Článek
Vláda schválila návrh změn v zákoníku práce. Změny samozřejmě mohou mít pozitivní dopady, ale když se podíváme na náš trh práce, spíše hrozí, že následky by mohly situaci zhoršit. Na rozdíl od ostatních témat vlády, jako jsou třeba daně, se dopad novinek v pracovním světě nedá úplně spočítat. Sice se dá předpokládat, jaký vliv bude mít na společnost, ale s jistotou se dopady dozvíme až po zavedení.
Samozřejmě vláda má právo provádět změny, které jsou podle ní nutné. Otázkou však je, zda připravované změny budou mít pozitivní vliv. Náš systém práce sice má rezervy a mohl by se zlepšovat, ale nejsem si jistý, zda vládní cesta je tou správnou. Jakékoliv takové zásahy totiž mohou situaci nejen zlepšit, ale i zhoršit.
Momentálně máme velmi nízkou nezaměstnanost. Ta je v současnosti na úrovni 3,8 %, což není naše historické minimum, ale oproti ostatním státům Evropské unie jsme na tom velmi dobře. Celé evropské společenství má totiž nezaměstnanost na úrovni 6,1 %.
I přes nízkou nezaměstnanost jsou u nás stále stovky tisíc neobsazených pozic. Dá se tedy říci, že každý, kdo chce pracovat, má možnost si práci najít. Samozřejmě existují skupiny obyvatel, které jsou hůře zaměstnatelné, jako lidé před důchodovým věkem nebo mladé ženy, u kterých je obava, že brzy půjdou na mateřskou, ale to je minimální skupina oproti většinové populaci.
Také průměrná mzda každoročně roste, což znamená, že se platy obecně zvyšují. Od roku 2020 se každý rok zvyšuje o zhruba 2 až 3 tisíce a nyní je na úrovni 43 941 korun. Do toho se samozřejmě počítají lidé s velmi nadprůměrnými platy, ale zvyšující trend vidíme i u mediánu mezd, který je sice nižší, ale stále se zvyšuje a momentálně je na úrovni 36 651 korun.
Chystané změny
Změny, které vládě předkládá ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, mají za cíl rozhýbat trh práce, který byl řadu let neměnný a údajně se stal zamrzlým. Novinky by měly náš trh práce připravit na budoucí změny, které nás čekají. Vzor si přitom vláda hledala v jiných státech EU.
Prvním avizovaným a nejvíce kontroverzním krokem mělo být zavedení výpovědi bez udání důvodu. Nakonec však tento bod v současném návrhu chybí, nejspíše díky kombinaci tlaku veřejnosti i části vlády. Ovšem členové ODS již avizovali, že se to ještě pokusí změnit pozměňovacím návrhem během jednání ve sněmovně.
To, co však projde změnou, je výpovědní lhůta. Ta by měla začít platit ihned v den podání druhé straně, a ne až prvním dnem následujícího měsíce. Zároveň se ze dvou měsíců zkrátí pouze na jeden, pokud ji dá zaměstnavatel svému zaměstnanci. Pokud ji podá zaměstnanec, tak stále bude platit dvouměsíční lhůta.
Také zkušební doba projde změnou. Nově totiž nebude trvat 3 měsíce, ale 4, a u vedoucích pracovníků se prodlouží ze 6 na 8. Argumentuje se tím, že v mnoha zaměstnáních je potřeba nejdříve projít mnoha školeními a certifikacemi, které oddalují začátek samotné práce. Vše však bude vždy záležet na domluvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Nově bude snazší udržet si práci i během mateřské dovolené, protože si lidé budou moci ponechat svoji pozici na základě dohody o provedení činnosti. Samozřejmě není to možné u všech povolání, ale u lidí pracujících v kanceláři to částečně možné je, pokud o to bude mít zaměstnanec zájem. Navíc si člověk na mateřské dovolené udrží své pracovní dovednosti.
Brigádníci se také dočkají změn. Dosud bylo nutné, pokud chtěl mladistvý chodit na brigádu, mít uzavřenou povinnou školní docházku a být starší 15 let. Nyní bude možné brigádničit od 14 let bez nutnosti mít dokončenou základní školu.
Zaměstnanec bude mít také možnost domluvit si, že peníze bude dostávat v jiné měně než v českých korunách. To bude značná výhoda pro cizince pracující u nás nebo naopak pro Čechy pracující v zahraničí pro českou firmu. Tito lidé totiž mnohdy tratili na vývoji směnného kurzu mezi jednotlivými měnami.
Žádná skutečně potřebná změna
Pokud je náš trh práce v lepší kondici oproti zbytku Evropy, tak by mi přišlo logičtější, aby se ostatní inspirovali u nás a ne my u nich. Samozřejmě, nikdy nic není dokonalé a prostor pro zlepšení jistě máme. Bohužel opravdu důležité věci nebyly zohledněny, a proto mi slova o přizpůsobení budoucnosti přijdou spíše jako ospravedlnění než realita.
V důsledku rozvoje technologií, a to zejména umělé inteligence, je nutné, aby stát vyřešil, co bude s desítkami možná až statisíci lidmi, kteří přijdou o práci. Je potřeba rozvíjet personální kapacity v sektorech, kde není možné nahradit člověka počítačem, například ve zdravotnictví, což se bohužel neděje.
Navíc i když máme nezaměstnanost nižší než ve zbytku Evropy, tak v jednom ohledu výrazně zaostáváme. V oblasti platů máme rozhodně co dohánět. Oproti první skupině států s nejvyšším průměrným platem musí Češi pracovat více než trojnásobně dlouho. Patříme totiž do čtvrté skupiny států, kde jsou platy nejnižší. Škoda, že vláda riskuje rozbití funkčního systému, namísto toho, aby řešila opravdové problémy.
Zdroje:
