Článek
Volby do Evropského parlamentu proběhnou 6. až 9. června příštího roku. Mandát zvolených poslanců bude na 5 let. Jednotlivé strany tedy již nyní dotahují poslední obrysy kampaní a kandidátek. Před stranami vládní koalice stála složitá otázka - v jakém uskupení kandidovat.
Zatímco u Pirátů a Starostů je volební koalice velmi nepravděpodobná, protože na ni pirátská strana doplatila a celkově členská základna nebyla spokojená se situací, že z původních favoritů voleb mají pouhé 4 poslance. U koalice SPOLU ale dlouho visel otazník, jak budou kandidovat.
Představitelé těchto 3 stran to rozsekli v pátek 27. října. Na společném vystoupení oznámili, že do voleb půjdou jako jedna strana. K tomu představili 5 čelních kandidátů, které povede takzvaný „superlídr“ europoslanec Alexandr Vondra. Dále budou v první pětce dva představitelé ODS, za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský a za TOP 09 Luděk Niedermayer. Všichni jsou zkušení na evropském politickém poli, takže by jejich spojení mohlo přinášet pocit zkušenosti a vzbuzovat důvěru. Jenže každá z těchto stran v EU doteď představovala odlišné postoje a názory.
Fungování frakcí v Evropském parlamentu
V Evropském parlamentu fungují strany odlišně od toho, jak to známe u nás v našem národním parlamentu. Jednotlivé národní strany se spojují do frakcí dle své politické orientace a názoru na fungování Unie. Zde bude mít největší problém tahoun celé koalice, ODS.
ODS je ve frakci konzervativních reformistů. Ta se pokládá ze mírně skeptickou vůči EU a výrazně se staví proti federalismu. Ve svém ustavujícím prohlášení staví do popředí principy svobody jednotlivce s důrazem na osobní odpovědnost. Podporují suverenitu a demokratičnost v jednotlivých státech. A jako základ Evropské unie pokládají rodinu. Z nám známých stran od našich sousedů tam patří i polská strana Právo a spravedlnost nebo slovenská Svoboda a solidarita.
Zbylé dvě strany TOP 09 a KDU-ČSL patří do stejné frakce evropských lidovců. Zajímavý je i fakt, že do stejné skupiny patří i jejich vládní kolegové Starostové. Byla by tedy rozumnější trojkoalice s nimi místo s ODS. V současnosti tvoří největší frakci euro parlamentu. Svoji politiku zakládají na principech křesťanské demokracie a liberálně konzervativní ideologie. Z okolních států můžeme znát například Rakouskou lidovou stranu nebo německou Křesťanskou demokratickou unii.
Tyto frakce si sice nejsou úplně cizí, ale v případě, že voliči jedné koaliční strany vytlačí své kandidáty do mandátů na úkor ostatních stran, mohlo by to výrazně ovlivnit budoucí směřování evropského parlamentu. Samozřejmě to ale rozhodující být nemusí, protože záleží i na výsledku voleb v ostatních státech.
Alexandr Vondra
Alexandr Vondra není v politice žádný nováček. Už za minulého režimu byl součástí takzvaných chartistů a byl disident. Následně byl součástí několika pravicových vlád jako ministr pro obranu, zahraničí nebo evropské záležitosti. Působil také v senátu za volební obvod Litoměřice.
Tvrdí o sobě, že je konzervativně smýšlející. Opakovaně varuje před působením Ruské federace a volá po co nejpřísnějších sankcích. Mezi jeho oblíbené evropské politiky patří například polský Jarosław Kaczyński nebo maďarský Viktor Orbán, kterých se pravidelně zastává. Jak tento konzervativec snese ostatní kandidáty převážně z liberální TOP 09, bude otázkou.
Boj proti všem
Vondra při představení společného volebního projektu zdůraznil proti komu kandiduje. Jako své nepřítele označil populistické a levicové strany. U levicových stran už rovnou oznámil, že to budou právě ony, které ve volbách ztratí nejvíce. Jenže už mnohokrát se ukázalo, že kandidovat „proti někomu“ místo kandidovat „pro něco“ se moc nevyplácí. Nezbývá nám, než se nechat překvapit, jestli bude boj proti populistům a levičákům to jediné, s čím SPOLU přijde, nebo jestli budou akcentovat i některá důležitá společenská témata.
Výtah k moci
Podle průzkumů z poslední doby to vypadá, že by se lidovci do parlamentu samostatně vůbec nedostali, protože jejich podpora je 4 % a nevypadá to na statistickou chybu, ale na trend ztrácení podpory. TOP 09 na tom není o moc lépe. Balancuje totiž na hraně volitelnosti s 5,5 %. ODS s bídnými 13 % je na tom ze stran koalice nejlépe. Proto poslouží jako výtah do pozic politikům ze dvou menších stran. A to aniž by spolu následně vstoupili do stejné frakce.
Pro Petra Fialu je sice výhodné, že strany vypadají jednotně, zároveň může pouze ztratit a nic politicky hmatatelného nezíská. Navíc až po volbách a přepočtu jednotlivých mandátů se dozvíme, jestli ODS nedopadne stejně jako minulé parlamentní volby strana Pirátů. Taková situace by nejspíš vedla k nespokojenosti mezi členy ODS a na stabilitě by to mohlo spíše ubrat.
Zdroje:
