Článek
V současném světě se jenom málokdo z nás může rozhodnout, že zrovna dnes nepůjde do práce, protože se mu nechce. Většinu by jistě čekaly minimálně problémy v práci. Možná rovnou srážky ze mzdy, nebo v nejhorším případě vyhazov. Nemůžeme se ovšem moc divit. Pro zaměstnavatele by byl takový pracovník nespolehlivý. Je tu ovšem jedno povolání, kde nemusíte přijít do práce ani jednou a stejně budete pobírat pohádkový plat. Tímto zaměstnáním je členství v parlamentu. Poslanci mají vysoké platy a spoustu dalších výhod vyplývající z jejich statusu, ale chybí u nich povinnost být v práci přítomný.
Poslanci jako veřejní činitelé by rozhodně neměli mít výjimku v pracovní docházce. V případě, že se poslanec nedostavuje na jednání parlamentu a není ani pro občany k zastižení, nezbývá nic jiného než se ptát, proč ho potřebujeme.
Nárůst frustrace obyvatel
Nedůvěra v parlament je dnes rekordní. Poslanecké sněmovně důvěřuje pouze 36 % obyvatel. Takto malá důvěra má samozřejmě více příčin a není na vině pouze nevalná docházka. Ta ale ovšem podporuje už tak dost vysokou frustraci v naší společnosti.
Vytváří to u poslanců iluzi nadlidí, kteří mají a můžou všechno a svoji práci přitom ani nemusí navštěvovat. Navíc jsou placeni z veřejných peněz, které stát získává na základě danění nás občanů. A samozřejmě mají členové vlády vliv a moc, aby zlepšovali kvalitu našich životů. Jenže když nejsou ani ochotní přijít do práce, jsou pro nás spíše přítěží než přínosem. Navíc, takové chování u demokraticky zvolených zástupců lidu podrývá samotnou důvěru v demokracii jako takovou.
Měla by být naprostá transparentnost
Jednou za čas vyjde průzkum, jaká byla docházka politiků ve sněmovně. V případě, že některý poslanec chybí opravdu dlouho, většinou je o něm napsáno pár článků. To ovšem podle mě nestačí.
Po vzoru škol, kde si rodiče mohou prohlédnout docházku a studijní výkony svého dítěte online, měla by mít i poslanecká sněmovna portál, kde lidé uvidí, jaký poslanec má aktuálně absenci.
Lidé by tak měli možnost vidět, jak se jimi volení poslanci chovají ve funkci. Ono totiž ani tak nezáleží na názorech daného poslance, pokud je do parlamentu nepřijde vyjádřit, ať už na plénum sněmovny nebo hlasováním. Podle toho by občané měli možnost rozhodnout u dalších voleb, zda daného poslance stále chtějí, nebo raději zkusí někoho jiného.
Nastavit pravidla není jednoduché
Pravidla pro docházku poslanců dnes v podstatě neexistují. Mají možnost navštěvovat zasedání parlamentu nebo jeho výborů a projevit zde svůj názor k aktuálně projednávanému tématu.
Samozřejmě prakticky je zavedení povinné pracovní doby obtížné, a to hned z řady důvodů. Schůze v jednacím sále totiž nejsou jedinou povinností poslanců. Mnozí z nich jsou v nejrůznějších výborech a podvýborech, jejichž konání se navzájem kříží. Navíc v rámci práce poslance jsou i výjezdy, ať už po republice nebo zahraničí. Ty se také mohou časem konání překrývat s jejich jinými aktivitami.
Proto je nejspíše nemožné vytvořit pevně daná pravidla. Proto by mělo být občanům alespoň umožněno nahlížet na docházku poslanců.
Systém dočasného náhradníka
Zároveň pokud poslanec onemocní a nemůže vykonávat svoji pozici, tak by měl existovat mechanismus jeho náhrady, byť by byla pouze dočasná. A nemluvím zde o chřipce a podobně, ale o dlouhodobých nemocích. V práci nám také dlouhodobě onemocněla kolegyně a zaměstnavatel do jejího uzdravení dočasně najmul záskok.
U poslanců je to jednodušší, protože mají své náhradníky pevně dané. Ti by v případě dlouhodobé neschopnosti poslance zastoupili do doby, než by se uzdravily. Takové řešení je ale trvalé. Proto se někteří nechtějí vzdát mandátu a tvrdí, že práci vykonávají z domova a odmítají se vzdát mandátu. Toho by se u zřízení možnosti dočasné náhrady již tolik bát nemuseli.
Navíc ani strana či hnutí daného poslance nemusí mít obavy z náhradníka, protože jím je vždy první nezvolený kandidát v daném kraji v rámci stejné kandidátní listiny.
Rekordmani v absenci
Momentálně je nejvíce diskutovaným poslancem na téma absencí neúspěšný prezidentský kandidát, disident a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. Ten se neúčastnil schůze sněmovny od dubna. Důvodem je nespecifikovaná zdravotní komplikace. Jenže nejen, že stále čerpá plat, dokonce navyšuje výběr příspěvků na experty.
V roce 2022 měli nejhorší docházku dva poslanci z hnutí ANO. Těmi byli Milan Wenzl a Andrej Babiš. Samotný předseda hnutí ANO měl v druhé polovině roku 2022 docházku pouhých 5 % na všech proběhlých hlasování.
Více než 50 % účasti na hlasováních nedosáhli ani někteří ministři. Mezi těmi, kteří chyběli na více jak polovině hlasování jsou Jana Černochová, Pavel Blažek a Vít Rakušan. Těsně nad poloviční účastí se umístili Vlastimil Válek a Zbyněk Stanjura.
Naopak mezi nejpilnější poslance patřili například tito: Olga Rychterová, Richard Brabec a Antonín Tesařík. Všichni tři měli více jak 96 % účasti na hlasování.
Zdroje:
