Wagnerovci na hranici NATO

Běloruský prezident přijetím skupiny jistě pokouší podpořit nějaké své zájmy. Může se jednat o využití jednotek k opětovnému útoku na hlavní město Ukrajiny a zajistit možnou rozhodující výhodu v probíhající válce. V prvních dnech konfliktu se o to už pokusila ruská armáda a metropole se nachází opravdu blízko hranice. Polsko se rovněž obává provokací ze strany wagnerovců. Koneckonců sám běloruský prezident připustil možnost cvičení na hranicích. Běloruské elity se však mohou rozhodnout využít skupiny pro upevnění vlastní moci na svém území.

Wagnerova skupina momentálně pobývá v improvizovaných vojenských táborech v různých částech země. Do Běloruska jich odešlo okolo 10 tisíc. To nepředstavuje žádnou drtivou sílu, ale rozhodně skupina není bez potenciálu. S přihlédnutím na disciplinovanost a bojové zkušenosti by nebylo rozumné tyto jednotky podceňovat.

Na všechny možnosti je potřeba se podívat odděleně. Při rozebrání jednotlivých scénářů uvidíme přínosy pro různé aktéry této politické situace. Situace s Wagnerovou skupinou je velmi dynamická a mění se velmi často, není proto možné s jistotou předpovídat její osud. Momentálné se dokonce vedou spekulace o stavu jejího vůdce.

Útok na Ukrajinu

V prvních dnech války se ruské jednotky pokusily rychle dobít hlavní město Ukrajiny. Využily k tomu jednak výsadkové skupiny, ale i útok vedený z běloruského území. Ruské jednotky tento úkol nezvládly a byly od Kyjeva vyhnány. Ovšem wagnerovci se v boji ukázali mnohem efektivnější než klasická armáda. Dávalo by tedy smysl využití těchto vojáků k destabilizaci vojenského a politického vedení Ukrajiny.

Tato varianta neobstojí bez toho, aby byl celý plán vymyšlený přímo Vladimirem Putinem. Během povstání a pochodu na Moskvu značně utrpěla moc a postavení vlády. Na jedné straně po bojovém projevu prezidenta nedošlo k žádnému potrestání vzbouřenců, což ukazuje slabost. Ta může motivovat kteréhokoliv jiného vojenského velitele k převzetí moci. Na straně druhé do té doby neměli ruští obyvatelé s válkou nic společného a najednou v jejich hlavním městě probíhalo opevňování a nepřátelské jednotky se bez odporu blížily.

Je nepravděpodobné, že by bylo vůbec potřeba mít nějaký důvod k přesunu skupiny do Běloruska. Natož důvod, který by zdevastoval postavení samotného Putina. Nejpravděpodobnější je, že by ruská strana sice ráda zopakovala útok na Kyjev, ale nemá na takovou akci zdroje, které by mohla uvolnit z bitevních polí.

Provokace na hranicích Polska

Lukašenkův autoritářský režim přímo napojený na Kreml již potvrdil, že jednotky pomohou k vycvičení pohraniční stráže. Tento výcvik bude probíhat v Brestském cvičicím centru u hranic s Polskem. Polská vláda se právem tohoto cvičení obává, protože během Rusko-Ukrajinské války již bylo proneseno mnoho výhružek proti Polsku ze strany Ruska a Běloruska.

Cílem útoku by mohl být takzvaný Suvalský koridor. Tedy území spojující Polsko a Litvu a sousedící s ruskou enklávou Kaliningrad. Toto území je strategické díky svému rovnému povrchu a možnosti odříznout pobaltské státy od pozemního spojení s evropskými členy NATO.

Pokud by k útoku opravdu došlo, jeho šance na úspěch jsou naprosto minimální. U koridoru je vojenská základna s 3 tisíci vojáků. Dále se v blízkosti nachází 1 700 vojáků Německa a USA s moderními armádními stroji. A po ruském útoku na Ukrajinu je zde také umístěno 40 tisíc vojáků rychlé reakce NATO. Navíc Polsko v odpovědi na cvičení posílá k hranicím další vojáky.

Slabě vyzbrojená Wagnerova skupina by se nemohla měřit s nejmodernější západní technikou a početní stav obou stran hranice také ukazuje, kdo by měl větší šanci. Možná ale situace plná obav Rusku vyhovuje. Držení velkého množství jednotek NATO na určitém místě je pro nepřítele výhodné, jak ze strategického, tak psychologického hlediska.

Vnitřní záležitosti Běloruska

Situace v Bělorusku je napjatá od roku 2020, kdy v Bělorusku proběhly prezidentské volby. Dosavadní autoritativní prezident Lukašenko zvítězil s 80 %, ale proti výsledku obyvatelé protestovali. Nepokoje místy přerůstali v násilí a bylo zatčeno 16 tisíc demonstrantů, řada demonstrujících je nezvěstných a prokazatelně 4 lidé zemřeli po brutálních zásazích armády a policie.

Režim momentálně stojí pouze opřený o strach a represivní složky. Nedávno proběhnutý pokus o puč v Rusku autoritativnímu vůdci Běloruska připomnělo, že neví dne ani hodiny, kdy se proti němu otočí někdo z dosud loajálních noshledů. Soukromé armádě jsou zajisté jedno politické okolnosti státu, ve kterém jsou najmutí. A Wagnerova skupina již má zkušenosti s ochranou politiků převážně z afrických státu, kde působí.

Lukašenkovi se vyplatí zajistit si jakousi formu armády nad armádou, která bude schopna bojovat proti případným zrádcům. Jejich motivací nikdy nebudou čisté hodnotové rozhodnutí, ale jen a pouze peníze. Jediná zrada tedy hrozí pouze při jejich přeplacení jiným aktérem běloruská politiky.