Článek
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v září podnikl turné po Spojených státech amerických, kde přesvědčoval americké politiky a vrcholné představitele NATO, aby nadále podporovali jeho zemi v obraně proti ruské agresi. V souvislosti s tím jim představil i svůj plán pro vítězství v této válce. Z pochopitelných strategických důvodů jsou jeho úvahy neznámé, ale přece jen na světlo světa začínají prosakovat útržky plánu.
Po setkání s kandidátem na prezidenta USA Donaldem Trumpem se Zelenskyj rozhovořil nejspíše o zásadní části svého plánu. Vše spočívá v tom, že napadená země bude buď přijata do Severoatlantické aliance, nebo zahájí vlastní jaderný program s cílem vytvořit zbraně hromadného ničení.
Samotný prezident Ukrajiny prohlásil, že by byl raději, aby jeho země byla přijata do NATO, ale pokud se k tomu členové aliance postaví zamítavě, musel by dát příkaz k zahájení prací na vlastní atomové zbrani, která by dle jeho názoru odradila Ruskou federaci od pokračování ve válce, i kdyby nemusela být použita.
Ačkoli by zařazení jaderných zbraní do arzenálu Ukrajiny bylo situací, kterou si snad nikdo nepřeje, protože by to svět postavilo na práh atomové války, nelze než říct, že Ukrajina na to má právo. Tento východoevropský stát totiž již jednou atomové zbraně měl, ale Ukrajinci se jich vzdali výměnou za garanci územní celistvosti ze strany Ruské federace, USA a Velké Británie.
Budapešťské memorandum
Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 získala ukrajinská armáda kontrolu nad sovětskými atomovými zbraněmi, které byly na jejím území rozmístěny. Tyto zbraně získalo i Bělorusko a Kazachstán. Protože se svět obával rozšiřování počtu jaderných mocností, začala jednání v Budapešti.
Těmto zemím bylo nabídnuto mezinárodní garantování jejich územní celistvosti, a to ze strany Velké Británie, USA a Ruské federace. Součástí dohody bylo, že jedinou zemí vzniklou po rozpadu Sovětského svazu, která bude mít pod kontrolou sovětské jaderné zbraně, bude Ruská federace, jíž budou předány zbraně z ostatních nově vzniklých států.
Signatářské velmoci se Budapešťským memorandem zavázaly nejen nenarušovat územní celistvost Ukrajiny, ale i to, že ani politickou suverenitu nebudou nijak narušovat. Do toho spadá i ekonomické omezování nebo podpora separatistických tendencí.
Jenže Budapešťské memorandum bylo porušeno Ruskou federací již v roce 2014, kdy došlo k anexi poloostrova Krym. Od té doby Vladimir Putin podporuje separatistické tendence v Doněcké a Luhanské oblasti, kde od roku 2014 probíhá občanská válka. Ať se to tedy někomu líbí nebo ne, Ukrajinci mohou přehodnotit svůj postoj k jadernému vyzbrojení.
Samotná výroba atomových zbraní není v současnosti nijak složitý proces. Fungování atomové energie je dnes již dobře prozkoumáno a jde pouze o nashromáždění dostatečných zdrojů. Je to tedy pouze otázka peněz. Pokud se Ukrajina cítí existenčně ohrožena, jistě by vynaložila dostatek finančních prostředků na výrobu zbraní hromadného ničení.
Jaderný blaf nebo poslední šance
Skutečnost, že nyní Volodymyr Zelenskyj mluví o možnosti vytvoření vlastního jaderného arzenálu, není náhodou. V únoru příštího roku to budou již tři roky od doby, kdy armáda Ruské federace vtrhla na území sousední země. Rusové sice byli rychle zastaveni a částečně zahnáni, ale válka se dostala do patové situace.
Ukrajinci jsou schopni vzdorovat pouze díky dvěma věcem. První je statečnost a odhodlání jejich vojáků, kteří denně pokládají životy za svou vlast. Druhou, a tou důležitější, je podpora západních zemí, které Ukrajinu podporují jak municí, tak technologicky.
V současnosti není pravděpodobné, že se tato klíčová podpora bude zvyšovat, a Ukrajina tedy nebude moci provést žádné významnější bojové akce. Proto je pro prezidenta Zelenského jednou z možností vstup do NATO. A na to má Ukrajina samozřejmě také právo, protože žádost o členství může podat každý stát.
Pro samotný proces přijetí je však nutné splnit několik podmínek, které Ukrajina v současnosti nesplňuje. Hlavní myšlenkou přijímání nových členů NATO je zvýšení bezpečnosti stávajících členů. Také musí mít daný stát vyřešeny veškeré územní spory se sousedními zeměmi.
To znamená, že ve standardním postupu by Ukrajina musela uzavřít s Ruskou federací mír a v případě ztrát území se smluvně zavázat uznat a vzdát se jakýchkoliv snah o získání Ruskem okupovaných oblastí zpět. Když Zelenskyj mluví o vstupu do NATO, zároveň mluví o ztrátě území, akorát to neříká nahlas.
Jelikož se však řada vůdců členských zemí staví k přijetí Ukrajiny záporně, mluvení o jaderných zbraních může fungovat jako blaf, jehož cílem je přesvědčit ty, kteří tento krok odmítají. Zároveň to může být vzkaz pro NATO, že si Ukrajina poradí i bez něj. Cena pro celý svět by však byla mnohonásobně vyšší, kdyby tuto válku musela Ukrajina řešit jinak než společně s aliancí.
Anketa
Zdroje:
