Hlavní obsah
Názory a úvahy

Prezident Petr Pavel svými výroky hazarduje s bezpečností světa

Foto: kmu.gov.ua/ Wikimedia commons/ CC BY 4.0

Petr Pavel je hlasitým podporovatelem Ukrajiny, ale jeho nynější nápad je velmi nebezpečný a v podstatě nereálný. Státník by se neměl dle mého názoru pouštět do debat, kde jeho názor není možné realizovat.

Článek

V první řadě je nutné zmínit, že prezident Petr Pavel má moji podporu a zároveň plně podporuji pomoc Ukrajině, kterou nevyprovokovaně napadla Ruská federace, nejspíše proto, aby si Vladimír Putin mohl připsat titul velkého dobyvatele. Jenže to, co nepodporuji, jsou nebezpečné nápady, které z logického ani strategického pohledu nedávají smysl.

A právě jeden takový výrok prezident pronesl. Podle něj je možné, aby Ukrajina vstoupila do NATO, i kdyby konflikt zamrzl a část jejího území byla nadále okupována. Jenže to by neodvratně vedlo k válce mezi naší aliancí a Ruskou federací, což je situace, kterou si nikdo nepřeje.

Myslím si, že pokud na konci války bude existovat Ukrajina nebo nějaká její část, její kroky jednoznačně povedou do EU i do NATO. Jenže k tomu je nutná jedna prostá věc – Ukrajina musí vyřešit okupovaná území. Buď se její armádě podaří veškerá území osvobodit, nebo se ho politici budou muset vzdát.

Ať to dopadne jakkoliv, je to pouze na rozhodnutí Ukrajinců a jejich politického vedení. Nikdo ze zahraničí nemá právo diktovat, jak by měla Ukrajina vyřešit své spory. Petr Pavel je jistě důležitým podporovatelem Ukrajiny, což dokazuje jeho muniční iniciativa.

Jenže jeho nynější slova o vstupu Ukrajiny do NATO během válečného stavu nejsou reálná ani moudrá. Jedinou pochopitelnou reakcí, které se náš prezident dočkal, byla posměšná zmínka od mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové. Ta samozřejmě využije jakékoliv příležitosti, aby si kopla do západních států a jejich představitelů.

Plán Petra Pavla

Podle prezidenta je v následujících letech nepravděpodobné, že by se Ukrajincům podařilo získat zpět veškerá ztracená území, a stejně nepravděpodobné je i to, že by Ruská federace dosáhla svých cílů, které vlastně stále neznáme a nevíme, o co jim vlastně jde. Proto si prezident myslí, že v horizontu několika let dojde k jednáním o příměří.

To by pravděpodobně vedlo k tomu, že vznikne hranice, která nebude stejná jako v roce 2022. Petr Pavel by však byl rád, kdyby západní státy takovou dohodu odmítly uznat a stále vyvíjely snahu, aby se obnovila celistvost Ukrajiny. Jenže pokud se Ukrajina s Ruskem dohodne, měl by to svět respektovat.

Na první pohled by sice přijetí státu, který nemá vyřešené pohraniční spory, nemělo být možné, ale Petr Pavel ihned přispěchal s příkladem z historie, kterým svůj nápad podpořil. Podle prezidenta by nastala podobná situace jako s přijetím části Německa během studené války.

Jenže tehdy byla situace zcela jiná. Západní a Východní Německo nikdy nebyly ve vzájemné válce. A i když na hranicích byla armáda, která na sebe neustále mířila, situace se příliš nelišila od jiných hranic mezi západním a východním blokem. Jelikož bylo Západní Německo demokratickou zemí bez vlivu Sovětů, bylo logické, že mohlo vstoupit do aliance.

Ukrajina je však v jiné pozici. Je ve válce s Ruskou federací. Pokud dojde k uzavření dohody a bude stanovena hranice, jakékoliv incidenty z jedné či druhé strany by hrozily opětovným konfliktem. Pokud by však v tu chvíli byla Ukrajina v NATO, znamenalo by to, že do války bude muset vstoupit i zbytek členů.

Podmínky vstupu

Navíc Ukrajina nesplňuje podmínky pro vstup. Aliance je totiž obranný pakt, a zjednodušeně řečeno, přijetím nového člena se musí bezpečnost zvýšit, a nikoliv naopak. Proto nesmí žadatel o vstup být ve válce, ani v té zamrzlé. Ihned by to totiž znamenalo, že do daného konfliktu spadne celé společenství.

Je také potřeba, aby nový člen měl vyřešené své území. Musí mít pod kontrolou veškeré své území a nesmí hrozit žádné pohraniční provokace, včetně situace v pohraničí ve vztahu k národnostním menšinám, aby nehrozily separatistické tendence.

Také je nutné, aby s přijetím nového člena souhlasili všichni stávající členové. To je v nynější situaci nepravděpodobné, protože jednou věcí je vojenská podpora a druhou je vzít si na bedra řešení cizích vojenských konfliktů. Je to smutné, ale nemůžeme ohrozit vlastní bezpečnost.

Nejlepší, co Ukrajina může získat, je status kandidáta

Jelikož je vstup do NATO velmi složitý a zdlouhavý proces, státům, které mají zájem o vstup, je udělen status kandidátské země. To je i pravděpodobný scénář pro Ukrajinu. Takový stát obdrží plán, ve kterém jsou kroky, které musí učinit, aby mohl být vstup dokončen.

Například Severní Makedonie se musela dokonce přejmenovat, aby urovnala spory s Řeckem. Pro Ukrajinu by byl vstup do aliance jistě zárukou udržení míru, což by zvýšilo stabilitu a bezpečnost v Evropě. Jenže aby bylo možné udržovat mír, musí nejdříve existovat stabilní mír.

Anketa

Souhlasíte se vstupem Ukrajiny do NATO?
Ano, měla by být přijata okamžitě
5,1 %
Ano, ale až bude dohoda o příměří
0,7 %
Ano, ale až bude mít urovnané všechny hraniční spory
7,4 %
V žádném případě
86,8 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 21838 čtenářů.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz