Článek
Je to již téměř rok, co Vladimir Putin vystoupil s projevem na Valdajském fóru konaném v Soči. Tehdy bylo avizováno, že půjde o zásadní projev s celosvětovým významem. Ruský prezident se zde svým posluchačům snažil vysvětlit, že válka, kterou jeho země rozpoutala na Ukrajině, není imperiální a dobyvačná, ale ruská armáda v ní bojuje o novou podobu světa, ve kterém bude Ruská federace opět světovou velmocí číslo jedna.
Podle Putina bude na konci války nový světový řád, ve kterém bude jeho země nejen zastávat důstojnou roli, ale dokonce bude tou nejdůležitější zemí. Také si postěžoval, že každý nezávislý stát je ihned označen za překážku Západu, a to by se mělo týkat i zemí jako Čína nebo Indie.
Ve zmíněném vystoupení Putin dokonce označil za viníka současné války na Ukrajině západní země v čele s USA, které měly iniciovat státní převrat na přelomu let 2013 a 2014, kdy po vlně násilných protestů uprchl tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč do Ruska.
BRICS
Základem nového světa by měly být státy spojené do uskupení BRICS, což má být ruská alternativa k obchodním vazbám mezi USA a EU. Kromě Ruské federace jsou členy Čína, Indie, Brazílie a Jihoafrická republika. Poprvé se tyto státy setkaly v roce 2003 a predikovaly, že do roku 2050 ekonomicky převálcují USA i EU.
Tyto země i nyní ekonomicky pomáhají Ruské federaci zvládnout nápor západních sankcí. Důležitou roli v tom hraje hlavně Indie, která se stala novou cílovou stanicí plynu a ropy, která byla dříve prodávána do Evropy. Jenže se stále více ukazuje, že zrovna Indové nejsou věrnými spojenci Ruska, a místo toho se pouze chopili možnosti získat levné suroviny.
Dokládá to hlavně fakt, že Indie je důležitou zemí v české muniční iniciativě, která se snaží získávat munici od třetích zemí. Jedná se hlavně o dělostřeleckou munici vysoké ráže od 120 do 155 milimetrů. Představitelé Ruské federace dokonce již dvakrát vyzvali Indii, aby munici dodávat přestala, ale ta jim nevyhověla.
I když indická munice tvoří údajně pouhé 1 % používaných nábojů na ukrajinské straně, tak to jasně ukazuje, na čí stranu se Indie ve válce na Ukrajině staví. Premiér Indie Módí sice tvrdí, že jeho země je neutrální a stojí na straně míru, ale opakované žádosti Ruska o omezení dodávek jasně ukazují, že to Ruskou federaci dráždí.
OSKB
Větší jednotu než státy BRICS neprojevují ani země dalšího uskupení, které Rusové vytvořili jako protiváhu západním zemím. OSKB je obranné uskupení, které má představovat protiváhu vůči NATO. V současnosti ho tvoří šest zemí, které vznikly rozpadem Sovětského svazu.
Uskupení vzniklo roku 1992 a v současnosti ho tvoří Ruská federace, Bělorusko, Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. To, že ani tato organizace neoplývá jednotou, ukazuje už to, že od vzniku ji opustily již tři země, kterými jsou Uzbekistán, Gruzie a Ázerbájdžán.
Jedná se sice o obranný pakt, ale jelikož Ruská federace svoji agresi na Ukrajině prezentuje jako „nutnou obranu,“ tak by se dalo předpokládat, že se členské státy ještě více sjednotí a budou postupovat společně. Jenže nic takového se nestalo a kromě Běloruska, které poskytlo své území k útoku, se nikdo ze členů více nezapojil.
A co více, jejich jednota se dále drolí. Začátkem minulého roku Arménie oznámila, že nehodlá na svém území uskutečnit plánované vojenské cvičení této aliance. V letošním roce dokonce arménský premiér Pašinjan oznámil záměr odejít z tohoto uskupení, protože jim není Rusko schopné zajistit bezpečnost.
I když je zatím tato země stále členem ruské obranné aliance, tak se již dávno podle toho nechová. Například už v minulém roce poskytli Arméni humanitární pomoc napadené Ukrajině. Kromě zrušeného vojenského cvičení dostala Moskva další ránu, protože v rámci snahy o sblížení Arménie se Západem bylo do země na vojenské cvičení pozváno 85 vojáků USA.
Opravdové cíle Ruské federace
To, o co jde ve skutečnosti Ruské federaci, je však zjevné. Upevňování svého vlivu a chuť Vladimira Putina zapsat se do učebnic dějepisu jako velký dobyvatel. Je úplně jedno, kolikrát představitelé Ruska řeknou, že nemají zájem o ukrajinské území a bojují o obranu sebe samotných.
Rychlost, s jakou je ruská vláda schopná oficiálně začleňovat částečně dobyté regiony do své země, ukazuje zcela jasně na pouhou touhu zvětšovat Rusko. Navíc podmínky, které Vladimír Putin nastavil pro ukončení války, jsou opuštění ukrajinských vojáků desítek tisíc kilometrů čtverečních, které v již připojených oblastech Rusové nekontrolují.
Zatím to vypadá, že nový světový řád v režii Vladimira Putina se rozdrolil dříve, než vůbec vznikl. Stále však pokračuje imperiální dobyvačná válka v Evropě, kterou Ruská federace rozpoutala, ve které každý den umírá mnoho nevinných Ukrajinců. Je stále stejně nutné, aby svět Ukrajině pomohl se ubránit.
Zdroje:
