.eff.org/awards/98pioneer.html

Wikipedia: Hedy Lamarr – https://en.wikipedia.org/wiki/Hedy_Lamarr

Wikipedie: Extase (film) – https://cs.wikipedia.org/wiki/Extase_(film)

National Inventors Hall of Fame: George Antheil – https://www.invent.org/inductees/george-antheil

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz