Článek
Na české politické scéně již několik měsíců rezonují komplikace spojené s digitalizací stavebního řízení. Situace eskalovala, když premiér Petr Fiala odvolal ministra Ivana Bartoše, který byl za tento projekt zodpovědný. Fiala svůj krok zdůvodnil tím, že žádné řešení problémů není na obzoru a podle jeho názoru si Bartoš vůbec neuvědomuje rozsah celé situace.
Digitalizace byla spuštěna v červnu letošního roku a okamžitě se objevila řada problémů. Po měsíci provozu systém evidoval více než 6 tisíc požadavků, přičemž 64 % z nich bylo rozpracováno a 500 úspěšně dokončeno. Sám Ivan Bartoš tento stav označil za neuspokojivý, avšak slíbil rychlé aktualizace, které měly proces urychlit.
Klíčový problém byla komunikace
Zástupci stavebnictví a obcí se dlouhodobě stavěli proti nasazení Bartošovy verze systému, protože jej považovali za příliš složitý a obtížně ovladatelný. Tento problém však mohl dnes již bývalý ministr snadno vyřešit, kdyby více naslouchal jejich obavám.
Pokud se objevily pochybnosti o tom, zda úředníci zvládnou systém efektivně ovládat, měl ministr tyto obavy vzít v potaz a zajistit intenzivnější školení. Bartoš se však zaměřil výhradně na technickou stránku věci a zbytek ponechal osudu. Není proto překvapivé, že úředníci stavebních úřadů s tímto přístupem nesouhlasili.
650 milionů korun bez užitku
Celkové náklady na digitalizaci stavebního řízení dosáhly 650 milionů korun. Za tuto částku měl být pořízen nejen software, ale i hardware, který měl zajistit plynulý provoz systému. Ačkoli se tato částka zdá vysoká, předchozí vedení ministerstva odhadovalo celkové náklady na 1,9 miliardy korun, takže Bartošovi se podařilo výrazně ušetřit.
Bohužel se však zdá, že 650 milionů bylo vynaloženo zbytečně. Aktuální systém totiž nefunguje efektivně. Taková situace je sice běžná nejen ve státním sektoru, ale i v soukromých firmách zaměřených na vývoj softwaru. Po vydání rozsáhlé aktualizace, například u mobilních operačních systémů, dochází běžně během několika dní k dalším aktualizacím, které řeší zjištěné nedostatky.
I Bartošovým plánem bylo řešit problémy pomocí aktualizací. Na rozdíl od soukromých firem však státní správa nemá kapacitu na tak rychlé úpravy.
Projekt se nyní ocitl v ohrožení. Martin Kupka, který digitalizaci převzal, nejprve odhadoval, že na dokončení bude potřeba 12 až 18 měsíců. Nyní však oznámil, že celý proces bude muset začít od začátku.
Někdo neříká pravdu
Ještě před svým náhlým odchodem z vlády tvrdil Ivan Bartoš, že k nápravě bude potřebovat několik týdnů až měsíců. Je těžké uvěřit, že by takto lhal, pokud by věděl, že to není reálné. Sněmovní volby jsou za rok a takové jednání by znamenalo politickou sebevraždu.
Bartoš tedy buď lhal, nebo byl odtržený od reality, případně měl skutečný plán. Pokud by se mu podařilo projekt dokončit, mohl by to být silný argument v předvolebním boji. Kdyby navíc dokázal přesvědčit voliče, že za neúspěchy mohou zástupci ostatních stran, jak nyní tvrdí Piráti, mohl by se dostat do výhodné pozice.
Je proto překvapivé, že místo snahy systém stabilizovat a opravit, se Kupka rozhodl vše zahodit a začít znovu. Nejenže tím stát přišel o 650 milionů korun, které byly investovány do Bartošova systému, ale pravděpodobně utratí podobnou, ne-li vyšší částku za nový systém.
Digitalizace v nedohlednu
Ivan Bartoš působil ve funkci 2 roky a 9 měsíců, Martin Kupka však tvrdí, že k vytvoření nového systému bude potřebovat 3 roky. Zdá se, že Pirátům chybělo pouhých několik měsíců, aby byl systém plně funkční. Nový systém by měl být spuštěn nejpozději 1. ledna 2028.
Zda k tomu skutečně dojde, je však otázkou. První překážkou jsou výběrová řízení na dodavatele softwaru a hardwaru, která se mohou protáhnout kvůli odvoláním či soudním sporům.
Další nejistotu představují blížící se parlamentní volby. Pokud současná vláda neobhájí své mandáty nebo dojde k významným personálním změnám, projekt může začít znovu od nuly. Noví ministři totiž často odmítají projekty svých předchůdců a spouštějí vlastní verze. To se stalo po nástupu vlády Petra Fialy a nelze vyloučit, že se totéž stane, pokud by se k moci dostala opozice.
Je smutné sledovat, jak se digitalizace, v níž Česká republika zaostává za většinou Evropy, stává předmětem politických sporů. Namísto snahy o modernizaci a přechod z doby papírové do doby digitální, kdy by většinu komunikace s úřady bylo možné vyřídit několika kliknutími, politici spíše soupeří o to, kdo bude lépe vypadat v očích voličů.
Zdroje:
