Hlavní obsah
Zdraví

Švýcaři vědí, jak chtějí zemřít. My se o tom bojíme mluvit

Foto: Jakub Grulich

Ve Švýcarsku je normální rozhodnout, jakou péči chcete na konci života – a stát to respektuje. V Česku je to stále byrokratické tabu, které nám bere možnost volby i důstojnosti.

Článek

Co nás může české zdravotnictví naučit od švýcarských pacientů

Představte si, že se vás lékař při příjmu do nemocnice zeptá: „Přejete si být v případě zástavy srdce resuscitován?“ Ve Švýcarsku běžná otázka. V Česku by vyvolala ticho a rozpaky. A právě v tom je jeden z největších rozdílů mezi našimi zdravotnickými systémy.

Zdravotní gramotnost po Švýcarsku: pacient není pasivní figurka

Švýcaři o svém zdraví přemýšlejí jinak. Nečekají, že vše vyřeší lékař. Ptají se, vzdělávají, rozhodují. Zajímají se, jestli nová léčba ovlivní jejich schopnost vylézt na Matterhorn, nebo jestli se budou muset vzdát svého oblíbeného sýra. To není náhoda. Je to výsledek letitého systému prevence, osvěty a respektu k pacientovi. Zdravotní gramotnost tam není „luxus pro vzdělané“, ale základní výbava každého člověka.

Dříve vyslovené přání: dokument, který může změnit konec vašeho života

Ve Švýcarsku má asi 70 % lidí nad 60 let sepsané tzv. dříve vyslovené přání – právní dokument, v němž každý stanoví, jakou péči si přeje (nebo nepřeje), pokud by ztratil schopnost o sobě rozhodovat. V Česku? Zákon požaduje úřední ověření, papírovou formu, poučení od praktického lékaře – a výsledek? Téměř nikdo o možnosti neví. Lidé tak často tráví poslední dny na jednotkách intenzivní péče, napojeni na přístroje, protože lékaři nemají v ruce žádný dokument, který by jejich přání potvrdil.

Koordinátor péče: hrdina, o kterém jste možná nikdy neslyšeli.

Další tajemství švýcarského úspěchu? Profese, kterou u nás téměř neznáme – Case Manager, koordinátor péče. Je to člověk, který propojuje pacienta, lékaře, pojišťovnu i sociální služby. Zajišťuje, aby se péče nezadrhávala mezi byrokratickými kolečky, aby se neprováděla zbytečná vyšetření a aby pacient dostal přesně to, co potřebuje – včas a srozumitelně. Ve Švýcarsku tuto roli často zastávají speciálně vyškolení zdravotní asistenti, kteří mají specializaci na konkrétní choroby – od diabetu po demenci. V Česku? Lékaři často suplují jejich práci, zatímco administrativa je zahlcuje.

Co by se mělo změnit u nás.

Pokud chceme, aby české zdravotnictví bylo skutečně moderní, potřebujeme tři věci:

  1. Zjednodušit a digitalizovat dříve vyslovené přání
    – žádné notářské kolečko, ale dostupný dokument pro každého.
  2. Otevřít veřejnou debatu o kvalitě života a smrti
    – mluvit o umírání není morbidní, je to součást lidské důstojnosti.
  3. Vytvořit systém koordinátorů péče
    – vyškolené odborníky, kteří pomohou pacientům zorientovat se ve zdravotním labyrintu.

Méně byrokracie, víc člověka.

Švýcarský model ukazuje, že zdravotnictví může být efektivní i lidské zároveň. Nejde jen o peníze nebo pojištění – jde o důvěru, vzdělání a odvahu převzít zodpovědnost za vlastní zdraví. A možná i za vlastní konec.

MUDr. Bc. Jakub Grulich, University of Bern, Switzerland

Více v podcastu

Reference

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz