Článek
V zimě roku 1903 objížděl Thomas Edison Ameriku s mrazivou show. Na pódium si nechal přivést živá zvířata – psa, tele a dokonce i slonici Topsy. Všechna pak před zraky publika usmrtil elektrickým proudem. A ne ledajakým. Střídavým. Tím, který vynalezl a prosazoval jeho někdejší zaměstnanec, Nikola Tesla.
Cíl byl jediný: přesvědčit veřejnost, že střídavý proud je smrtící a nebezpečný, zatímco ten jeho – stejnosměrný – je naprosto bezpečný. Byla to křížová výprava proti technologii, za kterou stáli jeho konkurenti: Tesla, George Westinghouse a jejich partneři. Edison tomu říkal věda. Dnešní historici tomu říkají PR kampaň.
Tesla se narodil 10. července 1856 v srbské rodině ve vesnici Smiljan na území dnešního Chorvatska (tehdy součásti Rakouska-Uherska). V roce 1884 emigroval jako mladý a nadějný inženýr do Ameriky. V kapse měl doporučující dopis pro jediného muže – Thomase Edisona. Ten ho zaměstnal a Tesla pro něj začal vylepšovat motory a navrhovat celá dynama. Legenda praví, že mu Edison slíbil odměnu 50 000 dolarů (dnes více než milion), pokud vyřeší zásadní technické problémy jeho společnosti. Tesla to dokázal. Když si přišel pro peníze, Edison mu měl odvětit: „Vy zjevně nerozumíte našemu americkému humoru.“ Prémii nikdy nedostal.
Tesla z firmy okamžitě odešel a brzy začal pracovat pro George Westinghouse, který v potenciál střídavého proudu naopak uvěřil. Naplno se tak rozhořela „válka proudů“ – nelítostný technologický, právní a marketingový souboj. Edisonova společnost v ní použila všechny dostupné zbraně: lobbing, dezinformace i zmíněné veřejné popravy zvířat. Zašla dokonce tak daleko, že pro popravu zločinců na elektrickém křesle navrhla termín „westinghousování“.
Nakonec ale rozhodla technologie. Střídavý proud, který dokázal přenášet energii na velké vzdálenosti s minimálními ztrátami, jednoduše zvítězil. Westinghouse licencoval Teslovy patenty a v roce 1893 už elektřina ze střídavého proudu napájela celé Světové výstaviště v Chicagu. O dva roky později rozsvítila Teslova elektrárna na Niagarských vodopádech nedaleké Buffalo. Edison technologickou bitvu prohrál. Tu o odkaz v populární kultuře ale na dlouhá desetiletí vyhrál.
Tesla pracoval dál. Věnoval se rádiovému přenosu, bezdrátovému přenosu energie, principům radaru a rotačnímu magnetickému poli. Jenže investoři se od něj odvraceli, projekty zůstávaly nedokončené a geniálnímu vynálezci postupně docházely peníze. Zemřel v lednu 1943 v hotelu New Yorker. Společnost mu v pokoji dělaly jen holubice, o které se staral. Jeho majetek téměř nestál za řeč.
Teslův osud je příběhem o tom, jak může technologická pravda prohrát bitvu o veřejné mínění, ale o desítky let později nakonec stejně zvítězit. Dnes jeho jméno nese nejen automobilka, která mění svět, ale také síť nabíječek a vesmírné rakety. Edisonovo jméno si většina lidí spojí se žárovkou, kterou přitom nevynalezl, pouze zdokonalil. Ale tu obyčejnou zásuvku, do které každý den zapojujete nabíječku na telefon, pohání systém muže, jehož jméno mělo být zapomenuto.
Zdroje:
