Článek
Inflace v České republice v posledních letech dosáhla nevídaných hodnot. Růst cen energií, potravin a dopravy hrál klíčovou roli ve zvyšování cenové hladiny. Ekonomové a analytici zkoumají příčiny tohoto vývoje, které jsou spojeny s globálními událostmi, jako je pandemie covid-19 a invaze Ruska na Ukrajinu.
Růst cen energií, potravin a dopravy tlačil inflaci v Česku nahoru
Inflace v České republice v letech 2020 až 2023 dosáhla výrazně vyšších hodnot než v předchozích obdobích.
Podle údajů z meziročního indexu CPI největší nárůst inflace způsobil sektor bydlení, vody, energií a paliv. Zvýšené ceny energií byly důsledkem několika faktorů, včetně pandemie covid-19, která vedla k vyšší poptávce, a také invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Tyto události způsobily zdvojnásobení dovozních cen energií v EU a přerušení dodávek plynu z Ruska, což vedlo k dalšímu růstu cen energií a následně i dalších složek spotřebitelského koše.
Co je inflace?
Inflace je růst cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice během určitého období, což znamená, že za stejné peníze si koupíte méně než dříve. Míra inflace se měří v procentech pomocí cenových indexů, jako je Index spotřebitelských cen (CPI).
Příčiny inflace zahrnují poptávkovou inflaci (vysoká poptávka převyšující nabídku), nákladovou inflaci (růst nákladů na výrobu), mzdovou inflaci (růst mezd a platů) a importovanou inflaci (růst cen dováženého zboží).
Dopady inflace zahrnují snížení kupní síly, nejistotu ohledně budoucích cen, zvýšení úrokových sazeb centrálními bankami a redistribuci bohatství (nepříznivě ovlivňuje osoby s pevnými příjmy, zatímco dlužníci mohou profitovat).
Ceny energií a bydlení
Ceny energií začaly růst už v roce 2021, kdy se velkoobchodní ceny energií zvýšily v důsledku pandemie a rostoucí poptávky. Situaci ještě zhoršila invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022, která způsobila další nárůst cen. V roce 2021 se dovozní ceny energií v EU zdvojnásobily a v roce 2022 Rusko pozastavilo dodávky plynu do některých států EU, což vedlo k dalšímu růstu cen plynu a elektřiny.
Tento nárůst cen energií se promítl i do dalších odvětví, což vedlo k růstu cen dalších složek spotřebitelského koše. Během roku 2021 vzrostly také náklady na bydlení, které byly zapříčiněny růstem cen nemovitostí, a tím i ceny nájemného. Navíc v důsledku růstu úrokových sazeb během roku 2022 zdražily hypotéky a zpřísnily se podmínky na jejich získání.
Potraviny a nealkoholické nápoje
Dalším významným faktorem byly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Tento růst byl způsoben kombinací rostoucí světové poptávky, narušením dodavatelských řetězců a růstem cen energií. V České republice se nárůst cen potravin projevil zejména v roce 2022, protože v roce 2021 byly ceny potravin tlumeny silným kurzem koruny.
Doprava
Rovněž doprava měla zásadní vliv na růst inflace. V roce 2021 se objevil nedostatek čipů do automobilů, který výrazně omezil výrobu nových vozů, což vedlo ke zvýšení cen v tomto sektoru. Během roku 2022 pak zdražily ceny benzínu a nafty kvůli růstu cen ropy na komoditních trzích.
Dalším faktorem, který významně přispěl k růstu inflace, bylo zdražení kontejnerové dopravy, což bylo způsobeno restrikcemi v námořních přístavech a překladištích v důsledku pandemie covid-19, výkyvy poptávky a nedostatkem kontejnerů v Asii.
Domácí spotřeba a úspory
Domácí spotřeba také hrála klíčovou roli v inflaci. Po uvolnění covidových opatření v roce 2021 došlo k výraznému nárůstu výdajů domácností, což zvýšilo poptávku po zboží a službách a vedlo k růstu cen. V roce 2022 však domácnosti začaly více spořit a méně utrácet kvůli vysokým cenám a nejistotě ohledně budoucího vývoje.
V závěru roku 2023 a na počátku roku 2024 došlo k výraznému poklesu cen v klíčových sektorech, což vedlo ke snížení celkové míry inflace. Například sektor bydlení, vody, energií a paliv, který má ve spotřebním koši významnou váhu, zaznamenal pokles, což mělo pozitivní dopad na celkovou inflaci.
Inflace ve službách
Inflace ve službách však zůstává vysoká a její snižování je pomalejší. Tento trend by měl přetrvávat minimálně do konce roku 2024, což znamená, že celková míra inflace se bude pravděpodobně pohybovat v rozmezí 2–3 %. Důvodem je povaha těchto sektorů, kdy ceny zboží jsou ovlivněny cenami v zahraničí a vstupními surovinami, což vede k větší volatilitě cen, zatímco největším nákladem u služeb jsou mzdy zaměstnanců.
Další vývoj a opatření
Důsledky těchto ekonomických změn jsou stále patrné a očekává se, že vláda a centrální banka budou i nadále sledovat a reagovat na vývoj inflace a dalších ekonomických indikátorů. Klíčovými opatřeními budou pravděpodobně kroky zaměřené na stabilizaci cen energií a podporu domácí spotřeby.
Zdroje:
Evropská rada, ČSÚ 2021-2024