Článek
Obyvatele České republiky nejspíše od roku 2026 čeká jedna z nejvýraznějších změn v zacházení s odpadem za posledních několik let. Vláda schválila záměr ministerstva životního prostředí, aby nově zálohování podléhaly i PET lahve a plechovky. Předtím, než bude zcela jasné, jakou přesnou podobu bude změna mít, musí návrh projít legislativním kolečkem v parlamentu, kde k němu mohou jednotliví poslanci podávat pozměňovací návrhy.
Ministr Petr Hladík argumentuje tím, že i přes velmi propracovaný systém recyklace na našem území stále mnoho stovek milionů kusů plastových nebo plechových nápojových obalů končí v přírodě, na skládce nebo ve spalovnách. Zavedení zálohy i na tyto obaly by mělo obyvatele motivovat, aby je nevyhazovali.
Stejně jako u pivních lahví by byly motivačním faktorem peníze. Zatímco za skleněné lahve od piva se platí 3 koruny za kus, u plastových lahví a plechovek by mělo jít o 4 koruny za kus. Během nákupu si tedy připlatíme, ale pokud zálohované obaly vrátíme, rozdíl z ceny se nám vrátí.
Novela počítá i s logistickým řešením toho, kde se budou PET lahve a plechovky vracet. Mělo by se jednat o 11 tisíc míst po celé republice. Půjde nejen o obchodní prodejny nad 50 metrů, ale i o čerpací stanice. Většina provozoven však nebude muset vytvářet nové přijímací kapacity, protože bude možné využít stávající vratné automaty na skleněné lahve.
Jedná se o jeden z dalších kroků k udržitelnému životu na našem kontinentu. Evropská unie nám ukládá, že do roku 2029 musíme být schopni zpětně odebírat 90 % prodaných nápojových obalů z plastu. Jelikož se nám to zatím nedaří naplňovat, je potřeba provést další změny v nakládání s odpadem.
V Evropě jsme spíše výjimkou
Samozřejmě naše dosavadní nakládání s těmito druhy odpadu není úplně špatné. Na každém rohu můžeme nalézt kontejnery na tříděný odpad. Ze zemí, kde se místo zálohování třídí, máme jedny z nejlepších výsledků a zvládneme zpracovat 8 z 10 prodaných obalů. To však není dostatečné pro naplnění cílů EU.
I přesto jsme v Evropě spíše výjimkou a mezi členskými státy má zavedenou zálohu na tyto druhy odpadu už 16 zemí. První, kdo k tomu přistoupil, bylo Švédsko již v roce 1984. Do konce 20. století k tomuto kroku přistoupilo ještě Finsko, Norsko a Island. Další země následovaly na začátku 21. století.
Z našich sousedních států má již zálohování zavedené Německo a Slovensko. V Polsku a Rakousku se sice nyní nezálohuje, ale již je rozhodnuto, že od ledna příštího roku na tento systém také přechází.
Historie zálohování u nás
Zálohování pivních lahví má u nás dlouhou tradici. Sahá až do 19. století, do doby, kdy jsme ještě byli součástí Rakouska-Uherska. Tehdy to však nebylo řízené státem, ale o zpětné vybírání lahví se staraly samotné pivovary, které se tak rozhodly. Nebylo to však z ekologických důvodů, ale z těch ekonomických.
Ani zálohování PET lahví u nás není taková novinka. V 90. letech minulého století byly zálohovány PET lahve o objemu 1 a půl litru od nápojů Coca-Cola a Pepsi-Cola. Od toho však tyto společnosti na konci století upustily.
První myšlenky na plošné zálohování PET lahví u nás se objevily v roce 2009. Ministr životního prostředí se však po rozsáhlé kritice rozhodl návrh zákona stáhnout. Na odpor se postavily nejrůznější svazy a organizace zabývající se nejen zpracováním odpadu, ale i obchodem a potravinářstvím.
Kritika dnes
Kritika se dnes tomuto tématu také nevyhýbá. Rozdíl od roku 2009 je však v tom, že jednak jsme tlačeni do tohoto kroku ze strany EU a zároveň má tato myšlenka podporu 76 % veřejnosti. Největší motivací je pro lidi zájem o ekologii a s tím související udržitelnost.
Přímo se proti tomuto plánu staví část měst a obcí. Ty dokonce napsaly dopis premiérovi, kde ho žádají, aby byl návrh opět zastaven. Argumentují tím, že je to pro ně kontraproduktivní. Některá města a obce totiž vytvořila velmi propracovanou strukturu nakládání s odpady, do které musela investovat nemalé peníze, a zároveň vytváří pracovní místa.
Zástupci podniků zase argumentují, že to nevyhnutelně povede ke zdražení nápojů pro koncové zákazníky. Prodejci, kteří totiž nemají výběrové kapacity, je budou muset vytvořit a najmout k nim zaměstnance, kteří je budou obsluhovat. To se podle nich promítne do cen.
Ani samotná vláda v tomto ohledu není jednotná. Proti je například nový ministr průmyslu a obchodu za STAN Lukáš Vlček. Ten sice nehlasoval proti většině, ale raději se hlasování vůbec neúčastnil. To, v jaké podobě a zda vůbec návrh projde naším parlamentem, uvidíme za několik týdnů nebo měsíců, až se na něj dostane řada v legislativním procesu.
Zdroje:
