Článek
Režim komunistického revolucionáře Fidela Castra na Kubě vládl od roku 1959. Jednalo se o nejbližší komunistickou zemi k USA. Spojené státy měly proto důvod k obavám, které se nakonec vyplnily v době Kubánské krize v roce 1962, kdy se Sovětský svaz rozhodl umístit na tomto karibském ostrově své jaderné zbraně. Těsně předtím, 17. dubna roku 1961, se však americké tajné služby rozhodly podpořit další převrat.
Tato akce, organizovaná americkou CIA, vešla do historie pod názvem vylodění v zátoce Sviní podle místa, kde měla začít. Před Castrovým komunismem odešla řada Kubánců právě do USA a tvořili zde početnou menšinu. CIA se tedy rozhodla vytipovat a naverbovat ty, u kterých viděla potenciál provést revoluci.
Kromě člunů s agenty CIA a americkými potápěči se akce účastnila i plavidla převážející techniku včetně několika tanků a lodě, na nichž bylo 1400 Kubánců ochotných bojovat za demokracii. Celá operace počítala s vyloděním na dvou plážích jménem Modrá a Červená.
Plán byl jednoduchý. Z Modré pláže měla skupina postupovat na nedaleké letiště, aby znemožnila rychlý příchod posil, a skupina z Červené pláže měla letiště obejít a vpadnout do zad komunistickým milicím a armádě, které by se k letišti stahovaly z blízkého okolí. Vše se mělo dít nečekaně a pod rouškou tmy.
Jenže od začátku bylo vše špatně. Některá plavidla se zdržela v důsledku poruchy motoru, jiná zase zpomalilo poškození způsobené korálovými útesy. To způsobilo, že některé čluny dorazily na místo dříve a během čekání na zbytek skupiny byly odhaleny a dostaly se do přestřelky.
Nejenže se nepodařilo nečekané vylodění, ale v době, kdy lodě teprve připlouvaly, už byly na cestě posily a o všem byl informován samotný Fidel Castro. Ten okamžitě spustil obrannou operaci pod krycím názvem „Vlast nebo smrt“ a vyslal do oblasti posily nejen z řad milicí, ale i profesionální armády.
Většina z plavidel byla potopena, a i když se části výsadkářů podařilo dorazit na břeh, většina zbraní i zásob šla ke dnu spolu s jejich plavidly. Exulanti měli k dispozici i několik letounů dodaných Američany, ale ty byly Kubánci rychle sestřeleny a výsadkáři, kteří včas vyskočili, opět skončili beze zbraní, které jim byly shozeny omylem do bažin.
Akce trvala pouhé dva dny a pro útočníky byla beznadějná. Ti, kterým se podařilo přežít, byli odvezeni zpět do USA. I tato krátká a zpackaná akce však měla dalekosáhlé následky. Přímá snaha Američanů svrhnout socialismus na Kubě vedla Sovětský svaz k tomu, že zde rozmístil jaderné hlavice. To vedlo ke Kubánské krizi a k nejhorším momentům studené války. Sověti sice nakonec zbraně hromadného ničení stáhli, ale Kuba zůstává socialistická až do dnešních dnů.
Zdroje:
