Článek
Cestou po většině měst u nás i v zahraničí si můžeme v podstatě na každém rohu všimnout novodobého umění, kterému se říká grafity. Někdy jde o velké krásné malby a jindy zase o načmárané podpisy. Ve většině případů z toho nejsou majitelé objektů nadšení.
Velké množství grafity jsem viděl i v Praze po cestě z Hlavního nádraží do kostela svatého Michaela Archanděla. V tomto kostele momentálně probíhá výstava světového umělce s pseudonymem Banksy, který vytváří právě grafity. Většina sprejerů tvoří pod přezdívkami kvůli udržení anonymity. aby pak nebyli pronásledováni zákonem.
Rovněž Banksy není výjimkou. Jeho identita je i přes mnohaletou kariéru stále držena v tajnosti. O to více si střeží své soukromí i kvůli tomu, že svoji tvorbu zaměřuje na společenské a politické problémy. Výběr lokalit pro jeho tvorbu je zajímavý. Často totiž tvoří na místech, kam by normální člověk nevyrazil. Naposledy například v pásmu Gazy a na Ukrajině. Nevyhýbá se tedy ani válečným zónám.
Jeho eskapády si mnohdy zasloužily pozornost celého světa, a proto otázka „Kdo je Banksy?“ napadla již mnohé. Také je otázkou, jestli tvoří, aby vydělal peníze, nebo opravdu chce zlepšit svět. Je totiž nejspíše jediným umělcem, který při dražbě svého díla svůj výtvor poničil takovým způsobem, že jeho hodnota ještě stoupla.
Výstava v Praze
Před vstupem do kostela svatého Michaela Archanděla v centru Prahy je rovněž možné vidět řadu podpisů sprejerů. Jenže když vejdete do zmíněného kostela, čeká vás naprosto jiný styl grafity. Je zde totiž výstava nejlepších děl Banksyho.
V dvoupatrové expozici je několik desítek děl, které jsou doprovázeny vysvětlivkami, které dílo uvádějí do kontextu situace a místa, kde vzniklo.
Jak Banksy tvoří
Se svojí tvorbou začal v 90. letech v Londýnské dělnické čtvrti. Tehdy to byly obyčejné grafity neodlišující se od jiných pouličních umělců.
Jenže po krátké době přešel od klasického způsobu sprejování na stěny k takzvaným šablonám. Ty mu umožňují dílo vytvořit za velmi krátký čas. Naopak to ovšem prodlužuje čas přípravy, protože je nutné vytvořit několik navzájem překrývajících se šablon, kterými vytváří detaily.
Kdo je Banksy
Anonymita dodává umělci svobodu tvořit si cokoliv bez obavy, aby ho lidé v soukromí soudili. Jenže anonymita také vzbuzuje otázky, kdo ten člověk vlastně je. Postupem času se objevilo několik lidí, o kterých se spekuluje, že jsou Banksym.
Často se skloňuje jméno Roberta Del Naja ze skupiny Massive Attack. Turné této skupiny se totiž překrývá s místy, kde vznikají nová díla. V roce 2013 zase média přinesla informaci, že jde o Robina Bankse. Jenže otázkou je, jestli jde o jednotlivce nebo organizovanou skupinu.
Já osobně si myslím, že jde o skupinu lidí, která je okolo někoho velmi bohatého, který je financuje a zároveň jim dodává inspiraci. Předpokládám, že kdyby si veškeré šablony vozil jedinec s sebou letadlem, tak se jeho identita brzy odhalí. Musí tedy cestovat soukromým letadlem, nebo si veškeré pomůcky a šablony obstarat až na místě. To by například v Gaze bylo velmi finančně náročné, až možná nemožné.
Z některých jeho děl, kromě upozorňování na problémy obyčejných lidí, čiší také ideologie. Velmi si oblíbil vzory se sovětským vůdcem Leninem. Těžko říct, jestli je to proto, že je snadný na malování a zapamatovatelný, nebo jde o přímý odkaz na komunismus.
Lesk revolucionáře kazí konzumní pojetí výstavy
To, že se na výstavu platí vstupné, mě ani tak nepřekvapilo. Vytvoření a převoz replik jeho slavných děl samozřejmě něco stojí. Stejně tak pronájem prostorů a obsluha expozice není levná záležitost. Jelikož je ale Banksy anonymní osoba, jemu z toho peníze téct nemohou.
Na konci výstavy je část, která spíše připomíná obchůdek se suvenýry v zábavním parku pro děti. Je zde totiž také prodejna památečních předmětů. V ní by si vybral každý, kdo si užívá konzumní způsoby života. A zde je zase parazitování na jeho tvorbě, protože na díla nemá autorská práva.
Počínaje replikami jeho děl v různých formátech najdeme v obchůdku i vše, co si představíte s podobiznami tohoto umění. Hrníčky, klíčenky, kšiltovky, magnetky, trička a mnoho dalších věcí rozhodně neodrážejí někoho, kdo bojuje za slabší a odkazuje se na ideologii komunismu. Spíše mi to připadalo, jakoby se snažili maximalizovat své zisky pomocí výstavy a celé to bylo reklamou na reklamní společnost.
Zdroje:
