Článek
Vláda se konečně rozhodla, že je potřeba, aby lidem někdo řekl, jak se ve skutečnosti věci mají. Proto byl do funkce koordinátora pro strategickou komunikaci vlády jmenován plukovník Otakar Foltýn. Ten je často označován za takzvaného vojenského jestřába, a to je přesně ten přístup, který dnes potřebujeme.
Otakar Foltýn je právníkem a armádním důstojníkem. Dříve byl náčelníkem vojenské policie a nyní působí ve Vojenské kanceláři prezidenta republiky. Je držitelem několika vyznamenání a rovněž se věnuje publicistické činnosti zabývající se historií i současným děním.
Už jsme od politiků a vysoce postavených úředníků slyšeli v souvislosti s válkou na Ukrajině příliš často slova jako „nevím,“ „uvidíme,“ „možná“ nebo „až vývoj ukáže.“ A přesně tyto fráze a nacvičené nicneříkající odpovědi uvrhají občany do nejistoty a zmatení, které je ideálním podhoubím pro tvorbu dezinformací a alternativních výkladů situace.
Proto je dobře, že konečně přišel někdo kompetentní s vojenskou a analytickou zkušeností, který nejen pojmenuje aktuální vývoj, ale dokonce řekne názor experta. Nevzniká tak prostor pro jakékoliv pochyby. Navíc se Foltýn nebojí jít do argumentačního sporu ani proti lidem, kteří omlouvají nebo dokonce schvalují invazi na Ukrajinu.
Čím víc křičí, tím lépe
To, že se Foltýn na rozdíl od vládních politiků nebojí ukázat na bezpečnostní riziko, způsobilo, že se okamžitě stal hlavním terčem naší české dezinformační scény. On sám rozděluje tuto část společnosti na ty, kteří jsou frustrovaní a podlehli dezinformacím, a na ty, kteří je cíleně šíří, aby získávali politický vliv - u nich nešetří expresivními výroky.
I když nikoho přímo nejmenoval, okamžitě se ozvalo mnoho, podle jeho slov, „potrefených hus,“ které pouze potvrdily, do které skupiny patří. Samozřejmě jejich odpověď na sebe nenechala dlouho čekat a Foltýna ihned začali označovat za cenzora, válečného štváče a tak podobně.
Cenzura u nás není
Samozřejmě mluvit o tom, že občany někdo cenzuruje, je naprosto nesmyslné. Žijeme v demokratickém státě, který je sice oslabován nekompetentností politiků a cizími vlivy, ale stále žijeme v demokracii západního typu, kde si každý může vyjádřit politický názor, ať je jakýkoliv.
To dokazují právě protivládní demonstrace, na kterých se mluví o cenzuře a potřebě s ní bojovat. Kdyby tady byla doopravdy omezena svoboda slova, tak by podobné akce buď vůbec nemohly proběhnout, nebo by byly rozehnány policií. Určitě by nebylo možné, aby si kdokoliv s opačným názorem mohl šířit své myšlenky.
Navíc ve státě, kde by vládla autoritativní vláda, by nebylo možné jakkoliv kritizovat vládu, natož vládním politikům nadávat tak, jak můžeme vidět na sociálních sítích nebo na záběrech z demonstrací. Chápu, že vytváření umělého strachu z cenzury je dobré téma na popularizaci akcí politiků, ale cenzura u nás není.
Je ironií, že výhrůžky z nastupujícího omezení svobody slova jdou ruku v ruce s adorací Ruska. Protože právě v Ruské federaci probíhají zatýkání na demonstracích proti válce i proti politikům. Zajímalo by mě, co by se dělo s organizátory protestů u nás, kdyby něco podobného zkoušeli v Moskvě.
Právě ostrá slova padající z úst hlavních osobností proruské scény opravňují Otakara Foltýna používat v odpovědi stejnou razanci, za kterou je však kritizován. Kde je tedy to ohrožení svobody slova, když jeden může používat ostré výrazy, a zároveň se za oplácení stejnou mincí snaží proti Foltýnovi otočit společenské mínění?
Foltýn není politikem
To, že na rozdíl od politiků je schopný odpovědět jednoznačně a rozhodně, mu dává možnost získat veřejné mínění na svou stranu. On sám totiž říká, že není politikem a politické záležitosti ho nezajímají, ale že je voják, který slouží státu.
I když byl jmenován současnou vládou, rád by byl nadstranický. I když si sám uvědomuje, že je velmi pravděpodobné, že hrozí jeho brzký odchod na základě křiku proruské scény, je dobře, že tuto funkci nyní zastává on. Kdo jiný než voják by se měl vyjadřovat k válečným událostem?
Dezinformace a cizí vliv
Zvykli jsme si označovat jako dezinformace i to, co je zjevný vliv ze zahraničí, který se snaží ovlivnit naši společnost. Dezinformace jsou totiž podle definice nepravdivé nebo upravené informace. Jenže za tento pojem se dá leccos schovat a není proto přesný k tomu, čemu je naše společnost vystavena.
U nás totiž vidíme zjevný vliv cizího státu, který se prokazatelně snaží nejen u nás, ale i všude jinde po Evropě i v USA polarizovat společnost do takové míry, aby nebyl mezi znepřátelenými stranami možný dialog. K tomu je přesně potřeba někdo, jako je právě plukovník Otakar Foltýn.
Zdroje:
