Článek
Veřejná diskuze o změně pravidel odchodu do starobního důchodu, kterou vláda Petra Fialy dlouhodobě avizuje, je definována jednoduchou rovnicí. Čím mladší člověk je, tím méně ho tato záležitost zajímá, a naopak, čím starší lidé jsou, tím více se bouří. Některé reakce na sociálních sítích ze strany seniorů skoro vypadají, jako by záměrem vlády bylo nahnat seniory zpět do práce.
Jenže tak to rozhodně není a senioři v důchodu zůstanou. Vláda ve svém návrhu počítá s prolomením věku 65 let potřebných k odchodu do penze a jeho zvýšením na 67 let. Nicméně nic se samozřejmě neděje ze dne na den; od doby, než začnou první lidé odcházet do důchodu v 67 letech, nás dělí ještě 32 let.
Lidé, kteří jsou narozeni v roce 1965 a je jim v současnosti 59 let, půjdou stále do penze v 65 letech. Pro lidi narozené později se každým dalším rokem zvedá doba odchodu do penze o jeden měsíc a toto zvyšování přestane až ve chvíli, kdy do penze půjdou lidé narození roku 1989, kteří ze zaměstnání budou moci odejít až v 67 letech.
Nejvíce tedy změna zasáhne lidi, kterým je nyní 35 let nebo jsou mladší. A paradoxně právě u nich mají vládní strany největší podporu. Volební model organizace STEM se zaměřuje i na jednotlivé věkové skupiny.
První skupinou, které se změna dotkne, jsou nejmladší voliči ve věku 18 až 29 let. Mezi těmi, kteří by přišli k volbám, mají vládní strany souhrnnou podporu 45 % a současná parlamentní opozice pouze 25 %. Piráti mají 13 % podpory a kvůli jejich novému vedení se zatím nedá určit, jestli se postaví v záležitosti důchodů na stranu vlády nebo opozice. Ostatních 17 % připadá stranám, které nemají zastoupení v parlamentu.
Druhou skupinou, která podle nových pravidel půjde do důchodu až v 67 letech, je část lidí ve věku 30 až 44 let. Mezi těmito lidmi se vládní strany těší podpoře 33 %, zatímco opoziční strany mají 37 % a lehce je tak převyšují. Piráty by podpořilo 8 % lidí v této věkové kategorii a 22 % by volilo mimoparlamentní strany. I v dalších věkových kategoriích vidíme trend posilování opozičních stran v závislosti na tom, čím starší jsou zkoumaní voliči.
Jak je možné, že vláda má u takto zásadního kroku podporu těch, kterých se nejvíce dotkne, a naopak je kritizována těmi, kterých se buď nedotkne vůbec, nebo pouze okrajově? Z vlastního pohledu mladého člověka vidím mezi vrstevníky dva zásadní faktory, proč nás tento krok nechává klidnými.
První je poměrně hloupý a krátkozraký. Řada mladých lidí zkrátka neřeší to, co bude za 30 nebo 40 let. Druhý důvod je poměrně depresivní. Já ani řada mých přátel zkrátka nevěříme, že nějaký důchod vůbec budeme mít. Na rozdíl od mentality lidí vyrůstajících za socialismu jsme vedeni více starat se sami o sebe a nečekat s nataženou rukou na drobky, které vláda hází lidem.
Není to však o tom, že bychom chtěli pracovat do smrti, ale snažíme se pomocí investic a spoření připravit dostatečný finanční polštář, abychom nemuseli být odkázáni pouze na pomoc státu. Je to dáno hlavně tím, že naše veřejné finance rozhodně nejsou v dobré kondici a z návrhů stran, ať už v parlamentu, nebo mimo něj, se nezdá, že by s tím kdokoliv chtěl něco dělat.
Zdroje:
