Článek
Olympiáda je vrcholná událost sportovního světa. Jelikož se koná pouze jednou za čtyři roky, může se jí sportovec ve své vrcholné formě zúčastnit pouze párkrát. Momentálně hrozí, že část světa nevyšle sportovce na hry. Finální rozhodnutí závisí na stanovisku, zda se akce bude účastnit ruská delegace. Bojkotem olympiády chtějí vyjádřit nesouhlas s napadením Ukrajiny. Toto rozhodnutí tvrdě dopadne na sportovce, jejichž celá kariéra směřuje právě k tomuto okamžiku.
To, jestli se budou Rusové účastnit, ovlivní i další aspekty olympiády. Kdyby se část světa rozhodla pro bojkot, byla by to finanční rána pro celou akci. Jednak by si řada sponzorů rozmyslela podporu, druhak by tržby z reklamy v závislosti na sledovanosti výrazně klesly.
Rusko tímto krokem může jen získat. Dává mu to jedinečnou možnost propagovat svůj režim před celým světem. Vzpomeňte si na případ ruského gymnasty Ivana Kuliaka, který měl na sobě po čas soutěže na hrudi znak ruské agrese - písmeno Z. Jako bonus by pak bylo morální rozdělení společnosti.
Sport je politika
Mnoho lidí argumentuje tím, že je proti tahání politiky do sportu. Ale i sport je politika. Z úspěšných sportovců se stávají miláčci národa s velkým mediálním prostorem. Finanční stránka toto tvrzení ještě více podporuje. Když se podíváte na seznam hostících zemí, je patrné, že o pořádání olympiád se hojně uchází různé kontroverzní režimy, které z toho čerpají plusové body v očích veřejnosti. Není tomu tak samozřejmě u všech pořádajících zemí.
Přítomnost Rusů by dodala legitimitu vraždění na Ukrajině. Mediální prostor by jim byl plně k dispozici. Ruský režim je ve vztahu ke sportovcům obzvláště štědrý, a to hlavně proto, aby byli ochotní šířit propagandu a podporovat Putina. Navíc má vždy během olympijských her panovat příměří, a to rusové už jednou porušili během zimních olympijských her v roce 2022. I když šlo již o paralympiádu, stále by podle pravidel měl být dodržován mír.
Bojkoty nejsou nic nového
Bojkoty olympiád nejsou úplně výjimečné, například v roce 1984 se neúčastnily státy sovětského bloku her v San Franciscu. Pro společnost jako takovou by to nebyla velká tragédie. Nejhůř by z toho vyšli sportovci, kteří se připravovali a prošli úspěšně kvalifikací. Příznivci ruské účasti by mohli namítnout, že ruští sportovci také poctivě trénovali a chtěli se účastnit a s válkou nemají nic společného. Oni mají ovšem to štěstí, že je nezabila agrese sousedního státu, tak jako některé nadějné sportovce s ukrajinským občanstvím.
Rusům by měla být povolena účast na hrách pouze v nějaké formě uprchlického týmu, tak jako to bylo umožněno migrantům ze Sýrie. Byli by bez vlajky a hymny. Také by bylo nutné, aby odsoudili ničím nevyprovokovanou válku proti Ukrajině. To by byla jediná situace, kdy by svět mohl nad ruskými sportovci a sportovkyněmi přimhouřit oko. V takovém případě by dle návrhu Dominika Haška na půdě Evropského parlamentu měl být účastníkům a jejich rodinám poskytnut azyl. Je totiž pravděpodobné, že by se již do vlasti podívat nemohli.
Anketa
Zdroje:
