Článek
S kuřáky je obtížné pořízení. Ať se všichni snaží sebevíc, nedopalky na ulicích a veřejných prostranstvích neustále přibývají. Je naprosto jedno, kolik odpadkových košů je na ulicích. Dokonce jsou již k dostání přenosné popelníky, do kterých je možné bezpečně uložit nedopalek. Co víc je nutné kuřákům poskytnout, aby ubylo naprosto zbytečného odpadu v ulicích?
Každý kuřák samozřejmě řekne, proč by měl platit více za úklid nepořádku, který dělají ostatní, ale zrovna on ne. Bohužel je zde nutné uplatnit kolektivní vinu, protože pouze málo lidí je schopných se přiznat k tomu, že jim nevadí dělat nepořádek. Fér to bohužel není, ale zároveň musí vzniknout opatření, které problém s nedopalky vyřeší.
Navíc u filtrů z cigaret se jejich vyhazování na zem překvapivě normalizovalo. Pet láhev nebo jiný velký odpad si většina z nás nedovolí vyhodit, ale drobné nedopalky mnohým problém nedělají. Paradoxně je nejvíce takového odpadu na zastávkách, kde se jednak kouřit nesmí a ke všemu je u nich téměř vždy odpadkový koš.
Každý, kdo se někdy účastnil akce Ukliďme Česko nebo jí podobné ve svém okolí, ví, jak nepříjemné je sbírat tento odpad. Nedopalků je hodně, jsou velmi drobné a ani smetákem a lopatou se nemusí podařit uklidit všechny. A i kdyby se někomu podařilo uklidit je, do měsíce je situace opět stejná.
Problém se rozhodli řešit techničtí inženýři z Itálie. Těm vadilo především velké množství nedopalků na plážích. Proto sestrojili robota podobného psovi, který pomocí kamery lokalizuje odpad a vysaje ho pomocí vysavače v nohou. Zařízení se jmenuje VERO a má jeden zásadní problém. Tím je cena, která zatím není stanovena, ale dokážeme si jistě představit, že se nejedná o levnou záležitost.
Cena je už tak vysoká
Pokud by nebyly cigarety zatíženy zdaněním, šlo by o jednu z nejlevnějších komodit na trhu. Pouze při výrobní ceně, základní sazbě daně a zisku výrobce by krabička mohla stát zhruba 25 korun. I přesto je cena několikanásobně vyšší a někdy i několikrát ročně roste.
Stát je totiž v poměrně schizofrenní situaci. Pokud jste zdraví a kouříte cigarety s vysokou daní, jste pro stát výhodní, protože zásobujete státní kasu penězi navíc. Problém nastane ve chvíli, kdy se u kuřáka objeví zdravotní komplikace, které je nutné nákladně řešit. Léčba například rakoviny plic totiž není zrovna nejlevnější.
Stát se tedy snaží nastavit cenu tak vysokou, aby si je kuřáci byli ještě ochotní koupit v rozumném množství, ale aby zároveň bylo dostatečné množství peněz na řešení následků kouření. A právě i nepořádek z cigaret je jedním z následků kouření, na jehož řešení by se měli lidé, kteří kouří, podílet.
Nejde pouze o krásu veřejného prostoru
Předpokládám, že většině lidem se hromady nedopalků v ulicích nelíbí, ale samozřejmě by se mohly objevit i názory, že to k městům zkrátka patří a dokresluje to atmosféru městské zástavby. To, zda se nám něco vizuálně líbí nebo ne, je totiž subjektivní, a je tedy nutné argumentovat hrozivými dopady na tu přírodu, která ve městech ještě zbývá.
O škodlivosti cigaret jistě nemůže být pochyb. To, o čem se často mlčí, je to, že i nedopalky obsahují řadu jedovatých toxinů, které se uvolňují do půdy a ohrožují každého z nás. Přímé ohrožení představují nedopalky pro psy, kteří je mohou pozřít, a kromě zažívacích problémů a zkrácení života se u nich může rozvinout i závislost.
Filtry cigaret jsou částečně tvořeny plasty. Jejich odhozením tedy přispíváme k uvolňování mikroplastů do zemské půdy nebo vody. Plast použitý ve filtrech je sice z acetátu celulózy, tedy bioplastu vyrobeného z dřevní buničiny, ale jeho rozklad může trvat měsíce i roky.
Vzhledem k tomu, jakou dobu se rozkládají a jak rychle se hromadí, se zcela jistě nejedná o problém, který by se sám vyřešil časem. V podstatě se ani nedá odhadnout, kolik tun nedopalků končí v ulicích, a proto se i těžce odhaduje, jaké toto nezodpovědné zacházení s odpadem může mít následky.
Robot VERO
S rozvojem technologií a umělé inteligence vědci a technici z Itálie sestrojili čtyřnohého robota, který dostal název VERO. Tento čtyřnohý robot podobný psovi je vybaven kamerovým systémem, který mu umožňuje nedopalky identifikovat a následně je vysát vysavačem, který je zabudován v každé noze.
V praxi to funguje tak, že operátor nastaví perimetr, který má robot projít. Během toho lokalizuje nedopalky a sbírá je do zásobníku. Následně je nutné zásobník vysypat a jeho obsah ekologicky zlikvidovat. Nevýhoda je v tom, že jelikož velikost robota je podobná menšímu psovi, nezvládá dlouhé trasy a také ho limituje objem komory, kam se nedopalky ukládají.
Proto by hlavně velká města i obce potřebovaly několik těchto robotů, aby bylo možné udržovat naše ulice v čistotě. Jenže žádný nekuřák si jistě nepřeje, aby bylo z jeho daní placeno nákladné uklízení cizího odpadu. Proto by bylo spravedlivé, aby cena cigaret stoupla a z peněz navíc byly placeny náklady na úklid.
Zdroje:
