Článek
Na jedné sociální síti jsem viděl příspěvek, na kterém byla zachycená česká vlajka vlající z okna bytu na státní svátek 1. ledna. Popisek sděloval, že je dobře, že ještě existují vlastenci, kteří během našich významných dnů mají vyvěšenou vlajku. Jak už to na internetu bývá, tak se v komentářích ihned strhnula debata, zda obyvatel bytu je nebo není jeden z pochybných rádoby „vlastenců“ podporujících cokoliv, co přichází z východních mocností i na úkor našeho státu.
Právě proto bych si nikdy nevyvěsil našil státní vlajku z okna. V hrdosti na vlastní národ nevidím nic špatného, ale nechtěl bych být spojován s konkrétní názorovou skupinou, jejíž myšlenky mi přijdou naprosto zcestné. Ještě, když se jim do jejich vidění světa občas zamíchají konspirační teorie. A i přesto sám sebe za vlastence považuji.
Bohužel, označování se jako vlastence, si u nás doslova ukradla a osvojila skupina lidí s názory, které jdou naprosto proti nejlepším zájmům naší země. A podle mě by v otázce vlastenectví měly jít názorové rozdíly bokem. Všichni jsme Češi. Naneštěstí je naše společnost natolik polarizována, že jedni se hrdě označují za vlastence, a ty s opačnými názory označují jako vlastizrádce. Ti druzí zase používají slovo vlastenec jako urážku.
Neměli bychom dopustit, aby někdo názorové oponenty označoval za nepřátele národa, nebo aby se z pojmu vlastenec stala pouhá nálepka, kterou někoho označujeme, ať v dobrém, nebo zlém.
Kdo je to vlastenec?
Vlastenectví je láska k vlastnímu národu, nikoli nenávist k druhým.
Dle citátu našeho prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka je vlastenectví láska k vlastnímu národu a nikoli nenávist k jiným národům. Dle této definice bych sám sebe rozhodně za vlastence považoval.
Máme úchvatnou zemi plnou rozmanité přírody, spousty krásných potůčku a lesů. Také kulturně jsme národ bohatý, například hodové slavnosti na vesnicích nebo slavná literatura našich autorů. Naše historie je protknuta lidovými příběhy.
Na otázku jestli jsem vlastencem tedy jednoznačně odpovídám, že ano. Protože tuto zemi mám opravdu rád. V žádném případě se ovšem neřadím mezi ty, kteří demonstrují kvůli nutnosti platit účty, nebo že vydělávají málo.
Navíc mnoho lidí, kteří sami sebe označují za vlastence, by nejspíše se současnými znalostmi naší historie neprošli základní školou. A přitom je to právě její znalost, která nám dává důvod být hrdými na náš národ. Většina z těchto lidí by nezvládla ani český jazyk 5. třídy. Když občas vidím komentáře na sociálních sítích, tak žasnu, co jsou schopní napsat.
Ukradený státní symbol
Po ruském útoku na Ukrajinu si řada lidí začala jako vyjádření solidarity dávat na profil na sociálních sítích ukrajinskou vlajku. Jenže jako proti akci si lidé souhlasící s kroky Ruské federace si na něj začali dávat vlajku českou. Výraz solidarity se naráz stal symbol rozpolcení společnosti.
Bohužel pro podporovatele Ruska to bylo jednoduché. Ty, kteří neměli českou vlajku na profilu, nebo tam dokonce měli vlajku jinou, označili za nevlastence. A většinová společnost na tuto jejich hru přistoupila.
Proto se naprosto jistě dá mluvit o ukradení státního symbolu a jeho ovládání pouze jednou skupinou. Ta ho mylně interpretuje, aby ještě více rozdělovala národ proti sobě.
Jak správně vyvěsit vlajku
Když byste se rozhodli vyvěsit vlajku z jakéhokoliv důvodu, je potřeba vědět, jak správně na to. Lidé na internetu se vysmívají těm, kteří jí vyvěsili špatně. Způsob vyvěšení vlajky je dokonce definován zákonem o státních symbolech z roku 2001.
Prvním způsobem vyvěšení vlajky je vodorovně. Ten je nejklasičtější, jaký známe, například ze stožárů. Při tomto způsobu se modrý klín umísťuje doleva a bílý pruh nahoru. Můžete si to zapamatovat podle nápovědy, že pěna je nahoře, nebo krev teče dolů.
Druhým způsobem je svisle dolů. Tento způsob využijeme například právě z okna. Důležité je, že modrý klín je nahoře. Bílý pruh je umístěn vlevo a červený v pravo. Pozor si také musíte dát, aby se vlajka nedotýkala země.
Pokud máte najednou vyvěšeno více vlajek, záleží také na pořadí. Obecně platí, že naše vlajka musí být vyvěšena na tom nejčestnějším místě. Jestli máte vlajky dvě, tak naši musíte umístit vlevo. V případě, že jsou vlajky tři, naše patří do středu. Kdybyste někdy věšeli ještě více vlajek, tak v lichém počtu patří naše opět do středu a v sudém počtu na levou stranu dvou prostředních vlajek.
Zdroje:
