Článek
Dopady konzumace masa na prostředí
Ekologie prostupuje každodenním životem každého z nás. Ať už problémům prostředí věnujete pozornost nebo se při túrování svého SUV u čoudíci továrny smějete aktivistům, nelze popřít jevy jako zvyšování teploty planety, docházení vody a tání ledovců. Je proto potřeba hledat způsoby udržitelného chování.
Chov skotu je ve velké míře zodpovědný za produkci metanu, což je skleníkový plyn přispívající k oteplování planety. Zároveň biodiverzita přírody je narušena, protože chovy jsou často na odlesněných plochách. Lesní plochy se podílejí na zadržování vody v půdě a na zachycování uhlíku z ovzduší. Voda která zůstane v zemi i přes odlesnění bývá často kontaminována chemikáliemi z hnojiv v oblastech, kde se pěstuje potrava pro chov hospodářských zvířat.
Hmyzí alternativa
Dnes se řada firem specializuje na chov takzvaného pěstování cvrčků a dalších druhů hmyzu určených pro konzumaci. Jejich pěstování není tak náročné na prostor a nemá takové dopady na půdu ani ovzduší. Ve chvíli, kdy se hmyz dostane do stádia vhodného pro zpracování je od něj oddělena frass, skládající se z organického odpadu, a ten je následně využit jako efektivní bio hnojivo. Následně samotný hmyz projde zchlazením, což vede k hibernaci. Poté jsou brouci několikrát omytí, aby se zbavili všech patogenů. V závěrečné fázi projdou procesem sušení a drcení na mouku, ze které sice nikdy steak nebude, ale můžete z nich udělat pečivo, krekry nebo třeba tyčinky s vysokou vyživovací hodnotou.
Závěr
Je důležité si uvědomit, že si tímto článkem nekladu za cíl, aby lidé přestali jíst maso jako takové. Ale je jenom na nás v jakém stavu necháme našim dětem planetu. Jestli nás budou příští generace nenávidět za to, že jsme i přes veškeré vědecké znalosti a důkazy nechali věci zajít příliš daleko, nebo nás budou obdivovat za vyjití ze své komfortní zóny pro lepší budoucnost.
Zdroje:
