Hlavní obsah
Lidé a společnost

28. říjnem boj o republiku teprve začal

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Unknow author/ Wikimedia commons/ Public domain

Výročí 28. října obecně považujeme za den, kdy vzniklo Československo. Bylo sice tento den vyhlášeno, ale k tomu, aby mohlo existovat, muselo vybojovat řadu bitev i válek.

Článek

Každý rok si 28. října připomínáme vznik samostatné republiky Československo. Mohlo by se tedy zdát, že v tento den byla završena snaha Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše, Milana Rastislava Štefánika a dalších osobností o vytvoření nezávislého Československa, jež se rozprostíralo na území Čech, Moravy, části Slezska, Slovenska a Zakarpatské Rusi.

Dne 28. října 1918 však došlo „jen“ k prohlášení republiky nezávislé na Rakousku-Uhersku. Tímto krokem ale zápas o nově vzniklý stát teprve začal. Střední Evropa se po 1. světové válce ocitla v chaosu.

Rozpad Rakousko-Uherské monarchie dal vzniknout čtrnácti nástupnickým státům. Čechy a Morava měly pevné hranice, obklopené horskými masivy, které bylo snazší uhájit. Ostatní oblasti se však staly předmětem územních sporů, neboť všechny nové země usilovaly o co nejrozsáhlejší území.

Naše hranice byly sice oficiálně stanoveny během mírových jednání ve Versailles, ale v té době bylo běžné, že se linie mezi státy určovaly vojenskou silou. Přestože hranice byly stanoveny, velmoci měly jen omezené možnosti ovlivnit situaci v centrální části Evropy.

Těšínsko

Jedním ze strategicky důležitých území bylo Těšínsko. Tato oblast byla průmyslově vyspělá, s bohatými zásobami uhlí, a také přes ni vedla Košicko-bohumínská dráha, tehdy klíčová spojnice mezi Moravou a Slovenskem.

O Těšínsko však usilovalo i Polsko. Zpočátku se obě země dohodly na demarkační linii, přičemž později měly stanovit trvalou hranici na základě dohody, čímž se mělo předejít ozbrojenému střetu.

Nicméně Polsko rozhodlo, že volby plánované na leden 1919 proběhnou i v celé oblasti Těšínska, což by prakticky znamenalo připojení území k Polsku. Československé vedení na to reagovalo vysláním armády. Protože polská strana odmítla volby zrušit, během několika dnů československé jednotky Těšínsko obsadily. Následná jednání trvala rok a půl, než obě strany dospěly k dohodě.

Slovensko

Ačkoli název Československo naznačuje, že Slovensko mělo být součástí nového státu, zpočátku to nebylo samozřejmé. Území obývané Slováky bylo považováno za část Uherska, tedy Maďarska. Situaci navíc komplikovalo, že Slovensko, na rozdíl od Čech, nemělo pevně danou východní hranici.

Po válce bylo Maďarsko v jiném postavení než Československo. My jsme byli díky legionářům považováni za vítěznou zemi, zatímco Maďarsko stálo na straně poražených. Na základě mírových dohod muselo stáhnout své jednotky ze Slovenska.

I po 28. říjnu však na Slovensku vládli maďarští politici. Místní obyvatelstvo se proto obrátilo na Prahu, aby situaci řešila. Vyslaný ozbrojený sbor začal území postupně obsazovat. Během tohoto postupu se československá a maďarská vláda dohodly na dočasné hranici.

Maďarská armáda ovšem dohodu porušila, což vyústilo ve vojenský konflikt. I když šlo převážně o pohraniční boje, bitvy se vedly i o strategicky významná města jako Žilina a Bratislava. Nakonec byla stanovena hranice, kterou měly oba státy uznat.

Situace se dále zkomplikovala v roce 1919, kdy v Maďarsku proběhlo komunistické povstání a stát se ocitl v krizi. Toho využilo Rumunsko a začalo obsazovat východ Maďarska. Československá vláda se rozhodla situace využít a vyslala jednotky na maďarské území. Krátce poté však Rumuni a Maďaři uzavřeli příměří.

Československé jednotky se tak ocitly na území protivníka, který byl schopen obrany. Celá operace skončila neúspěchem a Maďarsko, které se mezitím stabilizovalo, provedlo protiútok, během kterého obsadilo více než dvě pětiny Slovenska. V této situaci jsme byli zároveň napadeni Polskem.

Polské jednotky se pokusily dosáhnout až maďarských linií, což by odřízlo naše jednotky na Slovensku od zásobování z Moravy. Tento pokus byl ale zastaven a slovenští komunisté po vzoru maďarských soudruhů vyhlásili Slovenskou republiku rad.

Do situace se znovu vložilo Rumunsko, které bylo spojencem Československa. Rychlým postupem obsadilo velkou část Maďarska včetně Budapešti a ukončilo komunistickou vládu. Poté se maďarské jednotky stáhly ze Slovenska, čímž vznikly hranice, které známe dnes. Dnem 28. října jsme sice získali nezávislost na Vídni, ale boj o nový stát tímto dnem teprve započal.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz