Článek
Po výjezdním zasedání slovenské vlády v Handlové vyrazil premiér Robert Fico mezi své příznivce, kteří na něj čekali před budovou. Celý incident se odehrál 15. června a v davu podporovatelů byl i senior Juraj Cintula. Ten předsedu vlády oslovil, aby získal jeho pozornost a následně na něj několikrát z blízka vystřelil.
I přes podivnou reakci jeho ochranky a slovenské policie se podařilo útočníka zpacifikovat. Následně započal boj o Ficův život. Premiér byl naložen do vládního automobilu a byl odvezen na místo, kde ho mohli převzít záchranáři ve vrtulníku. Měl rozsáhlá zranění a podrobil se několikahodinové operaci.
Zatím to vypadá, že z nejhoršího se dostává a útok nakonec přežije, i když zranění byla nesmírně vážná. Jakékoliv násilí je pro mě, a snad i každého soudného člověka, nepřípustné. O to více, když se jedná o pokus fyzicky zlikvidovat vládnoucího politika, který se k moci dostal demokraticky.
Násilí nemá v demokratickém světě místo. Ať už s kýmkoliv v politice nesouhlasíme, je nutné se s tím vypořádat ve volbách. Navíc bychom neměli bojovat s konkrétním člověkem, ale s jeho myšlenkami a názory. Vysvětlování a diskuze je to, co nás odděluje od zvířat. V lidské společnosti by neměl vládnout ten „silnější,“ ale ten, jehož názory podporuje nejvíce lidí.
Pachatel
Juraj Cintula byl bezprostředně po činu zadržen. O tom, že vystřelil, není pochyb. Jediné, co momentálně policie řeší, je to, zda byl osamělým vlkem, nebo za ním stojí nějaká organizovaná skupina. Na čin je údajně hrdý a odhodlal se k tomuto strašnému kroku kvůli nesouhlasu s vládní politikou.
Nejedná se však o sympatizanta některé z liberálních stran, které jsou v opozici. Naopak v knižních publikacích, které vydal, je možné najít rasismus proti romské menšině a obdiv k masovým vrahům. Cintula otevřeně podporoval program strany ĽSNS Mariána Kotleby. Současně byl členem polovojenské organizace Slovenskí branci, kteří jsou napojeni na ruskou skupinu Noční vlci.
Útok byl proveden zbraní CZ 75. Jedná se o pistoli české výroby. Zbraň držel útočník zcela legálně, a to více než 30 let. Na psychologické posudky pachatele si budeme muset ještě počkat, ale ať už byl příčetný nebo ne, tak jedno je jisté. Kdyby zbraň neměl, tak by k útoku nedošlo. I kdyby se ho rozhodl provést jiným způsobem, například nožem, tak by měla ochranka více času na reakci a nejspíš by k poranění premiéra vůbec nedošlo.
Pachatel byl každopádně zadržen ihned po útoku a k činu se doznal i na videu, které uniklo z policejní stanice. Údajně mu vadil přístup vlády k mediím a odvolávání představitelů veřejnoprávní televize. V kombinaci s neonacistickým a rasistickým smýšlením je celkový profil pachatele minimálně podivný a vyšetřování by u něj opravdu mohlo odhalit nějakou psychickou poruchu.
Kolik dalších tragédií potřebujeme?
V mysli většiny z nás je stále útok, který proběhl na konci minulého roku v Praze. Tehdy došlo ke střelbě v prostorách filozofické fakulty, kam se vydal jeden ze studentů s cílem zabít své spolužáky a učitele. Podobnost s tím je jasná. I zde byl pachatelův arzenál držen legálně.
Každý máme rodiny a přátele a smrt kohokoliv je vždy strašná. O to více, když jde o úmrtí předčasné a násilné. Je naprosto jedno, jestli útočník způsobí tragédii zabitím jedné osoby nebo skupiny osob. Vždy je to pro pozůstalé bolestivé a pro společnost je to šok.
Ve Spojených státech naprosto běžně dochází ke střelbám v budovách školy. V drtivé většině případů se jedná o zbraň, kterou legálně držel útočník a nebo člen jeho rodiny, který ji neměl dostatečně zajištěnou. A tento smutný trend pomalu přichází i do střední Evropy.
Nezbývá se ptát, kolik dalších zbytečných tragédií a masakrů potřebujeme, aby se společnost probudila? Máme tu výhodu, že naše zákony ohledně držení zbraní jsou mnohem přísnější než jsou ty ve Spojených státech. I tak se v našem regionu dějí závažné zločiny legálně drženou zbraní.
A to, že je možné vzít legální zbraň a někomu ublížit, jenom dokazuje, že naše zákony týkající se držení zbraní nejsou dostatečné. Jak je možné, že mladý student byl schopný získat velké množství zbraní, když se do roku od zakoupení rozhodne střílet ve své škole? Nebo jak to, že slovenský senior držící zbraně nebyl častěji podrobován psychotestům, které by mohly odhalit, že přemýšlí nad útokem na představitele státu?
Lidem zbraně nepatří
K čemu zbraně potřebujeme? Pokud se bojíme, že nás někdo přepadne, jsou dvě možnosti. Buď bude mít zbraň legální a tedy řešení je, aby neměl zbraň ani útočník ani oběť. Agresor by pak nejspíš nemusel mít dostatek odvahy k přepadení. Nebo bude mít zločinec nelegálně drženou zbraň a tady je potřeba se zamyslet, jak „vznikne“ taková nelegální zbraň.
Buď jsou dováženy z míst, kde probíhají vojenské konflikty, a nebo to byla zbraň legální, která byla ukradena. Opět by se velmi snížil počet zbraní v ulicích, i těch nelegálních, kdyby nebylo možné si zakoupit zbraň legálně. Pokud se bojíte zločinců, tak je mnohem lepší začít chodit na kurzy sebeobrany než kupovat zbraň, protože je i mnoho případů, kdy zemřely děti vlastníků zbraní v důsledku špatného zabezpečení zbraně jejich rodičů.
Zdroje:
