Článek
Současnou vládu nemá řada lidí v oblibě. Osobně s ní v řadě věcí nesouhlasím, ale nevidím zde možnost lepší alternativy. Navíc by měl každý respektovat výsledky sněmovních voleb. Jenže mezi řadou neviditelných ministrů a těmi kvalitními jeden vyčnívá.
Nepatří totiž ani do jedné skupiny. Mediálně viditelný je, ale úspěšný určitě není. Je jím předseda KDU-ČSL Marián Jurečka. Ten, jenž se sám pasoval do role sociálního svědomí vlády. Tuto roli, kterou si zvolil ovšem tragicky nezvládá. Jak by jinak bylo možné, aby se vláda ubírala směrem, který není sociální ani trochu.
Je samozřejmě správně, že se vláda rozhodla zachránit naše veřejné finance a přistoupila ke konsolidaci. Jenže za zdroj peněz navíc si zvolila ty nejchudší, na které změny nejvíce dopadají. A já jsem nezaregistroval ani pokus Jurečky o upozorňování na to, že změny se prakticky nedotknou těch nejbohatších.
Vláda sice vehementně tvrdí, že změny dopadnou na všechny stejně. Jenže je rozdíl, jestli jste samoživitel nebo milionář. Zdraží se všem stejně, jenže některým již nebudou stačit peníze na základní věci. Přitom vláda má, kde chybějící peníze získat.
Řada firem má rekordní zisky. Také tu máme banky a nebo korporace, které vyvádějí zisky do svých mateřských společností v cizině. Tak proč vláda nejde cestou, aby více zdanila tyto subjekty. Také jsou tu milionáři, kteří berou stovky tisíc měsíčně. Kdyby vláda přistoupila k progresivnímu zdanění lépe, tak by ti úspěšní pomohli k chodu státu za ty, kteří nejsou tak schopní nebo neměli štěstí.
Kauza večírek
V poslední době se pod Mariánem houpe jeho ministerské křeslo. A pro mě z nepochopitelného důvodu je to kvůli kauze vánočního večírku. Kritika směřuje na to, že na Ministerstvu práce a sociálních věcí pokračoval vánoční večírek i potom, co do médií vyplynuly hrůzy odehrávající na Filosofické fakultě.
To je jistě neuctivé vůči obětem. Ale rozhodně to není dle mého názoru na konec ministerstva. Pouze to ukazuje buranství a špatné vyhodnocení situace. Jedinou chybu vidím v tom, jak o tom ministr lhal.
Neustále přicházel s novými verzemi, proč večírek pokračoval. Například, že nebyl dostatečně informován o závažnosti situace. Toto lhaní a vymlouvání by nejspíš nemuselo vést a ani ve finále nevedlo k pádu ministra. Jenže to ukazuje, jaké svědomí on sám má, že se snaží své pochybení maskovat lží, kterou následně překrývá dalšími vrstvami výmyslů. Tolik asi k večírku, po kterém byla kocovina nejspíše ten nejmenší problém.
Politická přísavka
Vrátíme se zpět ke svědomí Mariána Jurečky. Dříve, než vznikla koalice SPOLU, tak byl již jednou ministr. Jako člen vlády Bohuslava Sobotky řídil ministerstvo zemědělství. V této vládě seděl se svým současným politickým rivalem Andrejem Babišem. A nejspíše nebude těžké uhádnout, kdo byl jeho politický nepřítel v době, kdy mu nevadilo vládnout s Babišem. Nečekaně jím byl současný premiér Petr Fiala.
Samozřejmě, politika je o tom vyjednávat a přistupovat na kompromisy. To, že se tedy jedno volební období domluvíte s někým a druhé zase s někým dalším, by mohlo být bráno jako politický úspěch.
Jenže, když je k tomu potřeba radikální názorový veletoč, tak to spíše než na brilantního politika vypadá na obyčejnou politickou přísavku. Ochotný zahodit vše, za co bojoval předchozí období a ze spojenců udělat nepřátele a naopak. To pouze ukazuje charakter tohoto bezcharakterního politika.
Mezi lidovci to vře
Preference lidovců se sice podle prosincového průzkumu preferencí odrazily ode dna, které bylo někde kolem 2 %, ale momentálně by samostatně získali 4 %. Jenže tento průzkum ještě plně nereflektoval lži a vytáčky ministra ohledně večírku. To, jak se momentální vývoj situací projevil, se dozvíme až v dalších průzkumech.
Je přirozené, že v takové situaci mají členové strany strach. Volají tedy po konci Jurečky v čele ministerstva i strany. A to nejen bývalí předsedové strany, ale i řadoví členové. Jenže první pokus o sesazení pomocí grémia strany nevyšel, a proto následoval pokus druhý pomocí celostátní konference. Skončilo to tím, že pokud se situace do podzimu nezlepší, tak teprve potom Jurečka skončí.
A jak jsme viděli u Sociální demokracie, tak médii řešené stranické spory bez jakéhokoliv výsledku preference rozhodně nezvětšují. Osobně tedy nepředpokládám, že by se situace ohledně preferencí zlepšila.
Lidovci nepochopili, v jaké době žijí
Strana měla relativně pevné voličské jádro. Tím byli obyvatelé vesnic staršího věku. Jenže jsou to právě oni, kdo nejvíce pocítí dopady konsolidace. V kombinaci s vymíráním těchto občanů to nevypadá, že by se podařilo nastartovat změnu. Lidovci totiž nemají program pro mladé lidi a ani se je nesnaží oslovovat.
Aktivně se brání veškeré progresi ve společenském životě. Místo do budoucna nás táhnou spíše někam do 16. století. Jsou tu samozřejmě i světlé výjimky jako například jihomoravský hejtman Grolich. Ovšem i jeho elán a popularitu vždy zastíní řeči radikálních křesťanů o tom, že hovězí je hovězí a rodina je muž a žena.
Zdroje:
